Andrej Ruščák
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl osmý: Elektronická komunikace s úřady
Norsko má velmi dobrý systém elektronické komunikace se státní správou. Po drobných úvodních komplikacích se složitým systémem přihlašování se portál státní správy Altinn.no spojil s bankovním identifikačním systémem BankID a díky tomu může elektronicky snadno úřední záležitosti řešit docela každý.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl sedmý: Přistěhovalci a politika
Slovy jednoho norského podnikatele: stačí vyřešit přistěhovalectví a závislost na ropě a z Norska bude ráj na zemi. Otázkou ovšem je, co to znamená, vyřešit přistěhovalectví. Přistěhovalců je v Norsku mnoho, mají různý status, pocházejí z různých koutů světa a mají tak různý vliv na Norsko. Někteří (většina) pozitivní, jiní silně negativní.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl šestý: Vyrovnávání se s minulostí
Ačkoliv byli takřka odjakživa Norové, pomineme-li vikingské období, na evropské poměry velmi mírumilovným národem, mají ve své kolektivní paměti tři věci, za které se stydí a s nimiž se snaží mentálně vyrovnat. Jednak je to extrémní bída, jaká v Norsku vládla, pak s bídou spojená izolace a kulturní zaostávání a nakonec nacistická okupace a její důsledky.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl pátý: Registrační značky
Registrační značky mají v Norsku velký význam. Podobně jako v Česku, číselnou kombinaci si člověk vybrat nemůže jinak, než co dostane na trafikkstasjon (dopravním inspektorátu). Tedy alespoň většinou.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl čtvrtý: Bydlení
Norský realitní trh je velmi zajímavý. Jednak na něm panuje naprosto opačný poměr volných nemovitostí a zájemců než v Evropě, a pak je také do velké míry, dá-li se to tak říci, standardizovaný - což ovšem nebrání mimo jiné životu podle dávných vikingských pravidel.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl druhý: Zdravotnictví
Norské zdravotnictví je říší kontrastů. Na jedné straně vynikající nemocnice a specialisté, kteří mají přístup k nejmodernějším technologiím, na druhé straně naprosto děsivý systém praktických lékařů, který občas láká člověka i k návštěvě veterináře, protože od něj se snáz něco dozví.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl první: Po Norsku autem
Může se to zdát jednoduché – jezdí se tak, jak člověka naučili v autoškole, jezdí se vpravo a dodržují se předpisy. Jenže ono to tak jednoduché není, záleží na tom, zda jste turisté či zda v Norsku bydlíte, kde je přihlášené auto, kudy jedete a podobně. Občas to vypadá tak, že udělat to dle zákona je složitější, nežli nechat auto autem a jet zkrátka třeba vlakem, autobusem či letět letadlem, ale tak složité to nakonec není.
Andrej Ruščák
Inspiracehodný norský přístup k efektivitě a kvalitě života
Čas od času se ozývají hlasy, které tvrdí, že s efektivitou dnešní výroby bychom vůbec neměli pracovat osm (a víc) hodin denně, jako se to dělalo v době, kdy byla efektivita práce výrazně nižší. Dnes již legendární citát Nigela Marshe zní: „Tisíce a tisíce lidí žijí své životy v tichém zoufalství, v němž dlouho pracují v zaměstnáních, která nenávidí, aby mohli věcmi, které nepotřebují ohromit lidi, které nemají rádi“. Proč to tedy ti lidé dělají?
Andrej Ruščák
Skandinávie jako jeden region? Zapomeňte.
Do jistého podivného „společenského bontonu“ v Evropě patří pohoršování se nad tím, jak Američané nevědí, kde která země leží. Přitom se mi nejednou i v Česku stalo, že lidé nevěděli, kde leží Norsko (pletli si jej tu se Švédskem, tu dokonce s Finskem) – nemluvě o vykreslování Skandinávie jako jednoho regionu, který se vyznačuje zimou, nedostatkem smyslu pro humor, prohibicí či extrémním rovnostářstvím. Nic nemůže být dále od pravdy.
Andrej Ruščák
Skandinávský likestilling očima muže
Likestilling, čili norsky rovnoprávnost – myslí se tím zejména mužů a žen – je jedním z nejdiskutovanějších aspektů života ve Skandinávii pro lidi z celé Evropy. Mnohým, zejména občanům latinských či konzervativněji laděných zemí, už z toho slova samotného naskakují pupínky, ovšem po vlastní zkušenosti musím dodat, že k obavám není žádný důvod. Zdejší rovnoprávnost přináší nebývalé výhody mužům i ženám.
Andrej Ruščák
Barnehagestat aneb pravá tvář skandinávského sociálního státu
Mezi českou levicí se víceméně zažilo poukazovat na Skandinávii, coby vzor toho, jak má sociálně demokratická politika vypadat. Nic proti tomu, ale obávám se, že kdyby typický volič ČSSD věděl, co by to pro něj znamenalo, byl by velmi ostře proti.
Andrej Ruščák
Dobojováno jest – máme vládu!
Koaliční vyjednávání skončila asi nejlepším možným výsledkem, k jakému mohlo po těchto volbách dojít. Malé strany si něco vykřičely a zavázaly se k tomu, že dále (snad) příliš vládě škodit nebudou. Seznamte se, vzniká menšinová pravicová modro-modrá vláda Høyre a Fremskrittspartiet.
Andrej Ruščák
O Romech v Norsku, aneb problematické soužití i na Severu
V létě roku 2012 objevili rumunští Romové Norsko. Přijelo jich několik tisíc najednou a rozdělali v Oslo dva velké tábory. Jeden v parku u kostela v městské části Sofienberg a jeden v lese u oblíbeného výletního jezera Sognsvann. Tím započala kapitola norských zkušeností s Romy.
Andrej Ruščák
Zapomenuté řemeslo pašerácké aneb Välkommen till Strömstad
O tom, jak EU mění naše zvyky, dobře vypovídá překvapení vykazované našimi evropskými přáteli, když nás v Norsku navštíví. Ti starší, pocházejí-li z východní strany bývalé železné opony, si matně připomínají své pašerácké zážitky z dob komunismu a ti mladší či ti západní vůbec nevědí, oč jde. Přitom švédský Strömstad je evropský fenomén – celé město, které na pašeráctví přímo stojí.
Andrej Ruščák
Česká média o norských volbách lhala. O čem budou lhát příště?
Všechna česká média popsala situaci v Norsku bez jakékoliv invence pouze tak, jak ji prezentovala špatně napsaná zpráva ČTK. ČT se alespoň snažila nedémonizovat příliš Stranu pokroku, server iDnes ovšem předvedl, jak se novinařina dělat nemá.
Andrej Ruščák
Je po volbách, pocity jsou ovšem smíšené
Norský volební systém způsobil, že jsou téměř samí vítězové a jen málo opravdu poražených. Tato skutečnost bude teď silně komplikovat povolební vyjednávání – a zároveň ukazuje na největší slabinu poměrného volebního systému. Malé strany mají příliš mnoho moci.
Andrej Ruščák
Kulturní obohacení přistěhovalectvím, aneb není vždy tak zle
Naše městečko má i se všemi přilehlými vískami (dohromady tvořící jednu obec) 45 tisíc obyvatel, přesto se z něj stává díky evropským přistěhovalcům takové „Little Big Apple“.
Andrej Ruščák
Mýto na norský způsob, aneb netransparentní zakázky i na Severu
Mnoho Norů se shodlo na tom, že systém zvaný AutoPass je jeden velký podvod na občanově peněžence i před tím, než se přišlo na to, že běžně náklady na „správu“ mýta stanoví téměř vždy více než 50 % ceny, kterou musí řidiči platit. Poté, co se po Zemanově puči na MDČR začalo nahlas uvažovat o zavedení podobného systému, nezbývá mi, než seznámit čtenáře s tím, jak funguje takové mýtné i v zemi, která je podle všech kritérií daleko méně zkorumpovaná, než je Česká republika. Laskavý čtenář si jistě domyslí, k čemu by to v luzích českých vedlo.
Andrej Ruščák
Stoltenberg taxikářem? Výsměch běžnému voliči
Svět obletěla zpráva, že premiér Jens Stoltenberg se v rámci volební kampaně rozhodl „ukázat se jako obyčejný člověk“ a vozit lidi taxíkem po Oslo. Pomiňme, že nemá (drahou) taxikářskou licenci a podívejme se na to, co za jeho zoufalým krokem stojí.
Andrej Ruščák
Novinářská nálepka xenofoba – jak málo stačí?
V předchozích článcích jsem se věnoval norským parlamentním stranám, a protože norské volby komentují i mnohá světová média (až bude po nich, určitě se přidá i iDnes), nemohu se přestat podivovat nad tím, jak pár levicových aktivistů dokázalo zmást tiskové agentury po celém světě. Tak nějak se stalo, že máme v Norsku stranu údajných xenofobů, která je zároveň nejpopulárnější politickou stranou mezi pracujícími přistěhovalci.
Andrej Ruščák
Norsko jako nová Amerika?
Za posledních deset let se Norsko změnilo k nepoznání a ten trend se ne a ne zastavit – z důvodu masového přílivu přistěhovalců ze zemí EU. Podotýkám, jde o rodilé Evropany, žádné přistěhovalce ze zemí třetího světa či jejich potomky. Norsko se stalo pro mnohé Poláky, Švédy, Nizozemce, Němce, Angličany, Španěly, Italy a další doslova novým americkým snem – jenže tentokrát na dohled od krizí sužovaného kontinentu. Otázkou je proč zrovna Norsko a proč zrovna teď?
Andrej Ruščák
O komunistech reformovaných a nereformovaných
V Norsku jsou v současné době aktivní tři komunistické strany, jejichž vznik a vývoj poznamenala historie 20. století. Existence těchto politických stran i jejich podpora (dlouhodobě mají komunistické strany v Norsku stabilní elektorát ca. 6-8 procent voličů) jsou velmi zvláštním fenoménem, a to hned z několika důvodů.
Andrej Ruščák
Horký volební rok v Norsku
V září se rozhodne ve volbách do Stortingu, norského parlamentu, o osudu země na další čtyři roky. Na rozdíl od minulých voleb, které jen de facto potvrdily pokračování předchozí vládní koalice, letos to vypadá na politické zemětřesení, z něhož současná vládní koalice pravděpodobně nevyjde dobře.
| předchozí | 1 2 3 | další |
