Výborný článek!

Myslím si, že je přirozené, že rodiče mají o děti strach a chtějí je chránit.Jde jen o míru extrému. Možná je tak v USA nastavena příliš vysoká věková hranice, do jejíhož dosažení musí být dítě pod dohledem dospělého. U nás se samo po ulici nesmí toulat dítě do 6 let, na silnici samo na kole nesmí do 10 let. Jako děti jsme si hrály na ulici samostatně (počátek 90. let), ale měly jsme povolený jen určitý revír, ne všude jsme mohly samy (mluvím o období, kdy mi bylo tak osm).A neřekla bych, že ochranitelští, strachující se rodiče z vyšších vrstev jsou fenoménem až současné doby. Nedávno jsem dočetla rozhovory s pamětníky- německými dětmi, které vyrůstaly za první republiky a války v Brně s názvem "Měla jsem krásné dětství". Většina dětí z vyšších vrstev byla i tehdy pod větší kontrolou rodičů a vychovatelů a do některých čtvrtí, ani ne moc daleko od svého bydliště se nikdy nevypravila. Hrály si většinou v okolí svého domu, do tzv. horších čtvrtí samostatně nechodily, rodiče je ani nenechávali. Akční rádius byl malý.

V případě USA asi i záleží na tom, v jaké oblasti dítě žije. Když žije na předměstí a nejsou tam ani chodníky, když jsou vzdálenosti obrovské, kde si má hrát jinde než na své zahradě? Jinde to není bezpečné a nejsou pro to ani podmínky. Ale asi ne všude.

Ono jde spíš o to, že dřív tady byla určitá samoregulační schopnost daná tím, že se dětem prostě muselo věřit, protože nebyly technologie jako dnes, které by dokázaly špiclovat dítě na každém kroku, takže nebylo úplně potřeba aktivního potlačování tohoto strachu a ochranitelského pudu. Dnešní technologie ovšem dávají rodičům nekonečné možnosti, jak mít totální kontrolu nad dítětem 24/7 a to fakt není dobré.

Dobře napsáno, karma. Jednou u nás ve zprávách rozmazávali případ psa uvázaného v lese u stromu a ponechaného svému osudu. Já potom nemohl přivázat psa před obchodem, aby mi nějaký důchodce nekladl idiotské otázky typu Proč ho tam přivazujete a kam odcházíte...

Máte naprostou pravdu, ale.. Je fakt, že moje generace byla samostatná, chodili jsme běžně nakupovat sami od 6 roků, od 8 roků jsem stával v 50 létech fronty na maso, odchovala nás ulice.. Jenže tenkrát bylo vzácností skoro potkat auto, později ne, ale stejně ten provoz byl daleko slabší, jako teď, lidé byli disciplinovanější a nejezdili, jako kreténi rychle a zběsile, nebylo tolik opilců, bezdomovců, asociálů, drogově závislých a úchyláků na ulicích.. Ano, děti se musí vychovávat k samostatnosti, ale na druhou stranu chápu rodiče, že v této době mají o děti větší strach, než měli strach o nás rodiče v našem dětství.. Je potřeba najít jen tu správnou míru a hlavně svůj strach nepřehánět, protože děti ač se to nemusí zdát, jsou často zodpovědnější, jako dospělí..

Tak já jsem vyrůstal v Praze v devadesátých letech a tehdy bylo opilců, bezdomovců, feťáků a asociálů dost, aut bylo méně, ale řidiči jezdili víc jako hovada a daleko méně než dnes respektovali chodce, a stejně byla tehdy ta dětská svoboda pohybu normální...

No ve státech jsem nějakou doby byl, ale že by došlo k takovým změnám? No každopádně zajímavý článek a obohacení mého anglického slovníku, karma vojáku

Díky :) Ono se to právě stalo docela rychle. Proto je potřeba rychlé akce už na začátku, je to jak rakovina.