Norsko
Andrej Ruščák
Severská uzavřenost – pravda, či mýtus?
Jeden z nejoblíbenějších stereotypů o Seveřanech je ten, že jsou údajně chladní a uzavření. Jsou ale takoví i doopravdy? Podobně se často mluví o tom, že tvrdá a temná zima mají na psychiku Seveřanů devastující vliv. Jenže je to opravdu tak? Věc je komplikovanější, než se zdá.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 14.: Život na tom, co příroda dala
Norsko je pověstné čistotou své přírody a Norové sami, jdou-li do přírody, s radostí jedí a pijí její plody (ovoce, houby, slávky, ryby, vodu z potoka/z ledovce a podobně). Norská příroda toho nabízí dost, ale leccos z toho není v českých zemích úplně známo, což může mít za následek buď zkažené zdraví, nebo naopak nevyužití něčeho dobrého.
Andrej Ruščák
Blesková zpráva: Teroristická hrozba v Norsku
Dnes v 10:00 oznámila norská policie, že existuje vážná teroristická hrozba ze strany islamistů organizovaných v ISIS proti Norsku. Během příštích 5-7 dnů má proběhnout teroristický útok někde v Østlandet (region okolo Oslofjordu).
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl třináctý: Je harry být v Norsku Harry
Nadpis zní jako tautologie, ale není. Termín „harry“ pochází od norské vyšší střední třídy 19. století jako univerzální nálepka, která měla označovat 1) trapnost tříd nižších v pokusech o chování se jako třídy vyšší, 2) činnosti, které byly v rozporu se zdejším puritánským přesvědčením o tom, jak má vypadat zábava.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl dvanáctý: Gjenbruk – ideální charita
Gjenbruk znamená norsky „znovupoužití“ – a je to poměrně široký fenomén, který pomáhá všem. Lidem, co nějakou věc nepotřebují, těm, co nějakou věc potřebují i těm, kteří potřebují peníze na nějaký šlechetný cíl. Duch, jaký v této formě lidské spolupráce je, je svým způsobem kvintesencí toho, jak norská společnost tradičně odjakživa fungovala.
Andrej Ruščák
Každý bude jednou milionářem, aneb opatrně na milionářskou daň
V celé Skandinávii, ale zejména pak v Norsku a Dánsku, bylo před zhruba čtyřiceti lety nesmírně populární „danit bohaté“. Problém je, že tato populistická opatření dopadla po delší době nejtvrději na ty nejchudší. Bohatí totiž přicházejí o část peněz, které mohou oželet – zatímco pro chudé je setkání se s takovou realitou likvidační.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl jedenáctý: Izolacionismus
Je veřejným tajemstvím, že sedlácké sdružení Bondelaget spolu s téměř monopolním mlékárenským kartelem Tine, téměř monopolním masným kartelem Gilde a izolacionisticky laděnými politiky rozhodují v Norsku o všem důležitém, co se jen šustne. Důležitou otázkou pro norskou společnost je, kde se takový izolacionismus zastaví.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl desátý: Norština
Často se mluví o tom, že pro zdárnou integraci je třeba, aby se člověk naučil jazyk dané země. Pokud nejste expat, inženýr pracující v mezinárodní firmě nebo negramotný azylant, je to také praktická nutnost. Bez norštiny se totiž v Norsku příliš mnoho dělat nedá.
Andrej Ruščák
Nový Chamberlain v čele NATO. To jsme to dopracovali.
Norsko vyváží kromě ropy a zemního plynu plno špičkových věcí. Vynikající ryby, kozí sýr, akvavit, oblečení do extrémních podmínek, ropné plošiny, lodě – to jen tak namátkou. Bohužel je to vyváženo exportem politiků pochybné kvality do nejrůznějších světových organizací.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl devátý: Já pán – ty pán!
Norské rovnostářství je fenomén. Horlivými rovnostáři jsou totiž nejen socialisté, od nichž se to jaksi čeká, ale i konzervativci či liberálové. Rovnostářství v Norsku totiž nepochází od Marxe, ale z doby norsko-dánské unie.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl osmý: Elektronická komunikace s úřady
Norsko má velmi dobrý systém elektronické komunikace se státní správou. Po drobných úvodních komplikacích se složitým systémem přihlašování se portál státní správy Altinn.no spojil s bankovním identifikačním systémem BankID a díky tomu může elektronicky snadno úřední záležitosti řešit docela každý.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl sedmý: Přistěhovalci a politika
Slovy jednoho norského podnikatele: stačí vyřešit přistěhovalectví a závislost na ropě a z Norska bude ráj na zemi. Otázkou ovšem je, co to znamená, vyřešit přistěhovalectví. Přistěhovalců je v Norsku mnoho, mají různý status, pocházejí z různých koutů světa a mají tak různý vliv na Norsko. Někteří (většina) pozitivní, jiní silně negativní.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl šestý: Vyrovnávání se s minulostí
Ačkoliv byli takřka odjakživa Norové, pomineme-li vikingské období, na evropské poměry velmi mírumilovným národem, mají ve své kolektivní paměti tři věci, za které se stydí a s nimiž se snaží mentálně vyrovnat. Jednak je to extrémní bída, jaká v Norsku vládla, pak s bídou spojená izolace a kulturní zaostávání a nakonec nacistická okupace a její důsledky.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl pátý: Registrační značky
Registrační značky mají v Norsku velký význam. Podobně jako v Česku, číselnou kombinaci si člověk vybrat nemůže jinak, než co dostane na trafikkstasjon (dopravním inspektorátu). Tedy alespoň většinou.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl čtvrtý: Bydlení
Norský realitní trh je velmi zajímavý. Jednak na něm panuje naprosto opačný poměr volných nemovitostí a zájemců než v Evropě, a pak je také do velké míry, dá-li se to tak říci, standardizovaný - což ovšem nebrání mimo jiné životu podle dávných vikingských pravidel.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl druhý: Zdravotnictví
Norské zdravotnictví je říší kontrastů. Na jedné straně vynikající nemocnice a specialisté, kteří mají přístup k nejmodernějším technologiím, na druhé straně naprosto děsivý systém praktických lékařů, který občas láká člověka i k návštěvě veterináře, protože od něj se snáz něco dozví.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl první: Po Norsku autem
Může se to zdát jednoduché – jezdí se tak, jak člověka naučili v autoškole, jezdí se vpravo a dodržují se předpisy. Jenže ono to tak jednoduché není, záleží na tom, zda jste turisté či zda v Norsku bydlíte, kde je přihlášené auto, kudy jedete a podobně. Občas to vypadá tak, že udělat to dle zákona je složitější, nežli nechat auto autem a jet zkrátka třeba vlakem, autobusem či letět letadlem, ale tak složité to nakonec není.
Andrej Ruščák
Inspiracehodný norský přístup k efektivitě a kvalitě života
Čas od času se ozývají hlasy, které tvrdí, že s efektivitou dnešní výroby bychom vůbec neměli pracovat osm (a víc) hodin denně, jako se to dělalo v době, kdy byla efektivita práce výrazně nižší. Dnes již legendární citát Nigela Marshe zní: „Tisíce a tisíce lidí žijí své životy v tichém zoufalství, v němž dlouho pracují v zaměstnáních, která nenávidí, aby mohli věcmi, které nepotřebují ohromit lidi, které nemají rádi“. Proč to tedy ti lidé dělají?
Andrej Ruščák
Skandinávie jako jeden region? Zapomeňte.
Do jistého podivného „společenského bontonu“ v Evropě patří pohoršování se nad tím, jak Američané nevědí, kde která země leží. Přitom se mi nejednou i v Česku stalo, že lidé nevěděli, kde leží Norsko (pletli si jej tu se Švédskem, tu dokonce s Finskem) – nemluvě o vykreslování Skandinávie jako jednoho regionu, který se vyznačuje zimou, nedostatkem smyslu pro humor, prohibicí či extrémním rovnostářstvím. Nic nemůže být dále od pravdy.
Andrej Ruščák
Skandinávský likestilling očima muže
Likestilling, čili norsky rovnoprávnost – myslí se tím zejména mužů a žen – je jedním z nejdiskutovanějších aspektů života ve Skandinávii pro lidi z celé Evropy. Mnohým, zejména občanům latinských či konzervativněji laděných zemí, už z toho slova samotného naskakují pupínky, ovšem po vlastní zkušenosti musím dodat, že k obavám není žádný důvod. Zdejší rovnoprávnost přináší nebývalé výhody mužům i ženám.
předchozí | následující |
Počet článků 211 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 6413 |
Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***