Je to pěkný přehled, jistě přínosná úvaha a v ideálním světě bezezbytku pravdivá.

Jenže jak píšete, záleží na výkladu a některé z výkladů Koránu holt vedou k terorismu. Prostě to tak je. Bezpečná varianta je tedy krásná kulatá 0 muslimů v ČR, a nejlépe i v Evropě. Cokoliv jiného je krásné, vstřícné gesto a zbytečné riziko.

Nějak si neumím představit, co by například alevité v Evropě dělali špatného. Ne, že by jich tu moc bylo, tedy, nepočítám-li tu trošku na Kypru, kde jsou doma.

Islám je jeden, stejně jako jiné ideologie, a více to svinstvo studovat nehodlám. Ať si laskavě muslimové studují demokratické zásady.

váš život je obdivuhodně jednoduchý. Doufám, že také nemáte snahu hledat jednoduchá řešení.

Pane Ruščáku, díky za tento článek a vaši snahu přivést alespoň trochu světla do českého tmářství ohledně islámu. Vaši trpělivost obdivuji a dávám karmu jako Stuttgart.

Autore,skvělé jako vždy.

Tak dlouhý a zbytečný. stačilo přece říci:"Nebrat je sem!"

Pokud vím, tak základní princip islámu je, že Korán je přímé slovo boží a každý muslim - bez rozdílu - se má chovat podle Koránu. Každý muslim bez rozdílu má za svůj vzor považovat Mohameda.

Možná nejsem dobře informován, ale zatím jsem neslyšel o uznávaném islámském směru, který by tvrdil, že Korán je mylný a Mohamed byl gauner.

No, on Korán si v mnoha místech protiřečí, navíc, když ho čtete, tak zjistíte, jak květnatým jazykem je psaný - už tenhle fakt způsobuje, že člověk v něm musí hledat interpretace; ta kniha není napsaná stylem "jdi tam a udělej to, protože jako správný muslim musíš". Co se Mohameda týče, tak právě alevité uznávají jeho podíl v tom, že přinesl via Archanděla Gabriela světu Korán, ale například nezajímají je pravidla, která sám Mohamed ustanovil a skutky, které vykonal (tím se liší od sunnitů). Takže jak je vidět, dokázali alespoň oni najít v islámu oporu k humanismu, toleranci, rovnosti a podobným hodnotám - a ano, je jich zlomek z celkové muslimské populace na zemi, ale je jich 20 milionů a to se taky počítá. Že neměli na růžích ustláno je taky fakt, byli dlouho pronásledovaní a uznání jim mezi muslimy zaručil až Chomejní a po něm se pak přidávaly i sunnitské autority. Takže cesta byla trnitá, ale podařilo se je uznat a pro muslimy tak jsou alternativou, jak vyznávat ryzí humanismus a přitom nemuset se vzdát víry. Paradoxně Diyanet, turecká instituce zvaná Předsednictví náboženských záležitostí, je jako muslimy neuznává, ale i tam se to může změnit, protože je to jedna z posledních významných muslimských autorit, která stále ještě alevity jako muslimy nechápe.

vite co me zarazi, ze kdyz nekdo "spini povest" islamu a jde z pohledu islamu o bezverce, pak se celeosvetove pozvedne masa odporu proti tomuto chovani bez rozdilu prislusnosti ke kterekoliv skupine islamskych vericich, ale kdyz nekdo ve jmenu islamu kona zverstva, tak ozvena z tohoto tabora je uplne minimalni. silna schizofrenie muslimskych vericich.

To je komplexnější problém, protože to v sobě zahrnuje skutečnost, že ne všechno registrujeme. Musíte a priori vycházet z předpokladu, že o většině věcí, které znáte, víte proto, že Vás informoval nějaký novinář. Málokterý novinář se na Blízkém východě vyzná a skoro žádný z nich neumí arabsky/persky/turecky/urdu/(doplňte), takže se opírají jen o anglicky psané zdroje. Ty se týkají často muslimů v Evropě/Americe a tady je to pravda, že ty komunity mají často velký problém v tom odsoudit své souvěrce. Proč? Důvod bych viděl v tom, že nechtějí oslabovat svoji pozici, když jsou v situaci, když vidí samotné sebe v konfliktu s majoritou, tak nechtějí moc odsuzovat souvěrce, se kterými třeba i nesouhlasí, ale nedistancují se od nich, protože mají pocit, že tím ukážou slabost. A protože jsou často z kultur, které jsou na "zachování tváře" postavené, tak to dopadá, jak to dopadá. A pokud jde o zprávy ze samotného Blízkého východu, tak nejlépe jsou novináři informovaní o zemích, které považujeme - hloupě - za naše spojence, jako je Katar, Saúdská Arábie, Emiráty a Pákistán. No a co jsou ty země zač nestojí moc za slušné slovo.

Pane Ruščáku, existuje něco jako princip předběžné opatrnosti. Je velmi užitečný. Ať si to moslemíni vytřídí mezi sebou  - v situaci, kdy se do Evropy hrnou statisíce (a potenciálně miliony) migrantů, nemáme kapacity na selekci.

Napsáno je to hezky, to ano. Ale bohužel toto nestačí. Proč naše média nezveřejňují reportáže z míst, kde křesťané a muslimové žijí poklidně vedle sebe? Teď nemyslím místa, kde je na tisíc křesťanů jeden muslim, ale státy jako třeba Francie, Švédsko, Velká Británie a podobně. Pokud lidé uvidí, že soužití s muslimskou komunitou je bezproblémové, pak se přestanou bát. Extrémisté bohužel jen využívají strachu lidí a naše vláda i média jim dávají do rukou mocnou zbraň. Hezká slovíčka o islámu a zároveň označení všech, kteří se /myslím že oprávněně/ bojí, za nácky, fašisty a podobně jen přilévá olej do ohně.

Máte tip na to, odkud přesně ty reportáže mají být? Z vyjmenovaných států přetěžko.

Dobré. Díky.