Pro spoustu přistěhovalců do severských zemí není délka, nebo spíš krátkost dne v zimě zas tak velký problém. Jak píšeš, za tmy se jde do práce, za tmy z práce. A je už celkem jedno, kolik hodin z pracovní doby je den, nebo noc. Stejně člověk dělá pod zářivkou. Navíc, jak zase píšeš, jakmile nasněží, je to hned mnohem lepší. (Kupodivu to ale není jen přímo kvůli tomu sněhu, ale také kvůli tomu, že sníh vydrží, jen když mrzne, a delší dobu může mrznout, jenom když je jasno.)

Horší jsou jiné dvě věci: A) Bílé noci v létě. Pro mnoho lidí je velmi obtížné se s nimi vyrovnat. Mnohem horší než žít několik měsíců v šeru je se několik měsíců pořádně nevyspat. B) Velmi rychlé změny délky dne, zejména v obdobích kolem rovnodenností. Ty jsou dokonce problematické i pro řadu místních. Pro středoevropana je to pak často doslova záhul. Během dvou týdnů se délka dne změní i o dvě hodiny (samozřejmě to závisí na zeměpisné šířce). Dokáže to rozhodit biorytmy i otrlých jedinců.

Andreji, světelné znečištění není to, co si zřejmě myslíš. Světelné znečištění je světlo, které "nesvítí" - svítí někam, kde ho nepotřebujeme.

Možná to pro Tebe bude překvapení, ale severské země jsou na tom, co se světelného znečištění týče, podstatně hůř než země střední Evropy jako jsou Česko nebo Německo. Důvod, proč se zdá, že je to opačně je jednoduchý - hustota obyvatelstva.

Důvod, proč jsou lidi na ulici v noci hůř vidět, je právě ve větším světelném znečištění. Světla ve Skandinávii mnohem víc než ve střední Evropě svítí kamsi úplně někam jinam, než by měly. Ono není triviální efektivně svítit. Ve Skandinávii to překvapivě neumí.

Uf.

"...je to opačně, je jednoduchý..."

"...než by měla."

Je tam sice tma tmoucí, ale v létě tam slunce vychází kolem 4.00 a zapadá až před 23. hodinou. 

Cena vitaminu D je  přece v Norsku v porovnání s ČR srovnatelná? . 160 kapslí (1 kapsle je denní dávka pro dospělého:20 mg) se prodává za cenu přes 100NOK :https://www.apotek1.no/produkter/d-pearls-vitamin-d3-20g-160-kapsler-stk-940035p. V ČR je to podobné, akorát v českých korunách, přitom v ČR i Norsku se vydělává kolem těch 20 000 hrubého (v jednom případě v NOK, v druhém v CZK), někteří lidé o něco méně a někteří zase více... Jinak tento článek je dost subjektivní.:-) Když jsem kdysi přijela v prosinci z Bergenu do Brna, zdálo se mi, že v Brně je tma tmoucí, jaksi neprostupnější a světla jen mihotají.:-) Ale to je asi hodně individuální pocit...

Pane Ruscaku,

uverite mi kdyz napisi, ze na jedne krizovatce v Praze 4 sviti neuveritelnych 17 slovy sedmnact lamp verejneho osvetleni?

Neuvěřitelné..

Tu státní "starost" s vitamíny vůbec nechápu. Když už mají takovou péči, tak by měli základní příděl vitamínů vázat na nějaké přídělové lístky, které by člověk nafasoval někde na obecním úřadě na celý rok (pokud by měl zájem) a opravňovalo by ho to k nákupu vitamínů za rozumnou cenu, cokoliv nad to by už bylo hrazeno za tu horentní cenu.

Kdyby se nemuselo do práce, tak by mi Norsko se svou zimou asi vyhovovalo. Ráda si po večerech čtu, ráda spím. Už se nemůžu dočkat, až skončí práce na zahradách, až zmoštuji jablka, až zazimujeme včely atd.

Možná by mi stačila jedna jediná norská zima a já bych byla vyléčena ze svétouhy po zimním, přímo medvědím, spánku.

Dík za článek, moc pěkný

Těm vitaminům moc nerozumím.

Dle mého názoru hrozí jen hypovitaminóza  D.¨Áčkem se můžete v Norsku akorát předávkovat. Nedoporučuje se zastřelit ledního medvěda a sníst jeho játra na posezení.Hrozí akutní intoxikace.Nebezpečný je i tresčí olej  , možná i játra. Chronická intoxikace je také určitě v Norsku pravděpodobnější u nás.Béčka by mělo být dost i v běžné stravě.Céčko není problém, ovoce a zelenina nejsou určitě v Norsku problémem. Hypovitaminóza D je možná, ale vitamin D je u nás jedním s nejlevnějích léků a v Norsku to nebude jiné.Spíše by mne zajímalo jak je v Norsku s alkoholem, nejlepším to lékem na zimní deprese.

Závěrem, pozor na játra ledního medvěda !

Zákaz importu vitamínů? Desetinásobné ceny věcí s výrobní cenou nula nic? Nechápu.

Ještě že ten rybí tuk tam máte :)

V srpnu je na urovni Sandefjordu tma podstatne svetlejsi nez ve stredni Evrope.

Není. Je jí méně, než ve střední Evropě, ale je opravdu tmavší, než ve střední Evropě, což je způsobeno právě menším světelným znečištěním a charakterem urbanistického uspořádání - a slabšími lampami. O půlnoci v srpnu je v Sandefjordu větší tma, než o půlnoci dejme tomu v Trutnově, abych dal srovnatelné město.