Krásná ukázka obchodního protekcionismu. Ekonomické myšlení tam muselo ustrnout posledních 80 let.

Tak ono ekonomické myšlení je tady, jak v mikroekonomickém, tak v makroekonomickém pojetí zamrzlé někde na úrovni strkání peněz do slamníku. Když se podívám na to, jak stát spravuje výdělky z ropy, tak z toho úplně čiší, jak nechápe, co to jsou peníze. Sice je šlechtí, že odkládají peníze na budoucnost, ale dostanou zpět zase jen peníze, navíc ještě které hodlají projíst (na penzích), místo aby z nich něco vzniklo. Nikoho tady moc nenapadlo postavit za ty peníze luxusní infrastrukturu, a to jak silniční, tak i železniční, s výhledem na potřeby za 30-40 let a výstavbu technologických parků, aby se mělo Norsko z čeho uživit, až ropa nebude. Bohužel to souvisí s tím, co jsem tady také už psal, že Norové nejsou schopni vidět pořádně za hranice vlastní obce a celostátní strategické projekty tady skoro nikdo nechápe a strašně těžko se prosazují. V podstatě jim jde o to, konzervovat styl života, jaký mají teď, bez ohledu na to, kde v Norsku bydlí, místo toho, aby zajistili, aby se země jako celek o sebe byla schopna postarat sama v budoucnu. Dálková doprava se tady pořád ještě vnímá spíš jako luxus, popřípadě něco, co se týká malé skupiny lidí, a co je tudíž nepodstatné, než jako nezbytnost, do které se musí investovat stůj co stůj. Kdyby mělo Norsko pořádné silnice, dálnice a železnice, tak mohly i norské firmy být daleko konkurenceschopnější a vydělávat stejně za výrazně nižších nákladů, a tudíž schopné nasadit i nižší ceny, což by se pozitivně projevilo jak u exportu, tak u spotřebitele. Ale tady přitom panuje mantra, že silniční doprava je přežitek a že investování do silnic z veřejné kasy znamená, že "my všichni budeme platit na ty, co jezdí", a "jen ať si to ti, co jezdí, zaplatí sami". Že se přitom skoro 50 % vybraných peněz ztratí na provoz samotného vybírání už nevidí. Jak říká jeden můj dobrý norský kamarád (bydlící v Dánsku): Norsko je v ekonomickém smyslu něco jako Řecko, ale s horším počasím a se zásobami ropy.

Andreji, tvoje filtrace zpráv v neprospěch Norska je úpně šokující! Co se ti, proboha, za ty dva roky stalo??

Tedy za mne, co zde též žiji:

- přepočítávat třeba ibuprofen na české je tvá oblíbená manipulace. A, ano, u léků a alkoholu ti ten propočet opravdu sedí. Norové jsou v lékové politice velmi střídmí - a kvůli tomu mají vůbec nejnižší záchyt obtížně léčitelných bakterií.

Norové nejsou žádní bolestínci. Třeba naražené koleno se medikuje až když se to po 3-4dnech nelepší. Vím čerstvě z vlastní zkušenosti u dcery - rtg, vyšetření = pouze naražené = rozchodit. Dostala berle a když se to nezlepší, přijďte. U nás to hned matláme vším možným a polykáme ibalgin.

- framykoin ve Švédsku bez receptu?? To se divím, to není ani u nás. Dezinfekční oční kapky nejsou problém koupit

- Co se týče alkoholu - ano i je po přepočtu na kupní sílu je dražší. Já osobně však vnímám dostupnost alkoholu v čr za spíše problém než plus.

Zmiňuješ pašeráky. Ano, to je problém zejména v přistěhovalecké komunitě. Typicky polské. Víme, že k ní máš blízko, což tě opravňuje k trochu zkreslenému vnímání reality. Nicméně většina rodilých Norů se systémem vimnopletu nemá problém. Už jen zaručená kvalita by za ty obstrukce stála. Alkohol je tam sice drahý, ale špičkové kvality. I krabicová vína tam jsou na vyšší úrovni, než spousta lahvovaných v našich hypersuper (ono to taky není jen tak krabice jako od džusu, ale vakuovaný obal)

- 100% zdanění na sladkosti a nezdravé potraviny beru jako moudrou daň

- to, že jsi si ani v těchto souvislostech neodpustil poznámku, mimochodem zcestnou, o BV hovoří za vše. Nebo chceš říct, že u nás, když budeš mít prohlídku při podezření z trestné činnosti, či ze sociálky, tak ti krabice léků přejdou mávnutím ruky? Spíš hned začnou hledat varnu..

A když už přepočítáváš - kolik ledniček, praček, benzínu, potravin, vrtaček, hi-tech oblečení, etc. si může ze svého platu dovolit koupit Nor a Čech?? Možná by tvé čtenáře zajímal tento poměr víc, než ten u ibalginu.