Chápu potřebu revolty a změny, jen bych to čekal u puberťáka (tedy pardón in je asi říkat teenagera)...

Pokud budete péct rozinkový koláč a budete ho chtít prodávat na trhu, tak určitě není jedno jestli tam dáte (h)rozinky nebo švestky, protože ten s (h)rozinkama je (h)rozinkový a ten se švestkama švestkový.

Jazyk má svoji normu a tak je zcela normální, že se do toho míchá i stát. I když jsem navštívil různé země v oblasti Altlantského i Tichého oceánu, tak nemám pocit, že by se někdo zabával tím, jaké má manželka příjmnení a také očekávají od nás, že přirozeně přijímáme jejich zvyklosti a nepohoršujeme se nad tím.

Vaše přirovnání -ová s nebezpečím cizoložství a mrskání bičem mi přijde velmi hloupé. Pokud jede žena do takové země, tak by si o tom měla především něco zjistit a když už podstoupí toto riziko, tak -ová je v tomto případě méně podstatný problém...

Jak moc odsuzujete Japonce a muslimy, že jednání s ženou na úrovni ředitele je ponižující až urážlivé? Jenže je to jejich přirozenost a měli bychom ji brát jaká je. Snaha o odstranění -ová mi přijde na úrovni názorů pro děti v mateřské školce: Neměl by se slavit Mikuláš a Vánoce, protože to uráží cítění jejich muslimských vrstevníků...

Měli bychom mluvit "jak nám zobák narostl". Takže paní kancléřka v Německu je Merklová a snad jen malé děti v MŠ by předpokládaly, že má v pase napsáno něco jiného, než Merkel. Čeština není němčina ani ruština. Je to čeština se vším všudy a protože se z ní maturuje (což je dobře), tak musí mít i svoji normu a tou by se měli řídit i ti, co chtějí péct koláče a prodávat je... Jinak je to klamání... Doma si můžete mluvit jak chcete a do koláče si také dávat co je Vám libo...

Mimochodem (nebo možná lépe btw.) ženy co znám z nedávna s příjmením bez ová se moc nevyznamenaly: Kateřina Peak, Kateřina Jaques no a pak jsou takové extrémy, jako ministryně Marksová-Tominová, která si tak nechala říkat i když je jen Marksová. Někteří mají prostě potřebu se zviditelňovat...

Při téhle debatě jsem si vzpomněla, jak psala babička svojí nevlastní sestře do Vídně. Jako dítě jsem se pozastavovala nad tím, proč se dotyčná jmenuje Steffi Czermak. Babička mi tenkrát (bylo mi asi 6) jednoduše vysvětlila, že v Rakousku nebo třeba i USA žije spousta žen s českým příjmením, které prostě jenom nemá koncovku "ová". Stačilo mi to a stačí doteď. Možná právě proto, že jsem měla tuhle zkušenost z dětství, to beru jako normální věc. Emma Smetana se narodila v zahraničí, má nepřechýlené příjmení. Ne každý je Čech jak poleno a stačí mu jen rodná hrouda. Myslím, že jen málokdo se nepřehyluje jen z rozmaru.

Pokud je ona Smetana, tak Merkel není ová. To je celé. Navíc ona ová má, je to jen "umělecká" póza.....tahající za uši, když žije v Česku

A syn Emmy Smetany se bude jmenovat Honza Smetan.

My máme v práci práci paní Jírů. Taky pana Jírů (je to její strýc). Oba mají křestní jméno od V. Kupodivu je zvládáme rozlišovat, dokonce o nich / s nimi hovořit, společně i jednotlivě. 

Netvrdím, že nikdy nedošlo k záměně či nedorozumění, ale jsme lidi a domluvíme se (když chceme).

Ovšem Emma Smetana ve 3. pádu svádí k jazykovým naschválům .

Paní Emma Smetana žila od útlého se svou mamkou (češka, bývalá diplomatka, vdaná za Ira ) od útlého věku ve Francii a poté v Německu, kde užívala svoji nepřechýlenou podobu, v ČR žije cca od 2011, asi bych nechal na ní , kterou podobu přijmení bude používat

Tak Smetana ji zviditelni vic. Mela si zmenit i krestni jmeno na Bedrich.

Autor má pravdu. Ať si každý zmrší jméno, jak chce, čeština, nečeština. Já bych se chtěl třeba jmenovat Vít Janšová. 

Chodí k nám paní také s nepřechýleným jménem a když jsem slyšela kolegyni, jak jí říká:" Nemáte tady nic, paní "Novák"...málem jsem smíchy lehla.

Jedna moje zákaznice se jmenuje Hůle. Kolegyně jí telefonovala a já jsem lehla v křečích když jsem slyšela: "Mohu poprosit k telefonu paní Hůli?"

Před cca 4 roky jsem na totéž téma psal, mnohdy s podobnými argumenty: http://babel.blog.idnes.cz/c/206828/Je-opravdu-nutne-prechylovani.html

Za Váš článek děkuji, máte karmu.

Ová je pozůstatek patriarchátu. Když se muž ožení, tak získává ženu a samcům v tlupě to potřebuje dát najevo změnou příjmení ženy na své. O "ová" je symbolem pro přivlastnění. Tomu odpovídají i dva rozdílná slovesa pro svatební proces. Muž se ožení (získává ženu), ale žena se vdává (tedy něco dává, o něco přichází). Vypuštění koncovky "ová" nejen že by mělo být zcela povoleno, ale ono by její použití mělo být zcela zakázáno. Jako přežitý relikt jazyka, který v symbolické rovině slouží k udržování patriarchátu.

Mně se líbí být "ová", tak Vám musím vyhubovat

A není to jedno, jestli přechýlené, nebo nepřechýlené?

Na tom, jaký člověk to jméno nosí to stejně nic nemění.

Asi tak.