Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Novinářská nálepka xenofoba – jak málo stačí?

V předchozích článcích jsem se věnoval norským parlamentním stranám, a protože norské volby komentují i mnohá světová média (až bude po nich, určitě se přidá i iDnes), nemohu se přestat podivovat nad tím, jak pár levicových aktivistů dokázalo zmást tiskové agentury po celém světě. Tak nějak se stalo, že máme v Norsku stranu údajných xenofobů, která je zároveň nejpopulárnější politickou stranou mezi pracujícími přistěhovalci.

Fremskittspartiet (FrP), čili Strana pokroku, bývá některými médii v Norsku, většinou akademické obce v Oslo (která je rudá až za ušima) a tím pádem i světovými agenturami označovaná za xenofobní stranu a za stranu, kterou lze srovnávat s uskupeními typu Dansk Folkeparti, Sverigesdemokraterna, Vlaams Belang, Partij voor de Vrijheid, Lega Nord, FPÖ a podobně. Není přitom nic vzdálenějšího pravdě.

 

FrP byla založená v sedmdesátých letech jako odpověď na konsenzus existujících stran ohledně norského sociálního modelu. Hlavními tématy byly nižší daně, méně přerozdělování, privatizace státních podniků a otevření hranic světovému obchodu. Od počátku tedy šlo o projekt navýsost liberální – a když se předsedou stal Carl Ivar Hagen (především 80. a 90. léta ve funkci), tak byla strana tak libertariánská, že Hayek s Friedmanem vypadali vedle ní jako funkcionáři ROH.

 

Taková strana na jednu stranu přitahovala dost lidí, kterým z různých důvodů norský sociální model vadil, ovšem právě radikálnost vymezení se vůči němu způsobila, že FrP měla minimální koaliční potenciál - jinými slovy: nikdo by s ní do koalice nešel za žádnou cenu. Poté, co předsednictví převzala současná předsedkyně Siv Jensen, upustila strana z některých svých pozic a začala se víc starat o udržení kompromisu s druhou velkou pravicovou stranou – občanskou Høyre. Tyto dvě strany nejspíše utvoří po zářijových volbách novou vládní koalici.

 

Kde se potom vzala nálepka „xenofobů a populistů“? Fremskrittspartiet je totiž od 90. let silně skeptická ke způsobu, jakým funguje norský azylový systém. Upřímně – je děravý jako cedník, byli schopni ho využít nejen lidé, kterým v jejich domovských zemích nehrozilo nebezpečí toho typu, které opravňuje k udělení azylu ve standardních zemích, ale i usvědčení teroristé jako mulla Krekar, kterého norský stát nechce vydat do Iráku, protože mu tam hrozí trest smrti za terorismus – a on tak sedí v klidu v Oslo a pouští do světa islamistickou propagandu výměnou za veškerou finanční podporu, kterou dostává od státu; ten člověk totiž nikdy ani nepracoval.

 

Naopak pokud jde o přistěhovalce, kteří sem jdou za prací a kteří se nesnaží šířit v Norsku radikální islám, Fremskrittspartiet je podporuje – a mnoho takových je nejen voliči, ale i vysokými členy této politické strany. Výše uvedené bohatě stačí na to, aby komunistická SV označovala Stranu pokroku za „fašistickou“, noviny o ní psaly jako o straně „kontroverzní“ a už je na světě pověst, kterou nejde jen tak smazat. Vsadím se, že až vyjde o norských volbách článek na iDnes, nějaký novinář jen tupě opíše agenturní zprávu, která bude psát něco o „úspěchu protipřistěhovaleckých populistů v Norsku“.

 

Svého času býval řadovým členem Fremskrittspartiet i Anders Behring Breivik, který do ní vstoupil dle svého manifestu proto, že znal její mediální pověst. Rozčaroval se a opustil ji s tím, že FrP není nic pro něj, protože je to strana globalistická, přehnaně liberální a „tradiční hodnoty“, ke kterým se upínal, příliš „neřeší“. Členem přestal být dávno před útoky 22. července, přesto SV i radikálně levicoví intelektuálové z Univerzity v Oslo (UiO) tuto jeho minulost využili k útoku na Fremskrittspartii.

 

Asi to bude světová média udivovat, ale debata o přistěhovalcích není středobodem norské předvolební kampaně – alespoň ne v kontextu všeobecně známém ze Švédska, Francie, Británie či Německa. Většina přistěhovalců přicházejících do Norska jsou totiž Švédové, Poláci, Litevci, Lotyši, Španělé, Italové a Portugalci, kteří utíkají před katastrofální nezaměstnaností v jejich vlastních zemích. Tito lidé jsou kulturně jaksepatří kompatibilní s místní populací, proto jejich příchod není téma pro Fremskrittspartii, ovšem „berou místním práci“ (třebaže jsou často zaměstnáváni na místech, která by místní těžko obsadili, ať už jde o platové podmínky, či naopak nutnou kvalifikaci – jazykové schopnosti, znalost konkrétního zahraničního trhu, apod.), takže jsou kritizováni od rána do večera místní levicí a zejména sociálnědemokratickými odbory LO.

 

Zejména Poláci a Švédové, tvořící dvě největší přistěhovalecké skupiny v Norsku, si stěžují na to, jak o nich levice mluví – jako o zlodějích norských pracovních míst. Pro levicové strany není vůbec žádný problém mluvit o odstoupení z Evropského hospodářského prostoru (EØS) či Schengenu jen proto, aby se sem všichni ti Švédové, Poláci, Italové či další jen tak snadno nedostali. Kupodivu jsem ještě neviděl jediný novinový článek, který by takové postoje kritizoval coby xenofobní. Evidentně jak se někdo opře o azylanty, je z něj rasista a xenofob, ovšem urážet poctivé a pracovité přistěhovalce je společensky zcela v pořádku.

 

Pokud jde o zahraničně-politickou orientaci, tak Fremskrittspartiet je strana velmi silně transatlantická; podporuje silnou spolupráci se Spojenými státy a s Izraelem a chce Norsko ekonomicky ještě více otevřít evropskému trhu. Pro norskou levici je všechno výše uvedené naprosto špatně, protože norská levice je otevřeně protiizraelská (u komunistické SV jde o antisemitismus takového rázu, že má člověk pocit, že čte Der Stürmer, čte-li jejich výplody o Židech), protiamerická a protievropská – naopak podporuje ještě další ekonomické hradby proti EU, jen ať probůh nehrozí ze strany evropských produktů žádná konkurence, nebo hlavně ať sem nepřicházejí další Evropané, kteří jsou příliš pracovití, nevstupují do odborů a umějí se starat sami o sebe.

 

Jak dlouho ještě bude tohle mediální nálepkování trvat? Umějí profesionální novináři i něco jiného, než jen opisovat od sebe navzájem a ptát se i někoho jiného, než jen profesorů z rudé Univerzity v Oslo? Co takhle zeptat se na Univerzitě v Bergenu nebo na Technické univerzitě v Trondheimu (NTNU)? To by hned dostali docela jiný obrázek o norské politické scéně. Nu což, s očekáváním vyhlížím zářijové volby a svrbí mě ruce na to si vsadit, jak o nich bude taková iDnes psát.

Autor: Andrej Ruščák | čtvrtek 8.8.2013 9:00 | karma článku: 25,42 | přečteno: 1202x
  • Další články autora

Andrej Ruščák

Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.

V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.

28.5.2020 v 12:36 | Karma: 31,74 | Přečteno: 1841x | Diskuse| Politika

Andrej Ruščák

Opozice se musí konsolidovat - už je nejvyšší čas

Je nejvyšší čas na konsolidaci opozice. To, že bude pro mnohé demokratické politiky problém odpískat vlastní "samostatný" projekt, není z hlediska budoucnosti naší země podstatné.

10.5.2020 v 17:41 | Karma: 17,96 | Přečteno: 793x | Diskuse| Politika

Andrej Ruščák

Podstata vězení obnažená na kost

Norsko spustilo ve věznici v Haldenu přesně před deseti lety experiment. Ty nejtěžší zločince zavírá do vězení, které je záměrně tak humánní, jak je to jen možné.

20.4.2020 v 22:17 | Karma: 40,24 | Přečteno: 4904x | Diskuse| Politika

Andrej Ruščák

Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou

Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.

21.1.2019 v 10:07 | Karma: 29,45 | Přečteno: 2641x | Diskuse| Společnost

Andrej Ruščák

Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?

Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.

26.6.2018 v 13:05 | Karma: 27,80 | Přečteno: 1931x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

První létající divize. Armáda investuje miliardy, chce masy dronů do tří let

18. května 2024  10:48

Válka na Ukrajině je bitvou technologií a především pak bezpilotních prostředků. To si uvědomuje i...

KLDR hodnotila přesnost střel odpalem do moře. Kim posílí jaderný program

18. května 2024  10:15

Severní Korea provedla zkoušku odpalu taktické balistické střely do Japonského moře. Severokorejský...

Epidemioložka SZÚ varuje, že legionella může být ve vířivkách i osvěžovačích

18. května 2024

Rozstřel Je černý kašel na ústupu nebo stále ještě představuje hrozbu? A kde se můžeme nakazit záškrtem nebo...

Velká záhada rozluštěna. Bloky na stavbu pyramid přinesl do pouště Nil

18. května 2024

Premium Vědci možná vyřešili záhadu táhnoucí se celá tisíciletí: jak staří Egypťané dotáhli obrovské...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 211
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 6414x
Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz

***


');
//-->

(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');

ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');