Jinak jak to tady tak čtu, tak by mě zajímalo, jak by lidé reagovali na takový scénář:

Italka Alessandra Baricchi si vezme za manžela pana Jana Nováka a bude se jmenovat Alessandra Novák (potud v pořádku). Narodí se jim v Itálii syn, bude mít pouze italské občanství a dostane italské jméno Andrea (to je mužské jméno, viz Andrea Bocelli), takže se bude jmenovat Andrea Novák. Přestěhují se do Česka a Andrea pokaždé, když napíše někomu, koho nezná, e-mail, bude si tento či tato myslet, že pan Andrea Novák je ženského pohlaví. Ovšem bude to na věci cokoliv měnit? Tak se to holt vysvětlí, až si zatelefonují. Co tím chci říct - nelze se vyhnout momentu, kdy se člověk dostane do situace, že neví, jakého pohlaví je ten, s kým si píše, tedy je to zcela přirozená součást života. A mám pocit, že pro spoustu lidí je to doslova jako Sodoma a Gomora.

Na co potřebujete vědět, jakého je kdo pohlaví? Osobně si umím představit, že to člověk potřebuje vědět jen tehdy, chce-li s dotyčným či dotyčnou chodit či spát, ale to snad není případ neznámých lidí, s nimiž si člověk píše maily, nebo o kterých jen čte.

Přesně tak. Když se člověk pobaví s cizinci, zjistí, že to tak opravdu dělají (ptají se). A nepřijde jim to divné. Naopak, čas od času je to zdrojem zábavných historek, které utuží vzájemný vztah.

Jak si tady čtu tu diskuzi, napadá mně pár témat:

- jak mohou vůbec lidé normálně žít v místech, kde jazyk nerozlišuje rody a ze jmen nepoznají jestli jde o chlapa nebo ženskou?

- jak mohou lidé vůbec normálně žít v zemích, kde není vyžadován identifikační doklad (např. UK)?

- jak mohou vůbec lidé žít v zemích, kde stát neschvaluje to, jaká svým dětem dávají lidé jména?

- a ještě další...

Hrůza. co?

Protože jsou na to zvyklí. My jsme zvyklí na něco jiného, tak proč to měnit ? 

Doporučil bych všem, aby si přečetli alespoň něco málo o životě E.S. (např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Emma_Smetana). Pak se zamyslete znovu a zkuste si říct jestli je to z frajeřiny a nebo to má reálný základ.

No právě - v českých dokladech má Smetanová, ale Smetana zní světáčtěji 

Zjistěte si, jaký je rozdíl mezi transkripcí a přechylováním. Bez pochopení rozdílu nemá smysl se dále bavit.

Ten rozdíl samozřejmě znám. V článku jsem pouze reagoval na argumenty řečené již dávno přede mnou, ve stylu "a proč nezačneme rovnou psát všechno v originále". Ten příklad jsem uvedl proto, že mi bylo jasné, že se plno takových komentářů vyrojí a tímto jsem to chtěl vyjasnit ještě předtím, než diskuse začne. Evidentně jsem byl velmi naivní, mea maxima culpa.

Český jazyk se vyvíjí spolu s lidmi, kteří ho používají. Pravidlem, neboli jazykovým územ se tak stávají slova, která bychom si ještě nedávno nedokázali jako česká a spisovná představit. Vzpomeňme jen na známé slovo robot, jehož autorem je Josef Čapek. Nenápadně se tak do češtiny dostávají tvary, obraty a výrazy, které podvědomě přijímáme a nemáme s nimi žádný problém. Může se tedy stát, že za x stovek let se čeština zbaví háčků a čárek, skloňování, přechylování a já nevím čeho ještě. Základním předpokladem ale je, aby se tak stalo přirozeně, plynule, prostě tak, aniž by si toho národ všiml. Zatím se tak, zaplaťpánbůh, neděje. Nepřechylování vnímám jako pokus o násilnou implementaci jazykových jevů západogermánských zemí. Nezdá se, že by mělo širokou podporu obyvatel českých zemí.

Polsko mi nepřijde jako západogermánská země a Chorvatsko také ne...

Jen obecná poznámka. Lidé vždy řeší dilema mezi bezpečím a svobodou. Jsou ochotni obětovat část svých svobod za účelem vytvoření řádu a zvýšení bezpečí. Jde to tedy proti sobě - obecně čím větší svoboda, tím méně bezpečí. Např. úplná svoboda v dopravě by vedla k totálnímu chaosu, když se ale svážeme pravidly, tak si sice omezíme svobodu (nebudu už smět s autem na chodník), ale bude to všem ku prospěchu. Stejně tak používáme všichni stejnou abecedu, stejný jazyk, stejná číslice - je to sice omezení svobody (nemůžu používat třeba hieroglyfy), ale zase se všichni lépe domluvíme. Prostě lidi mají rádi omezení svobody ve prospěch řádu, protože to přináší transparentnost, předvídatelnost a větší pocit bezpečnosti (ale samozřejmě jen do určité míry, než to přeroste v neúnosné restrikce a přepravidlování). Proto také obecně neradi vidí, pokud někdo daná pravidla začne porušovat, protože to potom snižuje řád a pocit bezpečí. A protože se vždy najdou jedinci s tendencí pravidla porušovat, společnost se tomu brání. U pravidel, jejichž porušování může mít fatální důsledky (jízda na červenou, krádeže, vraždy) např. hrozbou vězení, u méně závažných případů jsou to třeba jen nadávky, veřejné odsouzení, povytažené obočí nebo posměch. Proto se každé narušení řádu setkává s reakcí - něco ukradnete-zavřou vás, pojedete na červenou-zaplatíte pokutu, budete chodit po ulici oblečený jako vodník-vyvoláte překvapení, budete na lidi na ulici mluvit čínsky-budou si ťukat na čelo, budete používat k počítání osmičkovou místo desítkové soustavy-vyvoláte nechápavé pohledy, budete si po svém měnit pravidla českého pravopisu-vyvoláte odmítavé reakce na internetových diskusích...

Souhlas!!

Máte pravdu, pane autore, že vlastnit nepřechýlené jméno je každého věc a nikdo nemá právo do toho komukoliv mluvit. (I když v této souvislosti je zajímavé, že o společné nepřechýlené příjmení usilují bez výjimky ženy. Nebo jste snad někdy někdo zaznamenal, že by si manželé zvolili společné příjmení přechýlené, tedy např. Jana Nováková/Josef Nováková?)

Na druhou stranu mně osobně to vadí, považuji to za projev exhibicionismu nebo za berličku pro kulhavé seběvědomí dotyčných dam (viz http://vitha.blog.idnes.cz/c/246546/Krutou-pomstu-Curil.html) . To je můj názor a je to moje právo si to myslet. Do toho mi zas nemáte co mluvit Vy. Naopak se s tím budete muset smířit, tak, jako se s Emmou Smetana, Janou Gulda a dalšími smiřuji já.

Přechýlené příjmení je už upravené příjmení, originál je originál. Proto si muži nedávají jako společné přechýlené příjmení, protože by to byl nesmysl.

Nemám vůbec nic proti nepřechylování ženských jmen, souhlasím s autorem, že je to každého věc. Jen jsem se zarazila nad větou, že oslovit někoho pane Nováku je nezdvořilé. Já jsem dosud žila v domnění, že je to česky - že naopak oslovení "pane Novák" je nesprávné. Stejně jako "pane Bláha, Kvasnička" atp.  Používám "pane Kvasničko, Bláho" atd.

Jsem zmatená

"Nováku" je nezdvořilé, "pane Nováku" je zcela v pořádku. 

Jste snad první český chlap, který to chápe a neremcá nám do toho. A argumenty, které používáte, jsou ze života, praktické a pravdivé  (např. to, že v cizině jsou to prostě dvě odlišná jména a nemusíte vypadat jako manželé).

Jste sice kapka v oceánu, ale nevadí.

Zajímavé, že se tohle nikdy neřešilo u Petry Janů, Heidi Janků a jiných častých příjmení automaticky bez -ová. Taky to čeština zvládne. A ve všech pádech!

Já musím říct, že když jsem v ČR tak to tam pro klid ostatních přidávám, i když mi to nejde na jazyk. Jen proto, že prostě ty pohledy a kecy mi za to nestojí. Nehledě na to, že to tam většina úředníků automaticky bez ptaní nebo objasnění přidá. Ale den je příliš krátký. 

To bude tím, že žiji ve společnosti, která má obrovskou tendenci kecat lidem do soukromí, a tak si umím dobře představit, jak iritující to musí být, když se někdo někomu plete do něčeho, po čem mu nic není.

"Proč někomu vadí jméno Emma Smetana?" pokud to nevadí jemu, tak nevidím důvod proč by to někomu vadilo.  

Napíšu to jinak, u nás na maloměstě bydlí turek,nebo jestli to je opravdu "turek" jistě nevím, má tmavší pleť, knír, zkrátka původem arab, nebo tím směrem. Prodává kebab, má ho dobrej a lidi když klábosí říkají: "K večeři jsem měl kebab od turka.", jinak mu nikdo neříká. Turek s prodejničkou kebabu zapadl mezi lidi maloměsta, stejně jako vietnamcova večerka a další přespolní.

Asi před rokem, začal turek nosit turban. Lidi nevěděli co si o něm myslet, proč se chce odlišovat, jestli se v něm hnula víra, nebo mu je jen zima na hlavu. Byla i obava ze skrytého teroristy. Ale obecné povědomí se ustálilo, že to je prostě exot. Chce tak vypadat a chce se odlišovat.

Podobně to vidím i v případě paní "Smetana". Je to o tom jak moc chce být "exot", i když je každýmu houby do toho.