Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vypadá, když Barnevernet zasahuje u (prokázaně) nevinných?

29. 09. 2015 14:20:59
Pracovníci Barnevernet spolu s policií vtrhli loni na podzim do matčina domu, sebrali jí holčičku rovnou z koupele, chtěli si ji nechat, ale krajská rada ji matce po měsíci vrátila domů. Důvod zásahu? Obava, že by mohla emigrovat.

Protože originální zdroje jsou nejlepší, překládám zde další článek z norského tisku, který dobře ilustruje, jak to vypadá, když si Barnevernet přijde pro dítě za policejní asistence. Nechám to bez vlastního komentáře, posuďte sami:

Vyrvali jí dítě z rukou (klikněte pro zobrazení původního článku)

Herborg Bergaplass, Drammens Tidende, 12. prosince 2014

Barnevernet odebrala dceru uprostřed večerní koupele.

Je 22. října, zhruba 19:25. Žena koupe svou sedmiměsíční dceru. Dítě spokojeně žvatlá ve vaničce, v koupelně je klid a mír. Najednou si uvědomí, že někdo za ní stojí. Otočí se a vidí dva uniformované policisty. Zeptá se, co se děje – ale nedostane žádnou odpověď. Ptají se jí, jestli je doma sama a procházejí byt, otvírají dveře a skříně, aby se přesvědčili, že tam nikdo jiný není.

„Musíme ji vzít, teď“, říká jeden policista a naklání se k ní a miminku. Opravdu chce vzít miminko rovnou z koupele? Žena to tak vnímá, stojí paralyzována.

Tehdy si všimne pracovníka BV zodpovědného za její případ a ženu, která se představí jako zaměstnanec pohotovosti sociálního odboru. Přišli jí vzít dceru.

Miminko padá

Žena říká, že v každém případě jí aspoň musejí dovolit miminko usušit a obléct. Prosí o možnost kontaktu se svým advokátem. „Ne, to nesmíte“, odpovídá pracovník BV, bere jí telefon a říká, že provádí akutní zásah umístění dítěte mimo domov.

Čeho si ovšem pracovník BV nevšiml, je, že se stačilo navázat spojení s advokátem a advokát tak slyšel vše, co se stalo. Žena k sobě tiskne dítě.

Tehdy zasahují policisté. Natlačí ji proti radiátoru, zkříží jí ruce dozadu tak, že miminko padá. Žena z pohotovosti sociálního odboru jej chytá a utíká spolu s pracovníkem BV pryč.

Mají s sebou miminko – v plence, malém pyžamu a malých ponožkách. Venku je pár stupňů pod nulou. Holčička křičí.

Nikdo se matky neptal, jestli holčička něco nepotřebuje; jídlo, spánek, přitulit nebo jakoukoliv jinou potřebu, kterou sedmiměsíční miminko může mít.

Žena má vykloubené rameno a velké bolesti. Vypráví, že ji policisté povalili na zem a založili jí na rukou želízka. Cítila se bezmocná a ze zoufalství kousla jednoho z policistů.

Policisté ji napůl vlečou ven do služebního auta. Po cestě třikrát omdlela. Policie ji odváží na pohotovost, po cestě zvrací.

„Nepotřebně dramatické“

Za necelý měsíc je holčička znovu doma u matky. Krajská rada pro ochranu dětí a sociální věci, soudu podobná instance, která rozhoduje v podobných případech, uzavřela případ s tím, že nebyl žádný důvod, aby BV převzala holčičku do péče.

„Byla jsem v šoku. Cítila jsem bezmoc, frustraci, smutek, byla jsem naštvaná a stýskalo se mi“, popisuje pětatřicetiletá žena, jak prožila odebrání své dcery tímto způsobem.

Zásah trval méně než čtvrt hodiny. Vypadalo to jako věčnost. Přiznala, že kousla policistu, zatímco bezmocně ležela na zemi s želízky na rukou, omluvila se za to a bojí se, že bude potrestána.

Podle rozhodnutí o akutním zásahu se měla matka, poté, co jí dceru odebrali, s ní setkat pod dohledem. Čtyři dny po odebrání dostala matka SMS od pracovníka BV o setkání dalšího dne, ale pod podmínkou, že přijde sama a že on sám bude dohlížet na průběh setkání. Její advokát, jakož i drammenská psychiatrická poliklinika pro děti a mládež jí doporučují setkání odmítnout, dokud na něj nebude dohlížet někdo jiný.

Krajská rada se o zásahu Barnevernet a odebrání holčičky uprostřed koupání s matkou vyjádřila takto: „Krajská rada je názoru, že samotné odebrání děvčete od své matky za asistence policie bylo provedeno nepotřebně dramaticky.“

Proč dítě odebrali?

Ale proč si Barnevernet myslela, že je důležité dítě matce odebrat? V březnu se holčička narodila. Barnevernet byla do věci zapojená už před narozením a započala vyšetřování případu. Žena říká, že 24 hodin po porodu vešel pracovník Barnevernet na porodní oddělení a dal jí následující ultimátum: buď se s holčičkou odstěhuje do domova pro matky s dětmi, nebo Barnevernet rozhodne o okamžitém odebrání. Vybrala si domov pro matky s dětmi.

S dočasnými, s porodem nesouvisejícími psychickými potížemi jí pomohlo Centrum okresní psychiatrické péče v Drammen (DPS) a drammenské oddělení psychiatrické polikliniky pro děti a mládež (BUP). BUP bylo toho názoru, že matka je plně schopná se starat o své dítě, zatímco dům pro matky s dětmi měl své pochybnosti.

Když byla matka s dítětem propouštěna z domova pro matky s dětmi po třinácti týdnech (což je běžná doba pobytu), Barnevernet se rozhodla poslechnout pochybnosti, které domov měl, a prodloužila pobyt na šest měsíců. Případ tehdy uzavřeli s tím, že bylo důležité, aby BV převzala dítě do své péče a předala případ krajské radě. Ta o něm rozhodovala 13. a 14. listopadu.

Dopadlo to přesně, jak se matka bála

Žena ve své práci služebně spolupracuje s Barnevernet v jiných obcích a myslí si, že ví hodně o tom, jak pracovníci BV uvažují. Mezi jinými takto: Je jednodušší získat podporu krajské rady, je-li už dítě tou dobou odebráno. Proto se bála, že Barnevernet provede akutní odebrání předtím, než bude moci rada o oprávněnosti odebrání rozhodnout. A dopadlo to přesně, jak se bála.

V zákoně o sociálně-právní ochraně dětí (Barnevernloven) jsou uvedeny přísná kritéria pro vydání akutního rozhodnutí o umístění dítěte mimo domov. Podmínkou je, že dítě musí být v nebezpečí „vážného ohrožení“ za předpokladu, že by dítě zůstalo doma.

Z jakého důvodu si BV myslela, že mohlo miminko doznat „vážného ohrožení“ u své matky? Rozhodnutí o akutním zásahu bylo vydáno na základě zprávy o znepokojení (bekymringsmelding) od jednoho z psychologů z drammenského psychiatrického centra (DPS), který si myslel, že existovalo nebezpečí, že by žena mohla s dcerou emigrovat. „Nebezpečí“ psycholog vyhodnotil z dvacetiminutového rozhovoru, během kterého potkal matku poprvé v životě.

Psycholog se s nikým neporadil, ani se zdravotní sestrou v DPS, případně s pracovníky BUP, kteří matku dobře znali. Pokud by to psycholog udělal, bylo by se velmi rychle vyjasnilo, že matka pouze chtěla s dcerou odjet na krátké prázdniny.

Když zpráva o znepokojení přišla, reagovala Barnevernet rezolutně a vydala akutní rozhodnutí o odebrání dítěte z péče matky, podepsané vedoucím.

Krajská rada si myslí, že matka se o dítě stará dobře

Ono akutní rozhodnutí ovšem nepřikládá váhu pouze na nedorozumění v souvislosti s „emigrací“. Barnevernet staví také na tom, že matka údajně s vysokou pravděpodobností zažije opakující se období, které nebude schopná zvládnout a že bude tak představovat vůči dceři značné nebezpečí.

„Krajská rada nevidí, že by Barnevernet měla jakýkoliv základ pro to, se domnívat výše uvedené, jakož ani jakoukoliv dokumentaci, která by to potvrzovala“, stojí v rozhodnutí krajské rady, v němž jsou zároveň všechna ostatní obvinění ze strany Barnevernet vyvrácena.

Krajská rada mimo jiné uvádí, že žena neměla žádnou závažnou psychiatrickou diagnózu, o níž se Barnevernet zmiňuje, a že, rovněž v rozporu s názorem Barnevernet, je souhra mezi matkou a dcerou dobrá.

Krajská rada se zároveň připojuje k hodnocením BUPA (Oddělení psychiatrie pro děti a mládež při Vestre Viken Helseforetak, pod které spadá jak DPS, tak BUP) o tom, že matka „dokáže dát dceři dobrou péči jak po stránce fyzické, tak po stránce emoční“.

Žena si výpověď pracovníka BV nahrála. Setkání s Barnevernet ji naučilo si všechno dokumentovat.

„Názor BUPA Barnevernet zcela pominula, aniž by k takovému opominutí rada viděla jakékoliv odborné důvody“, stojí také v rozhodnutí, které zároveň nese jasné poselství: „Do budoucna je s okamžitou platností důležité, aby se tento druh nesouhlasných informací ke zprávě dodával, aby si matka byla vědomá důsledků neshod mezi úředními orgány.“

„Člověk se stane otupělým, cítí naprosté bezpráví – je to pocit naprosté bezmoci. Barnevernet mně i mé dceři způsobila trauma, dcera zaostává v důsledku zásahu a umístění v dětském domově za správným vývojem o několik měsíců. A nemá to pro nikoho žádné důsledky! Neexistuje žádná kontrola toho, že ti, kteří u BV pracují, tam patří. Když zdravotní sestra, lékař nebo další odpovědní lidé nedělají dobře svou práci, jsou hnáni k zodpovědnosti. To se u Barnevernet neděje, a to má pro mnohé vážné důsledky“, říká pětatřicetiletá žena.

Autor: Andrej Ruščák | úterý 29.9.2015 14:20 | karma článku: 42.37 | přečteno: 6984x

Další články blogera

Andrej Ruščák

Kdo chce moc, nemívá nic – dokonce ani v Británii ne

Kdybych věřil v karmu, tak bych asi řekl, že se v noci na dnešek ve Spojeném království rozdávala hromadně. To, co se stalo, je vyvrcholením dlouholetého sebeklamu o nekonečné důležitosti, a to na všech frontách.

9.6.2017 v 10:44 | Karma článku: 33.37 | Přečteno: 3352 | Diskuse

Andrej Ruščák

Jaké to je, být liberální patriot?

Z projevů pokrokářů to kolikrát vypadá, že být patriot a liberál se navzájem vylučuje. Že člověk nemůže být hrdý na to, odkud pochází. Nejlepší odpovědí na takové myšlenky je vlastní vyznání – a zde je to mé.

30.5.2017 v 13:05 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 1237 | Diskuse

Andrej Ruščák

Macronovo volání po reformě aneb jak vznikají české fake news

Emmanuel Macron prohlásil, že chce omezení pro vyslané pracovníky, aby nedělali nekalou konkurenci v zemi, kde pracují. Česká média to nepochopila a vytvořila fámu ve stylu „Macron nás ve Francii nechce“. Jenže to jsou fake news.

26.5.2017 v 16:08 | Karma článku: 35.88 | Přečteno: 4708 | Diskuse

Andrej Ruščák

Otevřený dopis premiéru Sobotkovi

Jsem naprosto pobouřen implikací ČSSD, že měsíční plat nad 50 tisíc hrubého znamená „bohatství“; ČSSD evidentně neví, jaké jsou v Praze cenové poměry. Návrh reformy se nedá chápat jinak, než jako válka vyhlášená Praze a Pražanům.

1.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.50 | Přečteno: 18716 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Stručný vzkaz všem nevolícím voličům

Je známým faktem, že nízká volební účast nahrává extrémistickým subjektům. Proč? Protože otrávený umírněný volič se na to prostě vykašle, kdežto naštvaný příznivec extrémistů jde a na just jim to tam hodí.

20.10.2017 v 18:39 | Karma článku: 17.65 | Přečteno: 477 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Zvítězí pravda a láska, anebo lež a nenávist?

Kdyby bookmakeři přijímali sázky na odpověď na otázku v titulku, vsadil bych směle na vítězství lži a nenávisti. Proč? Protože lídři všech favorizovaných stran nám předváděli především lži, nenávist a osočování svých protivníků.

20.10.2017 v 16:13 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 686 |

Alena Kulhavá

Moji deváťáci zůstali jak opaření stát, když vešli do krypty, kde zahynul Gabčík a Kubiš

Jindy velmi rozverní, na holky, fotbal (ale už i společenské dění a svět) orientovaní habáni zůstali stát, mě i některým z nich zamrazilo a ukápla slza. Proč?

20.10.2017 v 14:55 | Karma článku: 30.25 | Přečteno: 1062 |

Jakub Kouřil

Žebra a maso České republiky

V průběhu plánovaného drancování a vysávání České republiky, už není z čeho brát. Žijeme v prázdné skořápce, v transitní zemí, přes které se přehnalo hejno kobylek. Za sebou zanechaly mezinárodní úmluvy, obchodní smlouvy, zákony..

20.10.2017 v 14:03 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 520 | Diskuse

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 13. - Den, kdy konečně zvítězila pravda a láska....

Podlední díl z cyklu Předvolební pohledy: Tentokrát, jak bude vypadat den, kdy konečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí....

20.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 431 | Diskuse
Počet článků 202 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5761

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku - LLM z evropského práva z Univerzity v Maastrichtu a MA z evropských studií z Jagellonské univerzity.

***



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.