Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vypadá, když Barnevernet zasahuje u (prokázaně) nevinných?

29. 09. 2015 14:20:59
Pracovníci Barnevernet spolu s policií vtrhli loni na podzim do matčina domu, sebrali jí holčičku rovnou z koupele, chtěli si ji nechat, ale krajská rada ji matce po měsíci vrátila domů. Důvod zásahu? Obava, že by mohla emigrovat.

Protože originální zdroje jsou nejlepší, překládám zde další článek z norského tisku, který dobře ilustruje, jak to vypadá, když si Barnevernet přijde pro dítě za policejní asistence. Nechám to bez vlastního komentáře, posuďte sami:

Vyrvali jí dítě z rukou (klikněte pro zobrazení původního článku)

Herborg Bergaplass, Drammens Tidende, 12. prosince 2014

Barnevernet odebrala dceru uprostřed večerní koupele.

Je 22. října, zhruba 19:25. Žena koupe svou sedmiměsíční dceru. Dítě spokojeně žvatlá ve vaničce, v koupelně je klid a mír. Najednou si uvědomí, že někdo za ní stojí. Otočí se a vidí dva uniformované policisty. Zeptá se, co se děje – ale nedostane žádnou odpověď. Ptají se jí, jestli je doma sama a procházejí byt, otvírají dveře a skříně, aby se přesvědčili, že tam nikdo jiný není.

„Musíme ji vzít, teď“, říká jeden policista a naklání se k ní a miminku. Opravdu chce vzít miminko rovnou z koupele? Žena to tak vnímá, stojí paralyzována.

Tehdy si všimne pracovníka BV zodpovědného za její případ a ženu, která se představí jako zaměstnanec pohotovosti sociálního odboru. Přišli jí vzít dceru.

Miminko padá

Žena říká, že v každém případě jí aspoň musejí dovolit miminko usušit a obléct. Prosí o možnost kontaktu se svým advokátem. „Ne, to nesmíte“, odpovídá pracovník BV, bere jí telefon a říká, že provádí akutní zásah umístění dítěte mimo domov.

Čeho si ovšem pracovník BV nevšiml, je, že se stačilo navázat spojení s advokátem a advokát tak slyšel vše, co se stalo. Žena k sobě tiskne dítě.

Tehdy zasahují policisté. Natlačí ji proti radiátoru, zkříží jí ruce dozadu tak, že miminko padá. Žena z pohotovosti sociálního odboru jej chytá a utíká spolu s pracovníkem BV pryč.

Mají s sebou miminko – v plence, malém pyžamu a malých ponožkách. Venku je pár stupňů pod nulou. Holčička křičí.

Nikdo se matky neptal, jestli holčička něco nepotřebuje; jídlo, spánek, přitulit nebo jakoukoliv jinou potřebu, kterou sedmiměsíční miminko může mít.

Žena má vykloubené rameno a velké bolesti. Vypráví, že ji policisté povalili na zem a založili jí na rukou želízka. Cítila se bezmocná a ze zoufalství kousla jednoho z policistů.

Policisté ji napůl vlečou ven do služebního auta. Po cestě třikrát omdlela. Policie ji odváží na pohotovost, po cestě zvrací.

„Nepotřebně dramatické“

Za necelý měsíc je holčička znovu doma u matky. Krajská rada pro ochranu dětí a sociální věci, soudu podobná instance, která rozhoduje v podobných případech, uzavřela případ s tím, že nebyl žádný důvod, aby BV převzala holčičku do péče.

„Byla jsem v šoku. Cítila jsem bezmoc, frustraci, smutek, byla jsem naštvaná a stýskalo se mi“, popisuje pětatřicetiletá žena, jak prožila odebrání své dcery tímto způsobem.

Zásah trval méně než čtvrt hodiny. Vypadalo to jako věčnost. Přiznala, že kousla policistu, zatímco bezmocně ležela na zemi s želízky na rukou, omluvila se za to a bojí se, že bude potrestána.

Podle rozhodnutí o akutním zásahu se měla matka, poté, co jí dceru odebrali, s ní setkat pod dohledem. Čtyři dny po odebrání dostala matka SMS od pracovníka BV o setkání dalšího dne, ale pod podmínkou, že přijde sama a že on sám bude dohlížet na průběh setkání. Její advokát, jakož i drammenská psychiatrická poliklinika pro děti a mládež jí doporučují setkání odmítnout, dokud na něj nebude dohlížet někdo jiný.

Krajská rada se o zásahu Barnevernet a odebrání holčičky uprostřed koupání s matkou vyjádřila takto: „Krajská rada je názoru, že samotné odebrání děvčete od své matky za asistence policie bylo provedeno nepotřebně dramaticky.“

Proč dítě odebrali?

Ale proč si Barnevernet myslela, že je důležité dítě matce odebrat? V březnu se holčička narodila. Barnevernet byla do věci zapojená už před narozením a započala vyšetřování případu. Žena říká, že 24 hodin po porodu vešel pracovník Barnevernet na porodní oddělení a dal jí následující ultimátum: buď se s holčičkou odstěhuje do domova pro matky s dětmi, nebo Barnevernet rozhodne o okamžitém odebrání. Vybrala si domov pro matky s dětmi.

S dočasnými, s porodem nesouvisejícími psychickými potížemi jí pomohlo Centrum okresní psychiatrické péče v Drammen (DPS) a drammenské oddělení psychiatrické polikliniky pro děti a mládež (BUP). BUP bylo toho názoru, že matka je plně schopná se starat o své dítě, zatímco dům pro matky s dětmi měl své pochybnosti.

Když byla matka s dítětem propouštěna z domova pro matky s dětmi po třinácti týdnech (což je běžná doba pobytu), Barnevernet se rozhodla poslechnout pochybnosti, které domov měl, a prodloužila pobyt na šest měsíců. Případ tehdy uzavřeli s tím, že bylo důležité, aby BV převzala dítě do své péče a předala případ krajské radě. Ta o něm rozhodovala 13. a 14. listopadu.

Dopadlo to přesně, jak se matka bála

Žena ve své práci služebně spolupracuje s Barnevernet v jiných obcích a myslí si, že ví hodně o tom, jak pracovníci BV uvažují. Mezi jinými takto: Je jednodušší získat podporu krajské rady, je-li už dítě tou dobou odebráno. Proto se bála, že Barnevernet provede akutní odebrání předtím, než bude moci rada o oprávněnosti odebrání rozhodnout. A dopadlo to přesně, jak se bála.

V zákoně o sociálně-právní ochraně dětí (Barnevernloven) jsou uvedeny přísná kritéria pro vydání akutního rozhodnutí o umístění dítěte mimo domov. Podmínkou je, že dítě musí být v nebezpečí „vážného ohrožení“ za předpokladu, že by dítě zůstalo doma.

Z jakého důvodu si BV myslela, že mohlo miminko doznat „vážného ohrožení“ u své matky? Rozhodnutí o akutním zásahu bylo vydáno na základě zprávy o znepokojení (bekymringsmelding) od jednoho z psychologů z drammenského psychiatrického centra (DPS), který si myslel, že existovalo nebezpečí, že by žena mohla s dcerou emigrovat. „Nebezpečí“ psycholog vyhodnotil z dvacetiminutového rozhovoru, během kterého potkal matku poprvé v životě.

Psycholog se s nikým neporadil, ani se zdravotní sestrou v DPS, případně s pracovníky BUP, kteří matku dobře znali. Pokud by to psycholog udělal, bylo by se velmi rychle vyjasnilo, že matka pouze chtěla s dcerou odjet na krátké prázdniny.

Když zpráva o znepokojení přišla, reagovala Barnevernet rezolutně a vydala akutní rozhodnutí o odebrání dítěte z péče matky, podepsané vedoucím.

Krajská rada si myslí, že matka se o dítě stará dobře

Ono akutní rozhodnutí ovšem nepřikládá váhu pouze na nedorozumění v souvislosti s „emigrací“. Barnevernet staví také na tom, že matka údajně s vysokou pravděpodobností zažije opakující se období, které nebude schopná zvládnout a že bude tak představovat vůči dceři značné nebezpečí.

„Krajská rada nevidí, že by Barnevernet měla jakýkoliv základ pro to, se domnívat výše uvedené, jakož ani jakoukoliv dokumentaci, která by to potvrzovala“, stojí v rozhodnutí krajské rady, v němž jsou zároveň všechna ostatní obvinění ze strany Barnevernet vyvrácena.

Krajská rada mimo jiné uvádí, že žena neměla žádnou závažnou psychiatrickou diagnózu, o níž se Barnevernet zmiňuje, a že, rovněž v rozporu s názorem Barnevernet, je souhra mezi matkou a dcerou dobrá.

Krajská rada se zároveň připojuje k hodnocením BUPA (Oddělení psychiatrie pro děti a mládež při Vestre Viken Helseforetak, pod které spadá jak DPS, tak BUP) o tom, že matka „dokáže dát dceři dobrou péči jak po stránce fyzické, tak po stránce emoční“.

Žena si výpověď pracovníka BV nahrála. Setkání s Barnevernet ji naučilo si všechno dokumentovat.

„Názor BUPA Barnevernet zcela pominula, aniž by k takovému opominutí rada viděla jakékoliv odborné důvody“, stojí také v rozhodnutí, které zároveň nese jasné poselství: „Do budoucna je s okamžitou platností důležité, aby se tento druh nesouhlasných informací ke zprávě dodával, aby si matka byla vědomá důsledků neshod mezi úředními orgány.“

„Člověk se stane otupělým, cítí naprosté bezpráví – je to pocit naprosté bezmoci. Barnevernet mně i mé dceři způsobila trauma, dcera zaostává v důsledku zásahu a umístění v dětském domově za správným vývojem o několik měsíců. A nemá to pro nikoho žádné důsledky! Neexistuje žádná kontrola toho, že ti, kteří u BV pracují, tam patří. Když zdravotní sestra, lékař nebo další odpovědní lidé nedělají dobře svou práci, jsou hnáni k zodpovědnosti. To se u Barnevernet neděje, a to má pro mnohé vážné důsledky“, říká pětatřicetiletá žena.

Autor: Andrej Ruščák | úterý 29.9.2015 14:20 | karma článku: 42.41 | přečteno: 7090x


Další články blogera

Andrej Ruščák

Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?

Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.

26.6.2018 v 13:05 | Karma článku: 23.10 | Přečteno: 1076 | Diskuse

Andrej Ruščák

Když musí normální lidi a normální chování chránit zvláštní zákon

V Utahu vstoupil v platnost dlouho očekávaný, leč zcela absurdní zákon, který nic nezakazuje, naopak výslovně říká, že je něco dovoleno a člověk, který to dělá, nesmí být stíhán ani nijak popotahován. Schyluje se k tomu i u nás?

29.5.2018 v 10:00 | Karma článku: 47.98 | Přečteno: 15822 | Diskuse

Andrej Ruščák

Přátelská rada pro „52 %“ jak vycházet se „48 %“

Vážení voliči Miloše Zemana, ať už byla vaše motivace pro tuto volbu jakákoliv – asi se moc nemýlím, když napíšu, že máte jistě plné zuby toho, jak vámi a vaší volbou média ostatní jenom straší.

16.2.2018 v 14:59 | Karma článku: 40.36 | Přečteno: 5620 | Diskuse

Andrej Ruščák

Návod pro 48 %, aneb jak vrátit liberalismus do české politiky

Navzdory tomu, že myšlenky, které jsem ve své filipice vůči „48 %“ uvedl, formuloval už Dale Carnegie před více než osmdesáti lety, byla jejich aplikace na prezidentskou volbu pro mnohé lidi překvapením.

31.1.2018 v 9:45 | Karma článku: 39.47 | Přečteno: 5711 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Roman Košťál

Tleskám DSSS... Ozvat se proti něčemu, chce odvahu.

Nejsem straník téhle party, mám i dost pochybností. Ale... Jestli v téhle rádoby demokracii někdo jasně řekne, že tohle je "blbě" a má k tomu rozumné důvody, tak... Jo. Prostě jo..

19.8.2018 v 18:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jiří Míka

Ženy by měly pracovat max 34 hodin v týdnu za stejné peníze, rozhodli vědci

Například Australská národní univerzita odhalila, že ženy trpí vyhořením, pokud pracují celý týden. Oproti mužům se totiž musí starat o rodinu, domácnost, vlastní zdraví a vztahy. Oproti mužům - ti stresem z práce netrpí.

19.8.2018 v 18:07 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 173 | Diskuse

Jan Šik

Koncentrák Buchenwald V: Vězněm v dobré společnosti

Každý vězeň musel mít značku na oblečení. Určovala kam patří, aby dozorce SS věděl, jak se k němu chovat a jak s ním zacházet.

19.8.2018 v 18:00 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 108 | Diskuse

Filip Vracovský

Podporujte svého kuchaře

On vám to mnohonásobně vrátí a vezme vás na gastronomickou cestu kolem světa . (Tedy, pokud je alespoň trochu normální.)

19.8.2018 v 17:32 | Karma článku: 5.86 | Přečteno: 102 | Diskuse

Jaroslav Herda

Čechoslováci nikdy nežili v komunistickém režimu

Proto se také u nás nedochovala žádná skutečná komunistická strana. KSČM by si s čistým svědomím mohla svůj název zkrátil na Stranu Čech a Moravy. Nebylo by to tak matoucí.

19.8.2018 v 14:48 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 860 | Diskuse
Počet článků 207 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6168

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn

Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz

***





Najdete na iDNES.cz