Neděle 16. února 2020, svátek má Ljuba
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 16. února 2020 Ljuba

O Romech v Norsku, aneb problematické soužití i na Severu

19. 09. 2013 13:00:00
V létě roku 2012 objevili rumunští Romové Norsko. Přijelo jich několik tisíc najednou a rozdělali v Oslo dva velké tábory. Jeden v parku u kostela v městské části Sofienberg a jeden v lese u oblíbeného výletního jezera Sognsvann. Tím započala kapitola norských zkušeností s Romy.

Příchod těchto Romů má v sobě několik aspektů, které je třeba jmenovat před tím, než se pustíme do hlubší analýzy problému. Předně: ti, co přišli, nejsou žádní chudáci. Přijeli auty přes celou Evropu (to něco stojí) a i zde v Norsku s extrémní daní na tabákové výrobky je velmi často vidět, jak kouří cigarety z krabiček s norskými varováními. Vlastním autem se zpravidla dopravují mezi táborem, kde žijí a místy, kde žebrají – to jsem viděl na vlastní oči mnohokrát a zdaleka nejen v Oslo. Opravdu chudí Romové tedy zůstali v Rumunsku; ti, kteří přijeli, aby tu žebrali, si podle mého názoru žádnou lítost nezaslouží. To je velmi důležité konstatování, protože je to lítost, s níž operují především.

Další velmi důležitý aspekt je následující – ti, kteří přijeli, nejsou statisticky běžný vzorek romské populace. Nejsou tu tradiční menšina, jde o organizovaný příjezd celé komunity, která se navzájem zná a jejíž členové přijeli všichni do jednoho s cílem tu především žebrat (a krást). Je možné, že sem mohli přijet jindy jiní Romové, ale ti nejsou předmětem tohoto článku a zpravidla ani společenského rozhořčení v Norsku. Proto jindy správné poukazování na skutečnost, že nelze zevšeobecňovat a uplatňovat kolektivní vinu, zde nefunguje – ti, kteří přijeli na přelomu června a července 2012, přijeli s velmi jasnými úmysly.

Nyní k tomu, co se stalo. Jejich příjezd byl tak spektakulární, jak jen může být příjezd špinavé a hlučné hordy a její usazení se v čistém a spořádaném městském parku, kde rozdělají stany a kde chodí vykonávat tělesné potřeby do přilehlého křoví. Jako vlna se rozlili po Oslo a okolí způsobem jinde už známým – žebráním s malými dětmi majícími vzbudit ještě více lítosti, prodejem falešného zlata řidičům a v neposlední řadě obrovským nárůstem kapesních krádeží a krádeží kol. Kdo by mě zde chtěl obvinit z předpojatosti, toho odkazuji na policejní razii z 2. září tohoto roku v romském táboře na Sognsvann, kde našli 36 kradených jízdních kol a tolik dalších kradených věcí, že to museli odvážet kamionem. Veškerá dokumentace je k dispozici na portálu Osloby deníku Aftenposten (článek nese jméno „Fant 36 sykler under aksjon ved Sognsvann“).

Norové jsou národ dobrosrdečný a přející; jen málokde se vidí tolik lidí, kteří si zcela vědomě odpírají majetek s pocitem viny, že se musejí dělit s potřebnými, jako zde. Stejně tak lze jen těžko Nory podezírat z rasismu či předpojatosti – ať si říká, kdo chce, co chce, každý přistěhovalec bez ohledu na náboženství, barvu pleti či etnicitu se může, chce-li, zapojit do místního veřejného života a je brán na roveň s občany etnicky norskými. Přesto je výsledek ročního soužití s Romy takový, že podle průzkumu z července tohoto roku by 55 procent dotazovaných nechtělo Romy za sousedy. To je výsledek výrazně horší než u Somálců, druhých nejméně oblíbených (32 %), kteří opět jsou výrazně méně oblíbení, nežli jiné menšiny v Norsku. Takový výsledek nelze shodit ze stolu poukazem na předsudky, protože ještě v květnu roku 2012 Norové vůči Romům prakticky žádné předsudky neměli.

Zájmy těchto Romů v Norsku hájí organizace Folk er folk (lidé jsou lidmi), která byla zřízena a která je podporována neokomunistickou stranou Sosialistisk Venstreparti (SV), donedávna též vládní. Vzhledem k tomu, že tito Romové jsou evropskými občany, platí pro ně podmínka, že buďto si po třech měsících najdou zaměstnání (či budou schopni jinak sami sebe legálně zabezpečit, například z úspor či z podnikání), nebo musejí z Norska ven. Organizace Folk er Folk tehdy začala vydávat stejnojmenný „časopis“, který je nechali „prodávat“ – „časopis“ v uvozovkách proto, že se zpočátku jednalo pouze o oboustranně vytištěný papír formátu A4, aby měli „práci“ a dostali tak norské rodné číslo a oppholdstillatelse (povolení k pobytu). Dnes je z něj časopis typu Nový Prostor, který ovšem způsobil, že =Oslo (původní bezdomovecký časopis) má velké problémy a Romové prodávající Folk er folk vytlačili často násilím bezdomovce z jejich míst, kde prodávali.

Ačkoliv se média v duchu politické korektnosti Romů dlouho zastávala, od jara tohoto roku se objevují poměrně pravidelně zprávy o jimi páchané kriminalitě i reportáže z míst, odkud pocházejí – s poukazem na to, že skutečně nejde o žádné chudé lidi a do Norska chodí žebrat jednoduše proto, že je to jejich „podnikatelský záměr“. Díky tomu mnoho Norů přestalo být s nimi solidární a přestali jim sypat drobné do kasiček a výrazně omezili kupování časopisu Folk er folk. Reakce Romů na tento fakt byla rovněž medializovaná – rozčílení nad tím, že „jak tu mají žít“, když jim Norové nechtějí almužnu dávat. Dodnes přitom v paměti zůstává video, na němž mladý rumunský Rom poměrně obstojnou angličtinou na kameru říkal, že – cituji – „I don’t want to go back to Romania, because Romania is fucked. If you don’t want us here, just give us 100,000 kr per person, this means about 1,000,000 kr per family and we will go back. What is one million kroner for you?“ – čili přeloženo: „Nechci jít zpět do Rumunska, protože Rumunsko je v hajzlu. Jestli nás tu nechcete, dejte nám sto tisíc korun za osobu, to znamená milion za rodinu a my půjdeme zpět. Co pro vás je milion korun?“

Na dané situaci je smutné to, že je v Norsku poměrně dost běžných Rumunů, kteří se snaží poctivě pracovat a kteří tak zcela nezaslouženě jsou spojováni s těmito Romy. Třebaže média už důsledně hovoří o „romfolket“, čili o Romech, poměrně dlouho se psalo o „rumenske tiggere“ (rumunských žebrácích), „rumenske kriminelle“ (netřeba překládat) či dokonce o „kriminelle med østeuropeisk utseende“, čili „zločincích východoevropského vzhledu“ kdykoliv měli novináři na mysli tyto Romy, což je skutečně do nebe volající. Bohužel lidská paměť na špatné věci je příliš dlouhá a na detaily příliš krátká a tak mnozí již mají pevně zakotveno, že Rumun = Rom a Rom = zloděj, podvodník a žebrák.

Jeden by ani nevěřil, že je řeč o Norsku, kde před rokem a půl Romy prakticky nikdo neznal a kde se k nim přistupovalo od začátku velice slušně.

Autor: Andrej Ruščák | čtvrtek 19.9.2013 13:00 | karma článku: 45.62 | přečteno: 14318x

Další články blogera

Andrej Ruščák

Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou

Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.

21.1.2019 v 10:07 | Karma článku: 28.34 | Přečteno: 2099 | Diskuse

Andrej Ruščák

Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?

Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.

26.6.2018 v 13:05 | Karma článku: 26.86 | Přečteno: 1616 | Diskuse

Andrej Ruščák

Když musí normální lidi a normální chování chránit zvláštní zákon

V Utahu vstoupil v platnost dlouho očekávaný, leč zcela absurdní zákon, který nic nezakazuje, naopak výslovně říká, že je něco dovoleno a člověk, který to dělá, nesmí být stíhán ani nijak popotahován. Schyluje se k tomu i u nás?

29.5.2018 v 10:00 | Karma článku: 48.03 | Přečteno: 16738 | Diskuse

Andrej Ruščák

Přátelská rada pro „52 %“ jak vycházet se „48 %“

Vážení voliči Miloše Zemana, ať už byla vaše motivace pro tuto volbu jakákoliv – asi se moc nemýlím, když napíšu, že máte jistě plné zuby toho, jak vámi a vaší volbou média ostatní jenom straší.

16.2.2018 v 14:59 | Karma článku: 40.64 | Přečteno: 6022 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jaroslav Skopal

Evropská dotační metla

V těchto dnech se peče nový rozpočet EU. Různé frakce a zájmové skupiny se zviditelňují nesmyslnými nápady, které s racionálním řešením budoucího ekonomického rozvoje, prosperity a konkurenceschopnosti EU nemají nic společného.

16.2.2020 v 17:13 | Karma článku: 22.60 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jan Dvořák

V džungli jako doma, aneb vyhozené peníze

Člověk zaplatí zážitkové agentuře nekřesťanskou sumu, ale nakonec se ukáže, že to byly vyhozené peníze. Rozhořčeně uvažuje o tom, jestli by neměl podat žalobu pro podvodné jednání agentury.

16.2.2020 v 10:00 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 277 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Měsíční alimenty budou platit všichni, tedy i vy a můžeme si za to sami.

Máme se především starat sami o sebe, tedy i o svůj národ, ale moc nám to nejde. Hádáme se o nesmysly, či prkotiny a přitom vymíráme. Z toho nám žádná EU nepomůže. Musíme si pomoci sami a to bezodkladně. Jinak na Česko zapomeňte!

16.2.2020 v 8:16 | Karma článku: 21.01 | Přečteno: 658 |

Karel Sýkora

Konečně se nemusíme stydět na naši vládu aneb Česko se chce zastat Izraele

Ministr zahraničí Tomáš Petříček požádal o možnost poskytnout právní názor Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) ve prospěch Izraele.

16.2.2020 v 7:45 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 108 |

Jaroslav Konáš

Milion chvilek a milion Křečků

Dospěla nová generace voličů. Hlasitě a bez rozpaků rozkopne potutelně připravovaný projekt EDZ. Do Parlamentu pošle vlasaté ajťáky i s odredovaným předsedou. Svolá 300.000 občanů na Letenskou pláň. A bude hůř !

15.2.2020 v 12:23 | Karma článku: 38.50 | Přečteno: 6204 | Diskuse
Počet článků 208 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6306

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn

Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz

***

Najdete na iDNES.cz