Díky moc, není nic cennějšího, než názor někoho, kdo o problému ví co možno nejvíc a ze všech možných hledisek, čímž myslím lidskou i hlavně právní stránku záležitoti. Obrovsky jde o objektivní vnímání, protože vidíme, jak se k tomu stavějí "odborníci", např. OSPOD.

Máte pravdu s těmi "intelektuály", protože jsem jim před Sametem moc a moc věřila. Jenže oni sami (ne všichni) se diskvalifikují svými postoji, a nejvíc mě to děsí, v tomto konkrétním případě, u žen. Jak se může norského postupu zastávat žena, která sama má děti.. ? To je pro mě naprostou záhadou, vlastně i potvrzením, že oni přemýšlejí tak jaksi nadoblačně.. mimoňsky..

Je mi z toho smutno.. hrozně smutno..

Dvě slova "nulová empatie"

Podstata problému je, že soudcem sporu stát vs. občan je zase stát. Jak asi myslíte že by dopadaly soudy, když by soudcem byl žalobce nebo obžalovaný? Asi by nebyly moc nestranné...

Je tady ještě jiný konflikt zájmů: instituce, která má rodině pomáhat, je zároveň institucí, která má právo rodinu "trestat" (snad mě nikdo nechytí za slovo, proto ty uvozovky - vím, že odebrání není oficiálně trest).

Naprosto úžasně výstižný článek, děkuju za něj. Jeden z nejlepších článků, co jsem kdy četla. Pane Ruščáku, 

Děkuji.

Skvělý text!

Já jen doufám, že některé z těch odebraných dětí bude mít dobrou paměť, vysokou inteligenci a skvělou povahu na to, aby ve své dospělosti Norsku celý Barnevernet pořádně vytmavilo. Musí z toho být velká ostuda a sledovaný soud o pěknou porci odškodného!

Podle mě je to jako s každou státní mocí, kterou lidé schvalují.

Podle takových lidí je třeba správné, že stát postihuje ty "silniční piráty", jak o nich tudlejc mluvili na Nově, ale jakmile to kladivo státní represe dopadne na ně, jsou překvapeni. Oni přece nejsou piráti, to musí být nějaký omyl!

Stejně tak si spousta lidí nepřipouští, že excitovaná sociální politika na ně může také jednou dopadnout a mohou tak přijít o děti, protože nikdo není dokonalým rodičem, žádný úředník není neomylný a neexistuje státní moc, který by nemohla být zneužita, či by se z ní nemohl jednou stát klasický mnohatunový vlak státní moci, rozjetý plnou rychlostí a drtící vše, co mu stojí v cestě.

Ještě bych se k tomu jednou vyjádřila - pokud si člověk dokáže alespoň trochu tu situaci představit - jedna strana tvrdí, že paní M své děti týrala a zneužívala, prostě společně s manželem to byli charakterově závadní rodiče a jen teď balamutí veřejnost - snažila jsem se dopátrat obdobných případů , namátkou třeba tento http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/1288186-socialka-o-tyrani-chlapce-vedela-presto-nezasahla

...v podstatě nikdy nezaznamenáte u těchto zvrhlých jedinců jakýkoliv boj o navrácení dětí do péče...pokud bojují, tak jen o svůj život, svůj prospěch, své očištění...pokud je tedy paní M tou zvrácenou osobou s pokřiveným charakterem, proč několik let vynakládá veškeré úsilí a finance na boj o vlastní děti? Proč se několik let vystavuje takovému tlaku, včetně mediálního a osobním útokům? Je si patrně vědoma toho cirkusu a přesto to dělá? Proto, že jako zvrhlá žena touží nadále týrat a zneužívat své odebrané děti? Nebylo by pro takovou zrůdu jednodušší pořídit si další děti a pokračovat ve zvrhlostech, než se nechat pranýřovat a utrácet úspory za právníky? Je to jen zamyšlení, ale nějak mi uniká, co by jí osobně takový boj přinášel.

Mně osobně je vcelku jedno, jaká jejich matka je a jak se měly v domácnosti rodičů. To je problém, do kterého nevidím, nemám o něm dost informací.

Ale co vidím jasně a bez pochybností je to, že malým bratrům bylo zakázáno používat mateřský jazyk a že byli od sebe navzájem isolováni a není jim umožňován vzájemný kontakt a nyní byl dokonce jeden z nich de iure od rodiny adopcí zcela odstřihnut, takže úředním rozhodnutím byl jejich příbuzenský bratrský vztah zrušen.

A to mně stačí k vytvoření názoru, kde je zde zlo, kdo je vlastně lump a na čí straně mám stát.

Skvěle napsáno. Jen s těmi intelektuály nesouhlasím. Že se za něj někdo považuje a propaguje, nebo že vystuduje "vejšku" (a nemyslím teď jenom ty pofidérní), nebo že pracuje v novinách nebo pro zpravodajský server, z něj intelektuála nečiní. Osobně mám pro takové případy vyhrazen termín "samozvaný elitář".

Také bych nehleděl jen na tu teoretickou stránku, ale jako vždy se ptal po penězích. A z Norska jich teče dost na to, aby to mohlo ovlivnit mysl mnohých.

A dvě bezdětné norské rodiny byly uspokojeny modrookými blonďatými chlapečky.

tak

A co byste po nich, pane Ruščáku, chtěl? Našim národním heslem je "nehas, co Tě nepálí" a heslem politiků navíc "sedávej panenko/panáčku v koutě, budeš-li dost zticha, nenajdou Tě (=nebudeš muset vydat žádné vyjádření, natož rozhodnutí).

A když náhodou ano, pak se hodí ono "na každém šprochu pravdy trochu" (co na tom, že policie odložila situaci ad akta? Nejspíše i tak vzali děti právem. ale nám, nám se to stát nemůže).

Víte, kolikrát jsem se setkala, když jsem po letech byla schopna přátelům popisovat svou osobní zkušenost- střet s domácím násilím- se zlehčujícím "no jo, každej z nás je občas blázen. Kdyby to bylo tak zlé, on by někdo zasáhl". A na moje "kde ten "někdo" tenkrát byl" jen mávli rukou???

hezký den a hodně sil a odhodlání

Mínus bylo omylem, mělo být plus.

Vcera se nejen k tomuto problemu vyborne vyjadril jan Kraus, kdyz srovnaval rozhovory na BBC ci CNN s ceskymi medii, a vyborne to zakoncil blogovymi diskuse.

Podívám se na to, i když ho nemám rád. A koho tam měl za hosta?