Celkově souhlas, až na jednu "drobnost":

Podle mne je zásadní rozdíl v tom, jestli se někdo již narodí s defektem, se kterým se již nic moc dělat nedá, a nebo jestli se svobodně rozhodne jít do rizika návykových látek. Ano, i já jsem pro, aby stát vytvořil podmínky pro to, aby lidi s vrozenými defekty měli možnost na sobě pracovat a minimalizovat dopad svého jednání na okolí. Těchto lidí je v celé společnosti pouze určité procento a z logiky věci se jejich defekt nepřenáší na ostatní (když je to vrozené).

U návykových látek ale naopak hrozí jejich rozšiřování a z toho všechny vyplývající důsledky, včetně krádeží, loupeží, vražd, vzniků gangů apod. A to tím více, čím je závislost na dané látce obecně silnější a návyk rychlejší. V tomto případě jsem pro CITELNÉ trestání (nikoliv však nelidské) užívatelů těchto látek, včetně prvního experimentování s nimi. Strach z postihu může leckdy velice dobře posloužit svému účelu a odradit tak spoustu potencionálních uživatelů. Naopak závislákovi je v podstatě všechno jedno. Toho můžete potrestat jak chcete, ale jeho skutek již vrátit nepůjde.

Boj proti drogám je stejný nesmysl, jako boj proti alkoholu, cigaretám, hazardním hrám, prostituci, počítačovým hrám, proti šedé a černé ekonomice atd.

Vaša úvaha znie rozumne, ale podmienkou jej prípadnej realizácie je to, že pedofil uzná morálnu škodlivosť svojej choroby a bude dobrovoľne spolupracovať. Tak isto by musel moslim uznať, že islám má aj protispoločenský, nemorálne a rasistický obsah a dištancovať sa od neho. A podľa mňa práve toto je možné v malom percente prípadov. Podľa mňa skôr zvíťazí pud pedofilia a presvedčenie moslima, že islám musí žiť ako celok - vrátane tých, s našou spoločnosťou nekompatibilných častí.

Proč by měl někdo něco uznávat a spolupracovat, když nikomu neškodí?