Ví Česká spořitelna a Alza.cz, co je to jednotný evropský trh?

Česká spořitelna se natolik bojí podvodníků, že při snaze je odstínit spolu s nimi spláchla i spoustu legitimních uživatelů, přičemž patrně způsobila ztrátu mnohých zakázek českým e-shopům.

Platební brána České spořitelny je zdaleka nejoblíbenější na českém trhu – a není divu proč; je snadná k obsluze a slouží ku spokojenosti obchodníků i zákazníků – pokud ovšem nežijí v zahraničí a nemají zahraniční platební kartu. Jak mi bylo dnes od ČS řečeno, z důvodů možných podvodů od zahraničních plátců jsou defaultně zakázány všechny platební karty, které nejsou vydané v ČR nebo na Slovensku, pro všechny obchody, které si nezažádají o možnost povolit zemí více, s tím, že se přihlíží k tomu, jestli daný e-shop cílí pouze na české, či na zahraniční zákazníky.

Mám pro Českou spořitelnu několik velmi aktuálních zpráv:

1. Píše se rok 2015, ne 2003.
2. Spousta Čechů žije v zahraničí a, světe, div se, navštěvuje české weby psané česky, třebaže mají bydliště v zahraničí a tamtéž vydané platební karty.
3. Spousta lidí z EU nakupuje po celé EU z místních e-shopů, které jsou určeny primárně pro domácí zákazníky, tedy jsou například pouze v lokálním jazyce. Je to jedna z největších výhod Evropské unie, že si kdokoliv může koupit cokoliv odkudkoliv kamkoliv v rámci jednotného trhu.

Není divu, že se v Česku tolik rozmáhá euroskepticismus, když lidé nevidí výhody, které členství v EU přináší. Jak by také mohli, když dominantní poskytovatel služby, která by teoreticky mohla přinést českým firmám zákazníky z více zemí, jim podobné možnosti blokuje, a tváří se, že by mohlo jít o podvod, a hlavně, že není většího rozdílu mezi platební karty dejme tomu z Číny a z Německa nebo z Norska.

Spořitelně budiž dáno k dobru, že poté, co jsem se dovolal na člověka zodpovědného za platební bránu, byli jsme schopni se spolu dohodnout na tom, že tato věc je opravdu problém, který by potřeboval vyřešit. Což je ovšem něco, co nepochopil největší český on-line obchod s elektronikou, Alza.cz.

Alza.cz používá platební bránu od ČSOB, ovšem norskou kartou jsem nezaplatil ani tam, protože, jak mi řekla pracovnice infolinky této firmy, je jejich politikou neprodávat lidem, kteří platí zahraniční platební kartou na českou dodací adresu. Tímto Alza.cz přišla o poměrně dost peněz, které ze mě mohla dostat, plus mě nebetyčně naštvala.

Jak je možné, že tohle ještě v roce 2015 jako společnost trpíme? Tohle nejsou překážky, které by přeshraničnímu obchodu kladla Evropská unie, tohle jsou překážky, které stanovili čistě lokálně konkrétní lidé v České republice, a co hůř, domnívám se, že naprosto nevědomi si toho, co dělají, a toho, že existuje celá řada individuálních zákazníků, kteří neprovozují všechny své aktivity v rámci jednoho „národního“ státu.

Takové jednání nemá v roce 2015 co dělat. Spořitelno, Alzo.cz a jistě i další – na co ještě čekáte? Až to „začne být vaše politika“?

****

Update 17.8.: Dostal jsem oficiálně zprávu od České spořitelny, že je to jen na jejich zákaznících, zda si možnost plateb pro zahraniční karty zapnou či nikoliv, takže zodpovědnost ČS předává na své klienty provozující platební brány. Přesto si myslím, že to dělá ČS špatně, tím, že jako defaultní nastavení dává toto, místo aby defaultní nastavení bylo nic neblokovat a naopak dát možnost firmám bránu používající si vybrat, zda chtějí dodatečně požádat o blokování. Jak známo, většina lidí se spokojí vždy se základním nastavením a tak, obzvlášť použije-li se u toho věta "zabezpečení proti podvodům", firma bránu používající sice teoreticky má věc ve vlastní zodpovědnosti, ale konečný důsledek pro koncové uživatele se zahraničními kartami je tentýž - že skoro nikde svou kartou nezaplatí.