Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život v EFTA z pohledu občana

3. 12. 2012 19:31:20
Často na českých blozích zaznívá opakování mantry Petra Macha o tom, kterak je důležité vystoupit z Evropské unie a stát se členem EFTA – a skrze tuto organizaci členem Evropského hospodářského prostoru (EEA). Jakkoliv silně pochybuji o tom, že by Česko bylo do EFTA připuštěno, opustilo-li by EU, dejme tomu, že se to podaří. Jaký život českého občana EFTA čeká? Mnoho zajímavých aspektů tohoto života mohu ukázat sám – bydlím totiž v Norsku.

Norsko nevstoupilo do Evropské unie zejména kvůli silné venkovské lobby sdružující především zemědělce a rybáře. Referendum vyznělo v obou případech velmi těsně „ne“ a v obou případech, zvlášť v tom druhém, způsobilo vážné rozdělení norské společnosti, které trvá dodnes. Na otázce, zda vstoupit či nevstoupit do EU se nadosmrti rozhádaly mnohé rodiny. Nebudu zde rozebírat důvody rybářů ani zemědělců, to je téma na některý z příštích článků; podívám se spíš na důsledky pro lidi zde žijící.

„Deal“, který Norové dostali v roce 1994, známý zde jako Det europeiske okonomiske samarbeidsomrade, zkráceně EOS, ve zkratce říká: „Dostanete přístup ke čtyřem svobodám jednotného trhu – tzn. k volnému pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu – a dostanete své výjimky na zemědělství a rybářství, kvůli kterým jste odmítli plné členství – ale výměnou za to akceptujete v rámci těch čtyřech svobod veškerou evropskou legislativu bez možnosti ji spoluvytvářet“. Říká-li pan Mach, že je členství v EU nedemokratické a nabízí-li EEA, pak co si o tomhle myslet? Co mají Češi takového jako mají Norové zemědělství a rybářství, aby to dostali výměnou za takhle drakonický princip? Řeči o tom, že „se staneme členy EFTA místo EU“ totiž implikují přesně tohle. Jistě se to mnohým euroskeptikům nelíbí, potom ale by neměli chlácholit české občany členstvím v EFTA, ale měli by jim říct, že jim jde o opuštění evropské integrace jako takové. Bylo by to čestnější.

Pro běžného občana z toho vyplývá následující: není většího otloukánka v Norsku, nežli je spotřebitel; věru je tento bit jako příslovečný pes (v Norsku, které ctí práva zvířat je dokonce spotřebitel bit daleko, daleko více). Na rozdíl od odedávna průmyslových českých zemí, kde většina lidí kam až si pamatujeme byla více či méně konzumenty, Norové byli v naprosté většině producenty – ať už zemědělci či rybáři. Teprve v posledních desetiletích si pomalu a těžce zvykají na novou roli, kdy by teoreticky málo zemědělců mělo uživit efektivně celou zemi. Protože Norové jsou lid velmi empatický a naprosto upřímně odmítli mnozí hlasovali proti EU proto, že cítili, že by poškodila zájmy místních zemědělců a rybářů, vůči kterým mají místní lidé upřímnou, hlubokou úctu za to, že živili národ v časech chudoby pro obyvatele evropského kontinentu jen těžko představitelné, je dodnes velmi silným politickým argumentem, řekne-li se, že se něco dělá proto, aby mohli zemědělci dále obdělávat a rybáři dále lovit, a to bez ohledu na ekonomický přínos této činnosti. Naprostá většina Norů je ochotna dávat obrovské částky za předražené jídlo, jenom proto, že upřímně věří, že to pomůže těm, kteří Nory vždy živili. To, že většina těch peněz skončí v chřtánu zdejší – jak ji nazývají moderněji založení Norové – „potravinářské mafie“ (dagligvare-mafiaen), tedy v kapse mlékařského kartelu Tine a potravinářského kartelu Norgesgruppen AS – Reitangruppen – je vyloženě norské specifikum, ale udržuje se při životě právě díky nečlenství v EU. Jedním z vedlejších výsledků činnosti těchto „potravinářských mafiánů“ je to, že to vypadá, že už druhý rok po sobě nebudeme mít na Vánoce máslo, protože kartel Tine se řídí pravidlem „když nemůžou mít lidi máslo naše, nebudou mít máslo žádné“. Nu a protože není Norsko s Evropskou unií v celní unii, dovoz jakýchkoliv potravin do Norska jinou cestou, než soukromě s limitem 10 kilo na osobu, je naprosto šíleně drahý.

Právě českým kritikům dnešní doby a těm, kdo vzpomínají na „potravinovou soběstačnost“ bych přál si zažít (přepočteno na český průměrný plat): máslo za 50 Kč 250 g kostičku či snad 50 Kč za 600 g chleba. To je jeden z přímých důsledků norského nečlenství v Unii. Nutno podotknout, že Norové jsou lid velice důsledný a zatímco proevropští Norové hlasují nohama (nebo, chcete-li, volantem) a nakupují takřka všechno ve Švédsku, v Dánsku či v Tax-Free obchodech na trajektech Color Line (mají-li tu možnost), místní euroskeptici zarytě nakupují čistě jen domácí výrobky a na ty do zahraničí za nákupy jezdící se dívají velmi ošklivě. Jen tak pro informaci – jídlo ve Švédsku je až třikrát levnější s výjimkou chleba, který je v Dánsku až čtyřikrát levnější. Chapadla potravinářské mafie jsou tak silná, že i celníci nemají chuť důsledně se držet litery zákona a kontrolovat a zabavovat vše nad limit – stačilo by postavit se ve Svinesundu na E6 a důkladně zkontrolovat deset aut po sobě a počítám, že tak osm z nich bude mít přes limit, zbytek budou turisté. Vrchní ředitel celní správy před několika lety prohlásil do médií zcela otevřeně, že pokud to nebudou lidi opravdu vyloženě přehánět, nebudou proti nim celníci nic dělat. Teď rýpavá otázka – jak si myslíte, že by se v podobném případě zachovali čeští celníci? Nechám tuto otázku otevřenou.

Nečlenství v EU z hlediska spotřebitele také znamená, že koupit si něco po internetu vůbec není jen tak. Cokoliv, co se kupuje ze zahraničí (vzhledem k malému norskému trhu je to prakticky vše) a má hodnotu včetně dopravného vyšší, než 200 NOK podléhá clu a zaplacení zdejší DPH (25 %, jen tak pro přesnost) a administrativnímu poplatku za zaplacení DPH. Do toho všechny poštovní úřady v Evropě s výjimkou britské Royal Mail absolutně nezajímá, na které zboží se nevztahuje clo a přirážku za celní odbavení si do poštovného počítají vždy. Když si chci koupit například moje oblíbené nizozemské koření, musím ho kupovat z Anglie, protože nizozemská, podobně jako česká pošta by mi naúčtovala ke zboží za 2 EUR poštovné tak 8 EUR, poplatek za celní odbavení 20 EUR, čímž by se přešvihl limit 200 NOK a tady na poště bych musel zaplatit 120 NOK manipulačního poplatku + 25 procent ze 30 EUR. Tak nějak si říkám – kolik českých euroskeptiků si kupuje věci po internetu? Formální procedury pro odesílání zásilek do Norska jsou natolik specifické, že například takový Amazon je pro nás s velkou většinou svých produktů nedostupný.

Dále je takřka nemožné kvůli vysokým clům dovézt ze zahraničí auto či auto registrované v zahraničí používat (to je přísně zakázané, je-li to déle než 180 dnů a jsou za to vysoké pokuty), což je něco, co Češi znají pouze tehdy, kupují-li si auto třeba z USA. Důsledek? Auta tady stojí tak třikrát víc, než vedle ve Švédsku či v Dánsku; o Německu ani nemluvě.

Nečlenství v EU znamená samozřejmě přísnou kontrolu dovozu potravin – limity jsou: 10 kg na masné a mléčné výrobky (dohromady) na osobu, zelenina a ovoce taktéž 10 kg, o limitech na alkohol se ani netřeba zmiňovat, ty jsou až notoricky známé – to je ale spíš norské specifikum.

Chcete-li se přistěhovat z/do Norska a vezete-li si kamionem věci, musíte platit za proclení, třebaže na osobní věci při stěhování clo není. Stejně tak za každou věc, kterou si přes hranice nepřivážíte osobně a která nemá hodnotu do 3000 NOK.

Tohle všechno jsou problémy, které vyplývají z toho, že jste „pouhým“ členem EFTA/EEA, nikoliv EU. A to je ještě stále hodně „soft“ varianta proti tomu, nebýt členem ani EFTA/EEA. Samozřejmě, mohl bych povídat dlouho na téma, jak norské nečlenství v Unii překáží firmám – schválně si zkuste zjistit, kolik papírování a peněz znamená poslat kamion zboží z/do Norska – ale řeč byla jen o „obyčejných lidech“ – fyzických osobách. Jistě, žít se s tím dá, ne že ne. Sám v Norsku žiji velice, velice rád – mám Norsko natolik rád, že i jako člověk založený proevropsky jsem se sem rád přestěhoval. Norská upřímnost, slušnost, zdravé prostředí a fantastická příroda to bohatě vyvažují. Jenom bych rád tímto článkem upozornil na to, že si mnozí v Kotlince zvykli na poměrně dost výhod členství v EU, které si ani neuvědomují a uvědomili by si je teprve tehdy, kdyby o ně přišli. Proto bych skromně radil pěkným českým příslovím – ve vztahu k Evropě, bratře Čechu, dvakrát měř a jednou řež.

Autor: Andrej Ruščák | pondělí 3.12.2012 19:31 | karma článku: 15.58 | přečteno: 1441x

Další články blogera

Andrej Ruščák

Kdo chce moc, nemívá nic – dokonce ani v Británii ne

Kdybych věřil v karmu, tak bych asi řekl, že se v noci na dnešek ve Spojeném království rozdávala hromadně. To, co se stalo, je vyvrcholením dlouholetého sebeklamu o nekonečné důležitosti, a to na všech frontách.

9.6.2017 v 10:44 | Karma článku: 33.61 | Přečteno: 3454 | Diskuse

Andrej Ruščák

Jaké to je, být liberální patriot?

Z projevů pokrokářů to kolikrát vypadá, že být patriot a liberál se navzájem vylučuje. Že člověk nemůže být hrdý na to, odkud pochází. Nejlepší odpovědí na takové myšlenky je vlastní vyznání – a zde je to mé.

30.5.2017 v 13:05 | Karma článku: 27.58 | Přečteno: 1269 | Diskuse

Andrej Ruščák

Macronovo volání po reformě aneb jak vznikají české fake news

Emmanuel Macron prohlásil, že chce omezení pro vyslané pracovníky, aby nedělali nekalou konkurenci v zemi, kde pracují. Česká média to nepochopila a vytvořila fámu ve stylu „Macron nás ve Francii nechce“. Jenže to jsou fake news.

26.5.2017 v 16:08 | Karma článku: 35.92 | Přečteno: 4731 | Diskuse

Andrej Ruščák

Otevřený dopis premiéru Sobotkovi

Jsem naprosto pobouřen implikací ČSSD, že měsíční plat nad 50 tisíc hrubého znamená „bohatství“; ČSSD evidentně neví, jaké jsou v Praze cenové poměry. Návrh reformy se nedá chápat jinak, než jako válka vyhlášená Praze a Pražanům.

1.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.50 | Přečteno: 18749 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Janis Sidovský

Marné čekání na chlapskou slušnost

Čekal jsem, že se pan poslanec zachová jako slušný chlap. A postaví se čelem k výrokům svého tajemníka. Místo toho jsem se dočkal naprosté ignorace.

22.11.2017 v 18:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Vlastimil Dorotík

Kalousek chlastá v přímém televizním přenosu?

Nemohu si pomoct, ale nešlo to přehlédnout. Vypadalo to, že poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) chodil doplňovat inspiraci pro parlamentní diskusi do baru poslanecké sněmovny.

22.11.2017 v 18:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ruská provokace o roce 1968: co následovalo

Premiér Medveděv se distancoval, web Zvezda se omluvil, urážející článek Leonida Maslovského byl stažen (obr. 1) a nahrazen jiným (obr. 2).

22.11.2017 v 18:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 | Diskuse

Jan Dvořák

Co nám ze setkání Zeman - Putin v Soči média neukázala

I Zemanovi jindy nepřející televize překvapivě podrobně informují o návštěvě české podnikatelské mise v Rusku, kterou pod křídla tří speciálů vzal prezident.

22.11.2017 v 17:58 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 484 | Diskuse

Ivo Hnilica

Složit vládu - pan Babiš má pouze dva pokusy!

Třetí pokus je pouhá chiméra, je to o ničem! Buď teď, nebo nikdy, správně to sděluje pan Zbyněk Stanjura z ODS – neschovávejte se a přihlaste se k vládní zodpovědnosti! SPD má výborného lídra a má příležitost plnit do určité míry

22.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 15.74 | Přečteno: 325 | Diskuse
Počet článků 202 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5776

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku - LLM z evropského práva z Univerzity v Maastrichtu a MA z evropských studií z Jagellonské univerzity.

***



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.