Nikde jsem se s kultem dítěte nesetkal.

Musíte víc mezi lidi...

K té konstrukci-obloukové prolejzačce, tys visel hlavou dolů,já ji v naprostém tichu, kdy se dospělí báli pohnout a děti zíraly s otevřenými ústy, přešla, nepřelezla vrchem, prostě normálně přešla...

Úplně by stačilo, kdyby se každý jeden staral výhradně o svoje děti a děti druhých nechal svému osudu, respektive jejich rodičům. Nevědomky jste totiž přiložil další cihlu ke stavbě kultu dítěte. Totiž že každý nezúčastněný, který jde kolem, má právo hovořit rodičům do výchovy a přístupu k dětem. Nechť si někteří rozmazlují a obletují své děti, nechť si je jiní zocelují a připravují na těžký život, nechť ten zbytek činí, jak uzná za vhodné. Nikdo nemá právo to soudit nebo dokonce napravovat, jeho děti to nejsou, nic mu do toho není a následky neponese. Zásah nebo názor okolí je vhodný pouze v opravdu extrémních případech. A navíc mně celý článek připadá notně přibarvený norskými pravidly, v Čechách k tomu zatím máme jen slušně nakročeno, ale ještě tam naštěstí nejsme.

Samozřejmě nikomu nic není do cizích děti,ovšem ty musí být vychovane tak aby neobtěžovaly okolí.

zlatý slova, do kamene tesat!

Bydlím u školy, která je dostupná od stanice metra, aniž by bylo nutné přejít jakoukoliv komunikaci s auty...a přesto..ráno před osmou je na příjezdu ke škole totální zácpa..a myslím, že kdyby bylo možné zajet autem až do třídy, rodiče to udělají..

tak tento Váš článek je naprosto TOP.

(Kde to mám přijet podepsat??)

souhlas....

A celé je to navíc postavené na hlavu tím, že západní civilizace odmítá mít děti - ty, pro které se to všechno má dělat. Děláme to pro ty, kterým ani nedáme šanci se narodit.

Jestli náhodou to ochranářství nevyplývá z toho, že jsou děti velmi drahé. A jestli nejsou drahé z velké části kvůli tomu ochranářství.

Celkem dobre napsane, ale s tim kilometrem na kole v Americe, jste to vazne prehnal. Zalezi na mestech, jsou-li zlute skolni busy a jinak Vam sem nasazim tisice fotografii se stojany pro kola pred skolami, jste prilis dobry bloger na to, abyste si musel pomahat lacinymi spruchy, na ktere zde nekteri cekaji

Jde mi zhruba o tomhle, když o tom píšu.

http://www.freerangekids.com/tag/bike-to-school/

A tenhle problém se zatím opravdy týká spíš Ameriky, než Evropy (samořejmě, že není v Americe univerzálně všude).

Skvělý článek.

Je to asi výchovou a přípravou na rodičovství. Už jsem starší ročník a tak si pamatují, že kdybych si ztěžoval. že jsem dostal facku ve škole, tak bych měl další od otce a třetí od futer... Žili jsme na venkově a vidil jsem mladší sestru do MŠ asi 1km daleko. Od 5 let jsem chodil do sámošky... To ani jinak nešlo, rodiče makali na poli a my se museli zabavit sami.

Svým dětem jsem se snažil dát totéž. Zde s Vámi ale nesouhlasím v jednom. Nikdy bych neváhal upřednstnit život svého dítěte před vlastním. Dítě je budoucnost a pokračovatel rodu... Jinak až jako rodič jsem si uvědimil, že dát důvěru 6 letému dítěti, aby šlo samo do školy není snadné, ale jiná volba není. Ono to není snadné, i když jsou děti velké. První daleká cesta vlakem, první dovolená autem do zahraničí. Nelze dát najevo, že se člověk bojí. Jen si moc přeje, aby se děti zase ve zdraví vrátily.

Nevím jak je to v USA, ale věřím, že i moje děti, až budou mít ty své, tak se sice budou bát, ale dají jim samostatnost a laskavou výchovu... Dají jim důvěru...

Pozor, ten příklad se týkal třetí osoby. Samozřejmě, jako otec dítěte budu upřednostňovat dítě přede mnou, ale nechci, aby stát upřednostňoval zájmy dětí před zájmy jejich rodičů, ale aby je bral stejně, protože stát, s dovolením, není rodičem mým, mého syna, ani kohokoliv dalšího, i když si to o sobě rád myslí.

Měla bych jeden dotaz : Ohledně toho neupřednostnovat zájem dítěte. Pokud "matka" chce dát do ústavní péče své již 4-5-6-té dítě...Má se tam dát i když víme, že jim ústav škodí ve vývoji, protože si to přeje? I když se jako matka nechová, tedy z mého subjektivního pohledu...Jinak s Vámi vyjímečně skoro souhlasím, taky výchovu některých rodičů nechápu.

Mezi námi - myslíte si, že nutit děti, aby setrvaly u matky, která je aktivně nechce, je pro ně tím nejlepším? Samozřejmě že v takovém případě je potřeba hledat trvalejší náhradní řešení.