Jako kdyz to okopirovali z nacistickeho Nemecka.

Tak to určitě ne.

Nacionální socialismus byl zrůdný, ale taková zvěrstva rozhodně nepáchal.

Pro pana Kopřivu... Korupce v těchto zemích je úplně jinde a úplně jiná. Hlavně je legální.... Stát (Kdo je to?) přeplácí určité skupiny lidí, kteří jinde dostávají paušál (stálou mzdu). Pokud jsou placeni od kusu, pak jsou přirozeně daleko horlivější. Ne jedno odebraném dítěti parazituje armáda úředníků + pěstouni. Co takhle povýšit pěstounskou rodinu na zcela normální? Pokud někdo dítě adoptuje, má nárok na to samé co ten, kdo má vlastní dítě. Jenže pěstounství je job. Pěstoun nemusí chodit do práce. A to ani ten, který ráno pošle dítě do školy a to se mu vrátí pozdě odpoledne. To dítě ho živí. Jakmile je dítě zlobivé, třeba až nezvladatelné, tak ho pěstoun vrátí do půjčovny a půjčí si jiné, hodnější. Za zlobivé přece můžou biologičtí rodiče, takže jemu to nikdo nemůže vyčítat. A nakonec každé dítě které vyroste, je nakonec vyhozeno. Už o něj nemá zájem nikdo. Ani úřad, ani pěstouni.

jen mě zaráží ten škrobený termín "justiční omyly" . Všicni víme že se jedná o jsutiční ZLOCIN, kdy  vybraní psychopatičtí jedinci manipulují se systémem tak aby jej použili k šíření své moci - a jajko nástroj uskutčňování své psychopartie.  A tik, kdo tomu na úředních místech nejen podlehnou, ale ani nebrání, jsou spolupachatelé...

Tady je to otázka překladu. V originále článku se píše "justismord", což by se dalo doslovně přeložit jako "justiční vražda" a více by to odpovídalo tomu, co píšete, ale správný překlad celého právnického termínu je "justiční omyl". Uvažoval jsem nad tím, přeložit termín jako "justiční vraždu", ale rozhodl jsem se držet se "justičního omylu", protože jinak by se plno kritiků soustředilo na termín "vražda" a přisuzovali by článku zbytečně bulvární tón; to slovo by odvádělo pozornost od toho, co je v článku opravdu důležité.

Kristovanoho ! Mít vyndávací zuby, asi by mi při čtení vypadly. To je naprostá zrůdnost ! 

Co to je za právo, které toto připouští ? Nedovedu si představit, že v době mých malých dětí by mi přišel domů někdo šlapat na paty..  Jednak si dovedu představit, jak by se mé děti radostně předváděly, druhak, jaké bych z té přítomnosti  cizího člověka měla nervy na pochodu. V tomto přece nemůže existovat SKUTEČNÁ objektivita, ale o "dojem" konkrétního člověka. A ty dojmy mohou být, člověk od člověka, naprosto různé. Vemte tři lidi k jedné události, každý z nich bude událost popisovat trošku jinak, podle svých podvědomých hledisek hodnocení..

A díky jednomu "dojmu" pak další dva či tři, získávají své "dojmy". A rozhodují o lidských osudech.... absolutní zrůdnost !

Šílenost...!

Dostala jste mínus od profesionální pěstounky, která by si velmi přála aby i u nás docházelo k těmto hrůzným činům. A důvod je jediný. Jde jí o prachy.    Ale tváří se přitom že jí jde o blaho světa.

S jednou věcí se zcela neztotožňuji. A sice s tím, že je to označováno za justiční omyl. Ten "znalec" zcela záměrně hledá chyby i na tom, co každý, kdo není mešuge, považuje za projev harmonie uvnitř rodiny. Záměrně dezinterpretuje chování dítěte i rodičů. Tedy lže. Nepředpokládám, že by se v Norsku mohl soudním znalcem v oboru dětské psychologie mohl stát kdejaký jouda bez diplomu, ani že úroveň norských vysokých škol by byla tak tristní. Takový "znalecký" posudek lze stěží považovat za omyl.  Podle mého názoru jde o justiční zločin.

V tom Norsku to je teda celkem drsné. S takovým přístupem by v Česku teoreticky hrozilo odebrání dítěte min. polovině rodinám.

I tady. Ale v tom to právě je, že ohroženi jsou zároveň "všichni" (tedy najít si něco mohou na každého) a zároveň "nikdo" (tedy šance, že to trefí zrovna Vás je velmi malá), takže si prostě nemůžete být jistý. Ano, s největší pravděpodobností se Vám nic nestane, ale to vědomí, že ať budete dělat, co budete dělat, pořád hrozí, že o děti přijdete, budete-li v nesprávný čas na nesprávném místě, je pěkně drsné a dobře se s ním nespí.

Dobrý večer pane Řuščáku. Děkuji za překlad článku. Sám v Norsku pracuji pro českou firmu a uvažuji o tom, že bych sem na čas (několik měsíců) přesunul i rodinu, abychom nebyli odloučeni. Nevíte jaké je v tu chvíli riziko odebrání dítěte, pokud nenavštěvuje školu či školku (teprve rok staré)? Můj norský vedoucí při zmínce o tomto problému vůbec nechápal o jakém riziku mluvím.

Malé. To je celý ten problém, že šance, že to potká zrovna Vás je minimální, takže problém se netýká natolik velkého počtu lidí, aby to hodně lidí pálilo, ovšem potká-li Vás to, tak se z toho nevyhrabete a ten systém Vás semele.

takovou zvrhlost bych od demokratickeho statu necekal. V tomto pripade meli stesti, ale mohlo to dopadnout tragicky.

Ten znalec to je tedy opravdu na internaci na psychiatrii. Měl někdy na starost dvouleté dítě?

V tom bývá ten problém, že hodně těch lidí je čerstvě po škole, respektive nemají sami děti, takže se na všechno dívají jen teoreticky.

To je děsivé, za působení takových "odborných" psychologů by byly děti odebrány 90 % českých rodin. A ty zbývající by tvořily rodiny rómské, kde by psycholog na argument "podrežem" nebyl schopen adekvátně reagovat.

V tom je právě ten zakopaný pes i tady v Norsku - že tady když BV chce, důvod k odebrání naprosto jakéhokoliv dítěte si najde. A protože nemůžou, logicky, sebrat děti všem, tak člověk je v relativním bezpečí, protože stát nestíhá sebrat víc dětí, než nějakému malému procentu populace, a většina lidí si - oprávněně - řekne, že šance, že se to stane zrovna jim, je malá. Jenže ona tam je a je to tak trochu ruská ruleta. Nikdo, ani sebelepší rodič, si nemůže být jistý tím, že se to nestane zrovna jemu. To je důvod, proč člověk nemyslí hned na útěk z Norska, jak naznačuje paní Valachová, protože šance je malá, ale pořád tam je.