- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dumhet og PR-kåthet er en farlig kombinasjon
Naprosto perfektní článek, naprosto souzním, díky..
Systém, který umožňuje některým aktivistickým jedincům v BV odebírat děti jen na základě subjektivního názoru a jednat s rodiči stylem - presumpce víny, je zrůdný..
Skvělý článek, je potěšitelné, že ještě někomu jde o spravedlnost a přitom sesbírá řadu argumentů.
Víte pan Ruščáku - k tomu všemu čím jste mne pobavil vám musím sdělit jednu věc: skutečně jsem doteď nechápala proč se tak intenzivně na českém fóru snažíte špinit vše norské.
Říkala jsem si: proč tedy nebojuje v Norsku? A proč tam vlastně bydlí?
Částečně to vysvětlila paní Valachová ve svém příspěvku, kdy nastínila, že v Norsku jsou lidé o norských záležitostech informováni jaksi více než v ČR (a z různých pramenů), takže tam by váš "boj" asi nebyl úspěšný....
A proč vlastně bojujete jsem pochopila až když jsem si podruhé (zvýšila jsem vaši čtenost ze 1624 na 1625 ) přečetla konec vašeho článku.
Oponenti, přestože proti ničemu a za nic "nebojují", pouze se domáhají pravdivých informací a odsuzují manipulace a lži, jsou pro vás "kůly v plotě", které chcete vidět porobené
Nuže, musím vás zklamat. Ani pokud vyjde o Barnevernu reportáž na BBC (bude jistě objektivnější než blogy vás, paní Svobodové nebo pana Zdechovského), nebudu cítit prohru. Já totiž skutečně chci vědět jak jsou věci ve skutečnosti, kdežto vy potřebujete bojovat a to pouze za předpokladu, že patříte k většině
A to je docela smutné zjištění, zvláště jedná-li se o muže.
Myslím, že Vám asi doporučím se naučit nejprve číst a chápat psaný text, protože jakákoliv další reakce nemá smysl. Nepolemizujete se mnou, ale se slovy, které mi sama vkládáte do úst/klávesnice.
Proč? Protože češi se vždycky angažují v tom, co dělá soused a bordelu na vlastním dvorku si nevšímají.
A Vy si myslíte, že je to typicky česká vlastnost?
Když to člověk čte, přestává chápat. Mi to celé přijde jako kurzy převýchovy známé za Stalina.
Andreji, mám Vaše články ráda a ani tento není výjimkou, děkuji. Víte, každý systém má vždy jedná slabinu - a to lidský faktor. A tak se to nejspíš stalo i u "vás" v Norsku.
Protože mám s příliš mocným systémem svou osobní (českou) zkušenost, velmi držím palce, aby se situace obrátila a kompetence k rozhodování o dětech vrátila do rodiny. Nemá totiž smysl vyhánět čerta ďáblem.
Narozdíl od Vás bych tuto kompetenci odebrala státu zcela. Věřím, že v celkovém souhrnu by na tom vydělala vždy celá společnost. Ale uvědomuji si, že je to hodně radikální názor.
Souhlasím s vámi. Dobře se říká, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Jakmile dostane systém příliš silné pravomoci a je prakticky bez kontroly a osobní zopovědnosti, je jedno, jak dobré byly původní záměry zákonodárců. I u nás má systém ochrany dětí vážné problémy, ale rozhodně by nebylo řešením převzít norský model, to je už lepší vaše idea.
Když se z něčeho stane instituce, navíc bez účinné kontroly, jde jen o systém, s nějakou lidskou spravedlností to nemá co dělat. Já jen vím, že jako dítě, bych se do spár těch bab, co Vám tu neustále oponují nikdy nechtěl dostat. Mluví z nich instituce, což je v podstatě rovnání lidí do jedné lajny, podle jejich vizí.
Příklady zapojování veřejnosti do rozhodování a plánování:
metody a praxe z Norska
Nebudete tam prednaset?
Mně tedy přijde, že jen neschvaluje, že informace "zkreslujete" vy.
Nic víc a nic méně jsem od ní nečetla. Víte, polopravdy jsou medvědí služba. Naštěstí těmito nemáte komu ublížit (narozdíl od Michalákových).