Andrej Ruščák
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Andrej Ruščák
FAQ o Barnevernet
Protože dostávám mnoho dotazů, které jsou podobné, myslím, že je poměrně důležité vypsat sem odpovědi, které na danou problematiku mám; ujasní to mnohým situaci.
Andrej Ruščák
Ukrytý norský poklad: „Staronorové“
Norsko je známé svou přírodní krásou; fjordy, horami, úchvatnými atmosférickými jevy a všemožnou sportovní aktivitou. Zatímco výše uvedené bude v Norsku k vidění ještě po skončení existence naší civilizace, jeden poklad je zatím vcelku opomíjen a bohužel to, že brzy vymizí, je jisté – nesmrtelnost je zatím pouze utopie. Řeč je o starších lidech ve věku zhruba 60 a více.
Andrej Ruščák
Jak na protest v Novém Městě na Moravě
Jeden z dobrých nápadů šířících se poslední dny po internetu, jak pomoci ukázat norské veřejnosti současný obraz jejich země v České republice, je rozbalit transparenty v Novém Městě na Moravě během nadcházejícího mistrovství. Rozhodl jsem se, že přispěji svou trochou do mlýna tím, že poradím, co na transparenty psát.
Andrej Ruščák
Je Norsko Evropa, nebo není?
Během posledních několika desítek let se pojem „Evropa“ změnil z geografického, zahrnujícího vše od Portugalska po Ural, na kulturně-politický. EU jej víceméně ztělesňuje, ale ne nutně. „Evropa“ se tak dá rozumět jako souhrn hodnot, které její obyvatelé instinktivně cítí jako ten „správný“ standard. Je ovšem Norsko Evropa?
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 21.: Jde se na lyže!
Zima zatím v Sandefjordu sice vypadá víc jako u Brightonu než jako u Oslo, ale přesto je v Norsku téma lyží aktuální. „Nordmenn er født med ski på beina“, říká se – tedy „Norové se rodí s lyžemi na nohou“. Ne nadarmo, právě z Norska totiž lyže přišly i do Čech.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 20.: Koselig, ale hlavně stručně!
Koselig, hyggelig a kjedelig. Tato tři slova vyjadřují vztah Norů k téměř čemukoliv, zároveň jsou jen velmi těžce přeložitelná do jiných jazyků, člověk musí poznat norskou duši, aby byl srozuměn s jejich plným obsahem. Rovněž důležité pro úspěšnou komunikaci s Nory je chápat jak mluví, tedy stručně a ve snaze nezranit druhého, což je sice milé, ale komunikaci s lidmi, kteří z Norska nejsou, poměrně silně znesnadňuje.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 19.: Život s počasím
V Norsku je to s počasím a se vším okolo něj jako na houpačce. Dokáže na jednu stranu vykouzlit ty nejúchvatnější barvy, tvary a jevy jaké člověk může kdy vidět, ale na druhou stranu dokáže pořádně lézt na nervy.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 18.: Harryhandel
„Harryhandel” je původně ironické, dnes běžné označení pro příhraniční nákupy, zejména ve Švédsku, v menší míře pak v Dánsku (Hirtshals a Hjørring) či v Německu (Flensburg, Kiel a Puttgarten). Tyto nákupy budí v Norsku velké kontroverze – zatímco jedni je považují za protest proti ochranářským opatřením jdoucím na úkor spotřebitelům, jiní je odsuzují coby nesolidární s norskými firmami (a tedy ohrožující norská pracovní místa) a většina si jde zkrátka a dobře nakoupit za evropské ceny. Aby však byl harryhandel úspěšný, je potřeba poměrně velkou sebedisciplínu a know-how, jinak se stane to, co se mnohým Norům děje a proč na tento způsob nákupu zanevřeli – neušetří v zásadě nic, akorát ztratí čas.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 17.: Tankování
Čtenář by se mohl ptát – co je na tankování auta tak zvláštního a složitého, aby o tom musel vzniknout samostatný článek? Tankování v Norsku má spoustu specifik, ať už jde o to co, kde, kdy a jak tankovat. Jedete-li do Norska autem, přečtení tohoto článku vám může dosti usnadnit život.
Andrej Ruščák
Barnevernet a rok 2015 – dobrý čas na změnu?
Nový rok je dobrým důvodem k optimismu, pokud jde o problémy kolem norské sociálky a to z několika důvodů. Jestli se podaří BV reformovat či nikoliv je otázka, na kterou samozřejmě odpověď neexistuje, ale jestli se někdy ledy mohou pohnout, bude to, kvůli dobré souhře okolností, letos.
Andrej Ruščák
O čem se v Norsku mluvilo posledního půl roku
Posledních šest měsíců bylo v Norsku o čem debatovat. Pád ceny ropy, pád norské koruny, teroristická hrozba od Islámského státu, ruské sankce, neobvykle odvážný státní rozpočet, více svobody v každodenním životě, „znovuobjevení“ výchovy dětí či částečný úspěch v boji proti nesnesitelnému mýtnému – pozůstatku minulé vlády.
Andrej Ruščák
Tady to nedopadne dobře, tady se jednou něco stane
Tuhle větu, popularizovanou panem purkrabím z Noci na Karlštejně, jsem si mnohokrát říkal, když jsem pozoroval generační posun v Norsku. S každou další generací totiž roste podíl těch, kteří si myslí, že pohodový život je samozřejmost, jakož i přísun „levných peněz“ (tedy snadných půjček). Ne nadarmo se říká, že pýcha předchází pád – a v Norsku to vypadá, že kosa pomalu naráží na kámen.
Andrej Ruščák
Norský euroskepticismus a jeho kořeny
Norsko, jak známo, není členem EU. V Norsku je poměrně hodně skupin, které z nečlenství profitují a dvě, které neuvěřitelným způsobem na současné situaci tratí. Problém je v tom, že norský euroskepticismus se nedá pochopit evropskou optikou, ekonomika tady funguje natolik jinak, že se běžné poučky naprosto vymykají realitě.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 16.: Válka s regulovanými řemeslníky
V úterý zde vyšel článek popisující, jak tristní je pro spotřebitele téměř odborová organizace zdejších řemeslníků. Vzhledem k tomu, jaké (zákonné) prostředky mají řemeslníci na své straně, je to svým způsobem válka proti spotřebiteli. Pojďme se podívat na to, jaké zbraně má spotřebitel.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 15.: Regulované řemeslo
Řemeslo má zlaté dno a v Norsku to platí několikanásobně. Bohužel jsem dnes přišel o naprostou většinu respektu ke zdejším elektrikářům a instalatérům. Nemám totiž rád monopolisty a zdejší regulované řemeslo je monopolem par excellence.
Andrej Ruščák
Severská uzavřenost – pravda, či mýtus?
Jeden z nejoblíbenějších stereotypů o Seveřanech je ten, že jsou údajně chladní a uzavření. Jsou ale takoví i doopravdy? Podobně se často mluví o tom, že tvrdá a temná zima mají na psychiku Seveřanů devastující vliv. Jenže je to opravdu tak? Věc je komplikovanější, než se zdá.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 14.: Život na tom, co příroda dala
Norsko je pověstné čistotou své přírody a Norové sami, jdou-li do přírody, s radostí jedí a pijí její plody (ovoce, houby, slávky, ryby, vodu z potoka/z ledovce a podobně). Norská příroda toho nabízí dost, ale leccos z toho není v českých zemích úplně známo, což může mít za následek buď zkažené zdraví, nebo naopak nevyužití něčeho dobrého.
Andrej Ruščák
Blesková zpráva: Teroristická hrozba v Norsku
Dnes v 10:00 oznámila norská policie, že existuje vážná teroristická hrozba ze strany islamistů organizovaných v ISIS proti Norsku. Během příštích 5-7 dnů má proběhnout teroristický útok někde v Østlandet (region okolo Oslofjordu).
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl třináctý: Je harry být v Norsku Harry
Nadpis zní jako tautologie, ale není. Termín „harry“ pochází od norské vyšší střední třídy 19. století jako univerzální nálepka, která měla označovat 1) trapnost tříd nižších v pokusech o chování se jako třídy vyšší, 2) činnosti, které byly v rozporu se zdejším puritánským přesvědčením o tom, jak má vypadat zábava.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl dvanáctý: Gjenbruk – ideální charita
Gjenbruk znamená norsky „znovupoužití“ – a je to poměrně široký fenomén, který pomáhá všem. Lidem, co nějakou věc nepotřebují, těm, co nějakou věc potřebují i těm, kteří potřebují peníze na nějaký šlechetný cíl. Duch, jaký v této formě lidské spolupráce je, je svým způsobem kvintesencí toho, jak norská společnost tradičně odjakživa fungovala.
Andrej Ruščák
Každý bude jednou milionářem, aneb opatrně na milionářskou daň
V celé Skandinávii, ale zejména pak v Norsku a Dánsku, bylo před zhruba čtyřiceti lety nesmírně populární „danit bohaté“. Problém je, že tato populistická opatření dopadla po delší době nejtvrději na ty nejchudší. Bohatí totiž přicházejí o část peněz, které mohou oželet – zatímco pro chudé je setkání se s takovou realitou likvidační.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl jedenáctý: Izolacionismus
Je veřejným tajemstvím, že sedlácké sdružení Bondelaget spolu s téměř monopolním mlékárenským kartelem Tine, téměř monopolním masným kartelem Gilde a izolacionisticky laděnými politiky rozhodují v Norsku o všem důležitém, co se jen šustne. Důležitou otázkou pro norskou společnost je, kde se takový izolacionismus zastaví.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl desátý: Norština
Často se mluví o tom, že pro zdárnou integraci je třeba, aby se člověk naučil jazyk dané země. Pokud nejste expat, inženýr pracující v mezinárodní firmě nebo negramotný azylant, je to také praktická nutnost. Bez norštiny se totiž v Norsku příliš mnoho dělat nedá.
Andrej Ruščák
Nový Chamberlain v čele NATO. To jsme to dopracovali.
Norsko vyváží kromě ropy a zemního plynu plno špičkových věcí. Vynikající ryby, kozí sýr, akvavit, oblečení do extrémních podmínek, ropné plošiny, lodě – to jen tak namátkou. Bohužel je to vyváženo exportem politiků pochybné kvality do nejrůznějších světových organizací.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl devátý: Já pán – ty pán!
Norské rovnostářství je fenomén. Horlivými rovnostáři jsou totiž nejen socialisté, od nichž se to jaksi čeká, ale i konzervativci či liberálové. Rovnostářství v Norsku totiž nepochází od Marxe, ale z doby norsko-dánské unie.
| předchozí | 1 2 3 | další |
