Ukrytý norský poklad: „Staronorové“
Norští senioři jsou, upřímně, pozoruhodní lidé. Jistě, v tomto článku se dopustím poměrně silné generalizace, neboť výjimky jistě existují, ale pravidlo je takové, že realita, která je v mládí formovala a zkušenosti, které přes svůj život nasbírali, z nich udělaly dost jiné lidi, než jací jsou jejich potomci, či lidé někde jinde. Zdejší starší lidé jsou velmi milí, srdeční, mají chuť si povídat s neznámými lidmi o životě, o minulosti a dalších zajímavých věcech. A že je co poslouchat!
Norsko v době jejich mládí (většinou 40. až 50. léta) bylo docela jiné, než dnes. Především zde panovala poměrně velká chudoba, ale byla vyvážena tím, že si lidé navzájem hodně pomáhali a fungovali daleko více jako komunita, než dnes. Příběhů, které jsem slyšel z té doby od pamětníků je mnoho, nicméně rád bych se podělil o pár perliček. Byli jsme na pláži Skjellvika, jedné ze dvou pláží, kde se schází během horkých letních dnů sandefjordské koupáníchtivé obyvatelstvo (voda tam běžně mívá i 24°C), když se mě vedle slunící se starší pán zeptal, jestli na ženu mluvím česky. Když jsem řekl, že ano, tak mi začal vyprávět, jak jeho otec, za války v odboji, po zatčení nacisty skončil v koncentračním táboře, odkud se mu s českým spoluvězněm podařilo uprchnout a přečkat ve skrývání do konce války. Jeho otec, po návratu do Norska, si od té doby odjakživa kupoval jako auto škodovku a vedl ho k úctě k české kultuře a technice. Pak povídal o tom, jaké to bylo vyrůstat v 50. letech na Vestlandet; pocházel z malého městečka, kde se všichni znali, když se děti neukázaly v určitou dobu doma, tak to nikdo neřešil – znamenalo to, že jsou zkrátka s jinými dětmi u někoho jiného, případně „objevují“ svět okolo a pak jen přijdou domů na večeři. Celé dny venku, ve škole z dnešního pohledu až neuvěřitelná kázeň; když například děti potkaly učitele na ulici, tak nejen že jej pozdravily, ale patřilo k dobrému standardu se přitom i trochu uklonit. Učitelé měli autoritu, ale nezneužívali jí. Když dospíval, přestěhovali se jeho rodiče s ním do Sandefjordu, kde tou dobou kvetl velrybářský průmysl (poznámka pro ekologicky smýšlející spoluobčany: nešlo o masové vybíjení velryb, šlo o poměrně hodně riskantní práci, při které se používaly proti těm dnešním velmi malé lodě; lov nemohl být masový už z principu, protože velryba byla pro posádku lodi velmi zdatným soupeřem a mnoho lodí skončilo špatně – přesto to byla věc, která dokázala uživit spoustu lidí, kteří by jinak měli problém přečkat zimu). Sandefjord tou dobou byl na norské poměry bohatým kupeckým městem, které žilo nejen z velrybářství, ale i z obchodu; kombinace přístavu a železnice dávala mnoha lidem práci a zásobovala celé širé okolí vším, co se muselo dovážet.
Další zajímavou reakcí na to, že jsem z Čech, bylo, když jsem se dal do řeči s jedním starším pánem v Badeparku, tedy starém lázeňském parku (lázeňství v Sandefjordu skončilo s druhou světovou válkou). Pán pocházel z Tjøllingu, vesničky mezi Sandefjordem a Larvikem, která byla dříve samostatnou obcí, dnes spadá pod Larvik jako jedno z jeho předměstí. V padesátých letech bylo velmi nezvyklé, povídal, vidět auta nebo motocykly; jen velmi málo lidí je mělo. Přesto jeden bohatší sedlák měl na vesnici pečlivě udržovaný motocykl značky Jawa, se kterým kdykoliv vyjížděl, tak se všichni kluci sbíhali k cestě, aby viděli, jak jezdí. Jawa vůbec byla svého času v Norsku velmi známou, a také hodně ceněnou značkou.
Co je ovšem velmi zvláštní, je, jak často člověk v Norsku natrefí na lidi, kteří během svého života působili na humanitárních misích v zahraničí. Ještě dávno předtím, než se Norsko stalo velmi bohatou zemí (definováno životní úrovní lidí, ne tím, kolik má stát v ropném fondu), Norsko posílalo svoje lidi do různých končin světa pomáhat; nicméně sami mnohdy chodili pomáhat tak, že sami mezi sebou vybrali peníze a zorganizovali akci. Takhle jsem se například bavil s pánem, který v osmdesátých letech pravidelně vozil do Gdańsku z Norska potraviny, oblečení, hračky a cokoliv, čeho byl v komunistickém Polsku nedostatek s tím, že to tam rozdávali s kolegou lidem. Prodávat nic nejenže nechtěli, ale ani nesměli, k humanitární pomoci ovšem nemohli komunisté příliš co říct. Zajímavé je, že to neorganizoval stát, ale vybíralo se v jednom ze zdejších kostelů, a pak se za vybrané peníze půjčil kamion, naložil se věcmi a jelo se. Takhle jednoduše.
Podobných příběhů spontánní pomoci v různých koutech světa jsem slyšel velmi mnoho. Co na tom ovšem bylo nejzajímavější, bylo, jak ti lidé působili. Spousta životního optimismu a hlavně naprosto nebývalé skromnosti a pokory. Ani jednou se mi nestalo, že by mezi staršími lidmi v Norsku, se někdo díval na lidi, kteří se mají špatně, z vrchu. To je bohužel doménou mnohých lidí z generace jejich dětí a vnuků, ovšem tihle, jak se v české komunitě v Norsku říká, „Staronorové“, takoví nebyli a nejsou.
Se „Staronory“ se dá na čemkoliv dohodnout podáním ruky a můžete mít jistotu, že vás neošidí. Důvěřují vám a vy tu důvěru vracíte – což vytváří nejen velmi přátelské vztahy, ale také to dává všem spoustu možností věnovat se užitečnějším věcem, než kontrolováním, jestli na vás někdo něco nešije.
Až pojedete do Norska, nebojte se a dejte se s nimi do řeči, pohladí to na duši je i vás a hlavně: udělejte to dřív, než později, protože dlouho už tu nebudou.
Andrej Ruščák
Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.
V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.
Andrej Ruščák
Opozice se musí konsolidovat - už je nejvyšší čas
Je nejvyšší čas na konsolidaci opozice. To, že bude pro mnohé demokratické politiky problém odpískat vlastní "samostatný" projekt, není z hlediska budoucnosti naší země podstatné.
Andrej Ruščák
Podstata vězení obnažená na kost
Norsko spustilo ve věznici v Haldenu přesně před deseti lety experiment. Ty nejtěžší zločince zavírá do vězení, které je záměrně tak humánní, jak je to jen možné.
Andrej Ruščák
Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou
Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.
Andrej Ruščák
Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?
Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, ač pracují, říká antropoložka
Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
Financial Controller (A12540)
AURES Holdings a.s.
Praha
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');