Pátek 23. února 2024, svátek má Svatopluk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. února 2024 Svatopluk

Jak se co v Norsku dělá, díl první: Po Norsku autem

3. 03. 2014 11:30:59
Může se to zdát jednoduché – jezdí se tak, jak člověka naučili v autoškole, jezdí se vpravo a dodržují se předpisy. Jenže ono to tak jednoduché není, záleží na tom, zda jste turisté či zda v Norsku bydlíte, kde je přihlášené auto, kudy jedete a podobně. Občas to vypadá tak, že udělat to dle zákona je složitější, nežli nechat auto autem a jet zkrátka třeba vlakem, autobusem či letět letadlem, ale tak složité to nakonec není.

Norsko, jak známo, za prvé není členem EU a za druhé si žárlivě hlídá placení relativně vysokých daní a poplatků. Ať už turista do Norska jedoucí, nebo člověk, který by se do Norska rád přestěhoval, to musí mít na paměti; vyplývají z těchto skutečností totiž jisté povinnosti, které, pokud někdo ignoruje, mohou stát závratné částky.

Pokud jste turista jedoucí do Norska, máte na výběr – buďto pojedete autem registrovaným v Norsku nebo autem registrovaným jinde. Pokud jste rezident mimo Norsko, nemusí vás tento rozdíl zajímat, ale pojedete-li autem registrovaným mimo Norsko, velmi pravděpodobně se vás na hranicích budou celníci ptát, zda v Norsku nebydlíte. Co je podstatné je opatřit si čip AutoPass, nebo přinejmenším si hlídat, kterými mýtnými branami jste projeli a do tří dnů je na stránce autopass.no zaplatit (je možné platit kartou). Praktičtější je opatřit si čip na místě označeném Kr-Service, a pak už jen počkat na fakturu a tu zaplatit kartou vcelku. V Norsku je totiž mnoho placených silnic, zpoplatněných vjezdů do měst a podobně. Donedávna lidé s auty registrovanými v zahraničí tyto platby vesele ignorovali, ale v současné době dokáží norské úřady vypátrat majitele auta a poslat fakturu i s velkou přirážkou za nezaplacené mýtné až domů, takže opravdu doporučuji si dát AutoPass do pořádku. Máte-li půjčené auto z půjčovny, je na 99 procent jisté, že auto má čip AutoPass na předním skle již namontovaný. Co je dobře vědět – čipy AutoPass jsou kompatibilní s dánskými čipy BroBizz, které fungují na obou dánských velkých mostech (přes Øresund a Store Bælt) a na některých lokálních trajektech, ale nedoporučuji tento „roaming“ používat – místo toho si objednejte dánský čip BroBizz, protože pak je projetí mostu asi o 70 % levnější.

O něco komplikovanější je situace, pokud v Norsku bydlíte. Každý, kdo se do Norska přistěhuje, má 180 dnů od přistěhování právo na používání vozidla registrovaného mimo Norsko, ale ani o den déle, pokud nevyužívá některou z výjimek – například že pendluje mezi Norskem a zahraničím a zdržuje se déle mimo Norsko než v Norsku; případně je-li auto napsané na firmu, která v Norsku dočasně provádí práci na jeden uzavřený kontrakt. I to je ale časově omezené. Máte-li vlastní auto odjinud, musíte si jej po 180 dnech přeregistrovat na norské registrační značky. Za to se platí poměrně masivní poplatek, který se skládá z DPH (musejí platit všichni) a tzv. jednorázového poplatku (engangsavgift) – čím je vozidlo novější, výkonnější a méně ekologické, tím je poplatek větší, přičemž jde o částky od cca 40 000 NOK za vozidlo staré zhruba 10 a více let, až do 200 000 NOK za nová auta. Mnozí se snaží tento systém podvést, pověstní jsou v tom zejména Švédové, Poláci, Lotyši a Litevci, ale poslední dobou se o totéž evidentně snaží i nově příchozí Španělé, Italové či Portugalci. Těžko například věřit, že Smart s portugalskou registrační značkou uprostřed ledna je v Norsku jen na dočasné návštěvě. Kontrolou správné registrace vozidla je pověřená celní správa (Tollvesenet), nikoliv policie. Zastaví-li vás policie například kvůli rychlosti, nebude kontrolovat registrační status auta. Přesto výrazně nedoporučuji toto pravidlo obcházet, protože v případě odhalení hrozí, že dostanete fakturu na přehlášení auta (částky viz výše) plus hodně velkou pokutu. Vím o případu českého občana, kterému byla vyměřena za tento přečin pokuta zhruba 150 tisíc NOK a když se rozhodl ji nezaplatit a ignorovat, vyšplhala se na 600 tisíc NOK a k soudnímu řízení – a o to opravdu nikdo soudný nestojí.

Pokud v Norsku bydlíte a dostatečně jste se vyděsili výše uvedeným, a koupili jste si norské auto a poctivě platíte årsavgift – roční silniční daň v ceně od 3000 do 3500 NOK, stále ještě nemáte úplně vyhráno. V Norsku jste sice už naprosto „v bezpečí“, ovšem neplatí to o zahraničí. S norským autem totiž můžete jet do své domovské země (pro účely těchto předpisů je EU jeden stát) jen tehdy, jste-li schopni dokázat, že ve své domovské zemi nežijete, třebaže jste jejím občanem. V podstatě jediný způsob, jak to dokázat, je norským řidičským průkazem. Český řidičský průkaz, stejně jako norský, vás opravňují k řízení motorových vozidel kdekoliv v EU/EEA/CH, takže kvůli oprávnění řídit vozidlo si jej pořizovat nemusíte – český ŘP je v Norsku bez problémů uznávaný. Ze všech dokumentů, které norské úřady vydávají, a které jsou uznávané v EU/ČR za důkaz pobytu v Norsku, jsou použitelné jen dva. Registreringsbevis, čili potvrzení o legálním dočasném pobytu v Norsku, které dostávají občané EU automaticky, pokud si v Norsku najdou práci, na pět let, nebo právě řidičský průkaz. Problém s registreringsbevisem je ten, že aby byl v libovolné členské zemi uznán, musí být opatřen apostillou (osvědčení norského MZV, že je dokument v Norsku platný), musí být přeložen do úředního jazyka dané země i včetně apostilly. To použití tohoto dokumentu vylučuje, zbývá tedy jen řidičský průkaz. Opět, v EU nebude právní status vašeho auta zajímat policii, ale celní správu, takže dojde-li k jakékoliv kontrole od celní správy, bude lépe, budete-li mít tyto věci v pořádku. Pamatujte, že své norské auto v EU, jste-li občan EU, můžete řídit pouze a jen vy, nebo jiná osoba, která může dokázat, že nežije v EU. Jiná osoba může řídit auto pouze a jen za přítomnosti jeho majitele. V případě, že půjčíte auto českému, německému či jakémukoliv jinému evropskému kamarádovi a necháte ho kdekoliv samostatně v EU norské auto řídit a tento narazí na celní kontrolu, hrozí pokuta 5 tisíc EUR a konfiskace vozidla. Použití vozidla způsobem odporujícím výše uvedeným pravidlům se chápe v Norsku, v EU i kdekoliv jinde jako daňový únik. Je nutné rovněž pamatovat, že norské pojišťovny vám nedají automaticky zelenou kartu, musíte si o ni říct zvlášť a pak ji dostanete poštou. Zelená karta platí jeden rok.

Jakmile už máte nějaké auto v Norsku legálně a smíte jej legálně řídit, je dobré se podívat na pravidla silničního provozu, neboť pokuty jsou v Norsku na evropské poměry extrémně vysoké a od září 2013 jsou po celé EU vymahatelné. Zde je výčet specifických pravidel, která je potřeba znát:

1) Parkování. Parkovat smíte na kraji většiny veřejných komunikací (stačí užít selský rozum), pokud není parkování zakázáno či jinak omezeno. Je dobré pokaždé, když někde zaparkujete, zkontrolovat značky. Pozor na zákaz parkování blíže než 5 metrů od křižovatky, přičemž 5 metrů se počítá již od místa, kde se ohýbá chodník, ne od průsečíku pomyslných krajnic! Speciálně toto pravidlo je často nevědomě porušováno a parkeringsovervåking (komunální služba na parkování dohlížející) za toto pravidlo vypisuje pokuty naprosto nejraději. Je-li nakreslené parkovací místo vodorovným značením, nesmíte být ani centimetr přes čáru, i to se velmi přísně pokutuje. Dále je mnoho míst, kde je parkování možné zdarma s papírovým parkovacím kotoučem – zde nastavte čas příjezdu. Dodatkové tabulky bývají ve tvaru P mot avgift (s poplatkem) 8-16 (10-13). Čísla bez závorek jsou hodiny přes pracovní dny, v závorkách je to sobota. Výjimečně se vyskytují i hodiny v neděli a svátky, to pak je uvedeno červeně. Pozor na soukromá parkoviště, platí pro ně specifické podmínky. Parkoviště u supermarketů jsou často (téměř vždy) s parkovacím automatem, kde si můžete vzít lísteček zdarma na parkování na nějakou dobu (zpravidla od 20 minut do 1,5 hodiny), jakákoliv doba přes tento čas je placená. Lísteček musíte mít ovšem vždy. Pozor, hlídači jsou extrémně aktivní, a jakmile vyfotí vaše auto bez lístečku, mají plné právo dokončit vydávání pokuty, i kdybyste už u auta byli a bránili se tím, že už přeci chcete jet. Soukromá parkoviště bývají také často nepříliš jasně označená – zejména u čerpacích stanic. Snadno tak zaparkujete u pumpy na místě, které si myslíte, že k pumpě patří, ale ono je to soukromé parkoviště. Pokuty jsou ve dvou sazbách. Provinit se můžete tím, že parkujete tam, kde to není dovoleno, nebo tím, že jste nezaplatili správně poplatek. Za jeden z těchto dvou přestupků platíte 500 NOK, za oba 700 NOK.

2) Rychlost. V Norsku se rychlost počítá jinak, než na kontinentě. Každá značka omezení rychlosti totiž odpovídá například české značce Zóna, tudíž omezení rychlosti křižovatka neruší. Název obce s sebou nenese povinnost jet 50 km/h, tuto nese až značka s omezením na 50; existuje jen značka začátek obce, nikoliv konec obce. Fotoradary musejí být vždy předem označené, tudíž není-li značka, není ani fotoradar. Policie často měří rychlost dvěma způsoby. Buď stojí s fotoradarem na stativu u kraje silnice, nebo – zejména na dálnicích – jezdí v neoznačených autech. Tato auta jsou zpravidla dost dobře maskovaná, policisté nemají ani povinnost tam být ve dvou, ani být v uniformě. Běžně jezdí jeden policista v civilu, který se prokáže služebním průkazem. Pokuty se nikdy neplatí na místě, policista vypíše pokutu dle stanoveného sazebníku, jakákoliv diskuse ho vůbec nezajímá. Má pro vaši situaci zpravidla pochopení, ale pokutu vám to nesníží ani o korunu. Nezaplacení pokuty má za následek její zvyšování až do momentu zaplacení. Většinou se toleruje 10 % odchylka, ale spoléhat se na to nedá.

3) Kruhové objezdy. Velmi často vedou na kruhový objezd dva pruhy, jeden označený šipkou vlevo a jeden označený šipkou rovně/vpravo. Levý je pro plánované opuštění třetím či dalším výjezdem, pravý pro opuštění prvním či druhým. Jedete-li prvním výjezdem, blikáte už při příjezdu na kruhový objezd vpravo a blikáte vpravo po celou dobu jízdy přes kruhový objezd. Jedete-li druhým výjezdem, neblikáte a blikáte standardně až při opouštění kruhového objezdu vpravo. Jedete-li třetím či jakýmkoliv dalším, blikáte při vjezdu na kruhový objezd vlevo a pak při výjezdu blikáte vpravo.

4) Pruhy pro taxi a autobusy. Buďte velmi opatrní na pruhy pro taxi a autobusy – právo v nich jezdit náleží také elektrickým autům (registrační značky EL XXXXX) a těch je docela dost, takže pouze sledovat auto před sebou nestačí. Pokuta za neoprávněné užití takového pruhu je 4000 NOK.

5) Gebyrsone for piggdekk. Norsky to znamená „Placená zóna pro užití pneumatik s hroty“. Máte-li auto s hroty (a půjčíte-li si v Norsku auto v zimě, velmi pravděpodobně hroty mít bude), musíte před vjezdem do takové zóny zaplatit poplatek (gebyr) ve formě nálepky (oblat). Automaty vypadají jako ty na parkování a jsou před vjezdem do takové zóny. Dopravní značky vás k nim dovedou. Pokuty za nedodržení jsou rovněž vysoké.

6) Jízda v zimě. Silnice se jinde, než blízko pobřeží (až do Trondheimu), ve velkých městech a na nejhlavnějších tazích nesolí a často ani neposypávají. Zimní pneumatiky, které se běžně používají ve střední Evropě, na norský sníh nestačí. I bezhrotové pneumatiky určené pro zdejší zimu jsou jiné, než ty středoevropské; jízda se středoevropskými zimními pneumatikami je možná, ale dost náročná a pomalá. Není výjimkou jízda v relativně hlubokém sněhu (5-8 cm), protože odklidit všechny silnice chvíli trvá. Proto nemáte-li zkušenost s jízdou v zimě po Skandinávii, buď autem jeďte jindy, nebo si počítejte extra čas na cestu. Samozřejmostí je mít v autě lopatu a sněhové řetězy.

Pro jistotu je dobré uvést slovníček užitečných pojmů, které se vyskytují na značkách:

tillatt = povoleno

forbudt = zakázáno

gjelder = platí pro

gjelder ikke = neplatí pro

avgift, gebyr = poplatek

kjøretøy = vozidlo

gjennomkjøring = průjezd

ferge = trajekt

bom = mýtné

bomstasjon = mýtná brána

bomring = oblast, za kterou se platí mýto

Doufám, že výše uvedené rady všem návštěvníkům pomohou užít si příjemnou cestu autem po Norsku bez pokut. Šťastnou cestu!

Autor: Andrej Ruščák | pondělí 3.3.2014 11:30 | karma článku: 30.89 | přečteno: 11418x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 2. díl: Z pustiny k Salar de Uyuni

Vesnice a slaný hotel byli trochu jako zjevení. Jestliže minule to bylo o poušti, živlech a kopcích v dáli, nyní se svět zazelená a objeví se skaliska.

23.2.2024 v 8:20 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 83 | Diskuse

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 7

Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.

23.2.2024 v 8:08 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 152 | Diskuse

Miroslav Slouka

Jak vidí Olomouc Marek Slouka, Youtuber s autismem?

Zajímají vás informace o různých místech, jako jsou historická jádra měst, zajímavosti a kuriozity v Česku? Tentokrát se podíváte do Olomouce a to hned dvakrát.

21.2.2024 v 17:04 | Karma článku: 6.02 | Přečteno: 117 | Diskuse

Tomáš Flaška

Dlouhá story dopravy na pražské letiště

Kdy to tak začalo? Řekl bych v 70. létech 20. století, když se projektovala trasa metra A. Uběhlo padesát let a stále nic. A přitom těch řešení už mohlo být.

21.2.2024 v 5:45 | Karma článku: 35.60 | Přečteno: 2964 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Antverpách

Antverpy – skvostné město umění, diamantů a kulturního bohatství. Perla Vlámska, která se pyšní nejen bohatou historií, ale také uměleckým dědictvím a jedinečným průmyslem.

19.2.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 184 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6411

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn

Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz

***

Dcera Vladimíra Ráže žije bez ruky. Protézu odložila po dvaceti letech

Veronika Rážová (43) je dcerou slavného českého herce Vladimíra Ráže. Narodila se bez levé horní končetiny. Za hendikep...

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Známé tváře kritizují Michala Novotného. Nejsem homofob, brání se herec

Na Michala Novotného se na sociálních sítích snesla vlna kritiky. Herec v rozhovoru pro týdeník Téma mimo jiné řekl, že...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...