Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 25. listopadu 2020 Kateřina

Média oceňují hashtag #ShoutYourAbortion, ovšem poněkud nešťastně

23. 09. 2015 10:35:59
V posledních dnech se po Twitteru šíří hashtag, pod kterým ženy sdělují světu, proč šly na potrat. Třebaže mi zveřejňování něčeho tak intimního přišlo nevkusné, smysl to má. Co ovšem zaráží, je reakce mnohých médií.

Zeptá-li se mne někdo, zda interrupce podporuji, či nikoliv – a stává se to zejména, bavím-li se o hodnotových záležitostech s lidmi v Polsku, kde je to velké téma – odpovídám zpravidla způsobem, který většinu lidí naštve, a to jak konzervativce, tak skalní zastánce interrupcí. Shrnu-li svůj pohled, vidím to víceméně takto: interrupce musí být legální a snadno dostupná, protože všechny zkušenosti říkají, že jakékoliv omezení přístupu k bezpečným a anonymním interrupcím vede k daleko větším problémům, které zničí život více lidem, než těm dětem, které se neměly nikdy narodit. Konzervativci, ale nejen ti, až příliš rádi zapomínají na to, že i dospělý člověk má svá práva a třebaže naše pudy velí automaticky favorizovat dítě před dospělým, v případě embryí je to otázka složitější.

Na druhou stranu si ovšem nemyslím, že potrat je správná věc, stejně jako si nemyslím, že je to něco jako operace slepého střeva, k níž jej přirovnávají zejména mnohé feministky. Je to něco jako plavit se v záchranném člunu v případě námořní nehody – svůj účel to splní (neutopíte se), ale ta plavba není kdoví jaká a určitě se všichni na člunu shodnou, že nedošlo-li by k nehodě, byli by na tom lépe. Byť bych nikdy nevolal po tom, aby to bylo vymáháno zákonem, principiálně mi vadí, a považuji to za krajně neetické, když dojde k „nehodě“, matka dítě nechce, ovšem otec ano a matka má přesto poslední slovo v otázce, zda potratí, či nikoliv. Třebaže se to nestává často, umím si představit situaci, kdy se lze dohodnout tak, že otec získá – sám – rodičovská práva pro narozené dítě a matka bude moct dál žít, jakoby žádné neporodila. To lze ošetřit zákonem, lze to vymáhat; takže je-li k tomu vůle, žena nemusí zůstat „na ocet“ s dítětem, které nechtěla. Chce to akorát zlomit předsudek, že muži se nemohou postarat o děti včetně novorozenců tak dobře, jako ženy. Mohou, a to říkám neskromně z vlastní zkušenosti.

Ženy by tak podle mě měly mít cestu k interrupcím otevřenou, ale – opět, nevolám po zákonných opatřeních, spíš po svědomí dotyčných – interrupce by měla být jako ten záchranný člun. Než do něj skočím, musím si být zatraceně jistý, že se loď opravdu potápí. Máloco mě naštve tolik, jako když žena řekne například „zjistila jsem, že jsem těhotná, nevím s kým, byla jsem opilá, ale jdu ‚to‘ dát pryč, protože nechci přibírat“. Jistě, není takových moc, ovšem mnoho pro-choice aktivistek se vyjadřuje dost podobným způsobem. Nezodpovědnost není v tomto případě trestná – a neměla by být – ale o každé takové ženě si myslím své. Chápu, když někdo má ekonomicky nestabilní situaci, chápu všechny případy násilí, chorob ať už matky nebo dítěte, chápu, když jde žena na potrat proto, že se necítí, že by zvládla být matkou nebo prakticky jakýkoliv důvod, který má něco společného s očekávanou neschopností se o dítě postarat, či to, že by to výrazně zkomplikovalo život a třeba znemožnilo se postarat dobře o kohokoliv jiného v budoucnu. Ale brát to stylem „alternativní antikoncepce“ je nesmysl a i když vím, že naprostá většina žen, jdoucích na potrat, takhle neuvažuje, tak ty, které to dělají, ve mně vzbuzují akorát odpor.

Teď k samotnému hashtagu – myslím, že je dobře, obzvlášť v tak konzervativní společnosti, jako je ta americká, že veřejnost dostane možnost vidět na vlastní oči důvody, které ženy k potratům vedou. Pročetl jsem těch tweetů hodně a opravdu ve většině případů jde o dobré důvody, a je-li tam někdo vinen, pak ne dotyčná žena, ale stát, který sice, dovolíte-li ten výraz, káže hubou o tom, kdo má a nemá rodit, ale neumožňuje důstojné, byť třeba skromné živobytí pro spoustu matek, nemluvě o tom, že hodně těch potratů by nikdy nemuselo být, kdyby v Americe existovala solidní – povinná – sexuální výchova ve školách. Je sice pěkné se pohoršovat nad mladou holkou, co otěhotněla proto, že se vyspala s přítelem, věříc například, že osprchuje-li se po styku, otěhotnět nemůže, ale to vážně není vina té holky, obzvlášť ne v konzervativnějších amerických státech, kde se celá společnost snaží sexualitu před dospívajícími co nejvíce tajit. Je až zarážející, kolik těch tweetů se drží argumentu „normálně bych dítě chtěla, ale nemůžu si ho dovolit“ – tohle něco vypovídá spíš o společnosti, kde ty ženy žijí, než o nich samotných.

Takže ano, ten hashtag nejspíš smysl má, obzvlášť ve společnosti plné předsudků, kde zejména evangelikálové vydávají hromady peněz na šikanu těhotných a lékařů, místo aby tytéž peníze vynakládali na zaopatření dotyčných dětí poté, co se narodí. Je ovšem smutné, co s tím hashtagem dělají americká média. Jak známo, s výjimkou Fox News, které jsou hlásnou troubou Tea Party a lidí, jako Donald Trump a umírněně konzervativního National Review, jsou prakticky všechna média v Americe – v americké terminologii – „liberální“, v evropské bychom řekli „levicově liberální“. Způsob, jakým se zejména New York Times, Huffington Post, CNN, LA Times nebo Washington Post, zhostily daného tématu, je ovšem tragický.

Pročítáme-li většinu amerického tisku, jsou tyto tweety interpretovány, bohužel, přesně v tom duchu „osvobození od patriarchátu skrze ‚hrdý‘ potrat, který je na úrovni běžného lékařského zákroku, protože embryo je součást těla ženy a do toho nikomu nic není“. Jaký je důsledek? Americká společnost je hodně rozdělená, protože spousta lidí žije v „bublině“ lidí podobných sobě samému. Víceméně každý tak sleduje buď konzervativní média, která prezentují tyhle tweety jako důkaz toho, v jakém úpadku společnost je, nebo „liberální“ média, která obhajují potraty poněkud zvrhle (potraty se dají obhajovat i slušně, opět neskromně řeknu, že to je způsob, jakým je obhajuji já).

V důsledku toho lze snadno přehlédnout to nejdůležitější poselství, s nímž ženy přicházejí: že to není dobrá společnost pro rodiče s malými dětmi, a už vůbec ne pro samoživitelky s malými dětmi. Místo ke společenské sebereflexi to média tlačí do dalšího kola politických sporů mezi lidmi, co vyzývají k vraždění lékařů interrupce provádějící a některými feministkami, pro které je plod něco jako slepé střevo.

Fakt je ten, že pokud jde o téma interrupcí, jsem poměrně hrdý na to, že pocházím ze země, kde jsou rozumně nastavená pravidla a kde se k interrupcím naprostá většina žen také zodpovědně staví. A kdyby jen to – třebaže život matky-samoživitelky není ani v Česku žádný med, dá se zvládnout, už jen proto, že se společnost na takovou matku nedívá skrz prsty. Materiální zajištění je jedna věc, ale člověk vydrží lecjakou bídu, dokud má svou důstojnost – a tu česká společnost samoživitelkám zajišťuje.

Těžko dát dohromady takovou statistiku, ale nesmírně by mě zajímalo, kolik potracených, nenarozených dětí by se narodilo v USA, v Irsku nebo v Polsku, kdyby se společnost nedívala na samotné matky skrz prsty. Kdyby neodsuzovala. Kdyby se nevysmívala dětem, které se narodily svobodným matkám. Kdyby tam existovalo nějaké aspoň základní sociální zabezpečení pro samoživitelky s dětmi – aby byly dostupné školky, když matka musí do práce. V případě USA – kdyby tam existovalo nějaké normální zdravotní pojištění (a Obamacare je sice dobrý krok správným směrem, ale málo). Nemohu si pomoct, ale nejvíc krve nenarozených dětí nemají na rukou ani ženy, které na potrat jdou, ani lékaři, kteří potraty provádějí, ale Tea Party, konzervativci obecně a lidi, co si myslí, že se mohou svatě rozhořčovat a co mohou ponižovat ty „nemorální“ a zlepšovat si tak své ego. Je-li, jak říkají, provádění potratů, genocidou, pak oni jsou těmi na lavici obžalovaných, protože, nebýt jich, plno dětí se mohlo donosit a narodit – nebo nemusely být vůbec počaty.

A média, přinejmenším ve všech třech zmíněných konzervativních zemích, ať už jde o média liberální nebo konzervativní, jsou od té krve umazaná také. Vina konzervativních médií je jasná, ovšem liberální média mají ruce od krve za to, že svou obhajobou nezodpovědných potratů za každou cenu, čímž nahrávají na smeč těm konzervativním a pomáhají jim tak démonizovat potrat jakýkoliv. V takové společnosti je hashtag #ShoutYourAbortion sice dobrý pokus, nepředpokládám ovšem, že cokoliv změní; protože společnost neposlouchá.

Autor: Andrej Ruščák | středa 23.9.2015 10:35 | karma článku: 23.52 | přečteno: 1464x

Další články blogera

Andrej Ruščák

Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.

V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.

28.5.2020 v 12:36 | Karma článku: 30.04 | Přečteno: 958 | Diskuse

Andrej Ruščák

Opozice se musí konsolidovat - už je nejvyšší čas

Je nejvyšší čas na konsolidaci opozice. To, že bude pro mnohé demokratické politiky problém odpískat vlastní "samostatný" projekt, není z hlediska budoucnosti naší země podstatné.

10.5.2020 v 17:41 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 595 | Diskuse

Andrej Ruščák

Podstata vězení obnažená na kost

Norsko spustilo ve věznici v Haldenu přesně před deseti lety experiment. Ty nejtěžší zločince zavírá do vězení, které je záměrně tak humánní, jak je to jen možné.

20.4.2020 v 22:17 | Karma článku: 40.17 | Přečteno: 4510 | Diskuse

Andrej Ruščák

Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou

Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.

21.1.2019 v 10:07 | Karma článku: 29.15 | Přečteno: 2397 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimíra Bošková

Pan Tegnell: Nepijte ani dopoledne!

Odborníci švédského království navrhli a politici schválili zákaz prodeje alkoholu mezi 22. až 11. hodinou. Očkování proti covid-19 bude dobrovolné.

24.11.2020 v 21:20 | Karma článku: 3.73 | Přečteno: 199 | Diskuse

Josef Nožička

Je zvláštní, že někdy je pravicovým politikům ten stát i dobrý

Nejde dost dobře dohromady, pokud někteří politici razí heslo co nejméně peněz státu a zároveň požadují, aby stát dával co nejvíce peněz nejenom na zdravotnictví a školství, ale i na kulturu či sport.

24.11.2020 v 20:15 | Karma článku: 20.15 | Přečteno: 321 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Tažení proti Ramadanovi pokračuje

Po zveřejnění fotografie, na níž je egyptský herec a zpěvák Mohamed Ramadan zvěčněn s izraelským zpěvákem Adamem Omerem během setkání v Dubaji, nenávistná kampaň proti Egypťanovi nebere konce.

24.11.2020 v 20:15 | Karma článku: 10.59 | Přečteno: 126 | Diskuse

Jan Ziegler

Vláda zcela nesmyslně přidusila muzea

Kulturní instituce bojují v této těžké době o holé přežití, protože je vláda nechala zavřít kvůli pandemii korony. V mnoha případech však zbytečně a bez ohledu na to, že to pro ně může být likvidační .

24.11.2020 v 18:53 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 226 | Diskuse

Karel Trčálek

Levicový liberalismus je zhouba Západu

Západ je mrtvý. Na jeho troskách vyrůstá oměj šalamounek. To je velmi jedovatá rostlina. Ale levicový liberalismus je ještě jedovatější

24.11.2020 v 18:09 | Karma článku: 9.05 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6282

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn

Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz

***

Najdete na iDNES.cz