Naprosto výstižně napsané... Podle dnešních měřítek je opravdu téměř nemožné, že jsme přežili vlastní dětství.... Tleskám

názor, že kriminalita je nižší, než kdy předtím, obzvlášť výrazně nižší, než například v těch devadesátých letech je pěknej blábol, jinak lze celkem souhlasit

Ale vona je to pravda.

No já bych to zase tak černě neviděl. To co popisujete se děje především v protestantské kulturní oblasti. Katolické země typu Itálie, Španělska, Francie, katolických částí Německa, plus celá střední a východní Evropa, o latinské Americe nemluvě na tom jsou v tomto směru lépe. Ikdyž je fakt, že sociální inženýři všech zemí s maximálně jedním potomkem, nebo vůbec bez dětí, ale zato se silnou potřebou vnucovat společnosti za státní peníze své osobní doktríny, se snaží to změnit, seč mohou. Příčina proč je to takto rozděleno, bude asi ve větším sklonu k liberalizmu v protestantských zemích. Zrovna v tomhle případě to podle mě ale není jejich výhodou.

Perfektní, díky... 1*****

Při těch svých dětských povinnostech, které jste popsal, jsem si uvědomila ty své, hodně let před Vámi. My měli ještě v každé místnosti "pecky" na tuhá paliva. Takže já už od mala musela umět (protože jsem ze školy byla doma dřív něž všichni ostatní) zatopit. Tudíž vybrat popel, vynést ho, nanosit na zatopení vše nutné - tudíž někdy i nasekat dříví na menší kousky, uhlí, jinde koks, zapálit to. Samozřejmě tak, aby to dopadlo dobře, a aby všichni ostatní přišli už do vyhřátého domu. Nemluvě o tom, že každé prázdniny (i dřív) jsem prožívala na vesnici u babičky a strýce, kde byl "statek", zvířata snad všech druhů, a kolem všeho byla spousta práce. Nikoho nezajímalo, že jsem prcek i v předškolní době. Žádné ohledy.  Že jsem za všechny zkušenosti obrovsky vděčná, to mi došlo až hodně později, kdy už po zákl. škole musel člověk jednat téměř jako dospělý, sám za sebe. Natož když jsem pak měla vlastní děti. 

Dnes se často vychovávají mamánci, kteří mají pubertu ještě ve čtyřiceti.. Do tělocviku nosí omluvenky od doktorů, takže ani fyzicky na tom nejsou až tak dobře.. Kdyby byla ještě povinná vojna, asi by to nepřežili..

A pak se všichni diví, proč je tolik rozvodů, neúplných rodin - protože ti mladí nejsou zvyklí na těžší situace, a velmi lehce řeší vše bez špetky odpovědnosti.

Z toho čo som čítal, nevšimol som si, že by autor kritizoval spoločnosť, hľadal skutočné príčiny tak obrovskej premeny.

Príčinou je neomarxizmus. Kult ľudských práv. Kult rozbitia rodiny a zavedenia individualizmu.

Deti už od škôlok učia masturbovať, že nie sú chlapci a dievčatá, ale sú čím len chcú byť (gender). Že majú práva (tie sa učia v škôlkach naspamäť), že záleží len a len na nich a ich potrebách..

Ak plače dieťa, sociálka vám ho odoberie. Nechce sa mi o tom viac písať, viď. prípad Michalákových. Štát (Nórsko) vám pod hociakou zámienkou ukradne dieťa a vy nemáte žiadne práva! Tieto Nórske fondy financujú v strednej Európe spolky, ktoré to presadzujú aj tu.

Dokonca vy ako rodič nemáte právo nahlianúť do lekárskych záznamov vášho neplnoletého dieťaťa bez jeho súhlasu.

Ak sa ako rodič budete zaujímať čo učia vaše deti, či budete proti tomu protestovať, zavrú vás. Toto je spoločnosť strachu. Teroru. Individualizmu, odcudzenia.

To jste mi připomněl jeden vtip. Hoří byt a hasiči se dohadují, koho zachránit. "Zachraňte děti, říká jeden. Druhý na to: "Zachraňte ženy, děti budou..."

Samozřejmě že žena měla v dějinách lidstva vždycky větší cenu než dítě. 

Prosím laskavě rodiče, ať netahají své řvouny a rozmazlence do kaváren. Je to prostor pro relaxaci a spočinutí a ne dětské hřiště a koutek. Haranti lezou pod stoly, mezi židlemi a k tomu řvou jako paviáni. Rodičové pijí kávičku, tlachají spolu a děcek si nevšímají.....co to je?

Přece kult dítěte !

Pane autore,

jako správný interentový frustrát 9/10 blábolů, které vyjdou na blozích idnes, více nebo méně příkře zkritizuji.

Děkuji Vám za Váš blog, dávám karmu jak Brno a Prahou dohromady a přeposílám odkazem všem chudákům v mém seznamu.

Díky!

ph

Je to složitější, ale velkou část pravdy máte. Dítě by se mnělo spálit o kamna, aby vědělo, že to není správně. Ale také je rozumné, aby jezdilo na kole s přilbou, protože poznání by ho mohlo stát život. Nelituji toho, že dnes je méně vážných úrazů hlavy na kole. Ale určitě je velká škoda, že děti dnes nevědí, jaké to je se toulat sami s kamarády hodiny po lese a nemít u sebe mobil :-). I za mého dětství byly děti, které rodiče drželi doma, ale bylo jich málo, dnes je málo těch, kteří smí bez doprovodu ven. Je to špatně.

PŘILBU NA KOLO URČITĚ, ALE ŽE SE PRODÁVAJÍ A RODIČE KUPUJÍ PŘILBY NA HRANÍ, ABY SE DÍTĚ PŘI OBYČEJNÉM PÁDU NEPOTLOUKLO? JAK SE PAK NAUČÍ PADAT SPRÁVNĚ? mOC SE JIM TY CESTIČKY UMETAJÍ, NENÁVIDÍM SLOGAN VŠE PRO DÍTĚ A PRO DĚTI JEN TO NEJLEPŠÍ. Omlouvám se za velká písmena, zase ten strašný caps, pokaždé ho přehlédnu.

A ano, miluji svá vnoučata i své děti.

Ták karmice jako hrom!!!

Brilantní popis mých vlastních pocitů.

Jen mě zaráží, jak je možný, že přestože většina je normální, společenský diktát až teror jde zcela opačným směrem. A to nejen v této věci.

To se musíte ptát těch, kteří sedí v různých spolcích" za práva dítete". Nějak se živit musí.

Nejde jenom o společenský tlak. Děti, které jsou přespříliš připoutávány k rodičům jejich přehnanou péčí ,jsou v dospělosti nesamostatné a špatně navazují hlubší vztahy s ostatními. Jsou tak rozmazlení, že se s nimi vlastně žít ani nedá. Jejich pokusy vybudovat si vlastní rodinu tak dříve či později končí krachem a jsou rodičům k dispozici. Často od nich vůbec neodcházejí ,nebo se k nim vracejí. Takže rodiče ve stáří nejsou sami a přílišná péče je pro ně vlastně z dlouhodobého hlediska výhodná. To, že tato strategie poškodí děti jejich dětí, pokud mají vůbec šanci se nesamostatným rozmazlencům narodit už je nezajímá.

Já nevím. Měla jsem tu...smůlu potkat pár rozmazlených "dospělých" a nepřipadalo mi, že by jejich rodiče byli až takoví stratégové, že by jim šlo o to mít potomka doma. Rozmazlenci byli zároveň dost sebestřední sobci a rodiče jim tedy "posluhovali" (dál), než že by jim potomci byli dispozici.

Jinak stran nesamostatnosti a neschopnosti navazovat vztahy - trefa.