Pokud vím, soudy rozhodly pravomocně  už před lety- 2012, 2013. Neuspělo ani její podání k Evropskému soudu pro lidská práva. To neznamená, že norské soudy nemohly provést nic špatného a nespravedlivého.  Ani to netvrdím, protože to nevím. V roce 2012 se pak soudního jednání  účastnili zástupci našeho velvyslanectví a konstatovali, že to proběhlo v pořádku (vyslechnuty všechny strany, nějakých 12 či 15 svědků- přesné číslo si nepamatuji). Výsledek byl proti Michalákovým.  Ani to nic neznamená, ale nevím, jak by mohl laik mého typu  jen tak ten rozsudek zpochybnit jako čirou zvůli? Hodně lidí to dělá, ale to mě spíš děsí... Vše se vleče tak dlouho, protože pí. Michaláková u soudů prohrává (s výjimkou situace, kdy ji nejprve soud zakázal jakýkoliv styk s dětmi stejně  jako exmanželovi, aby jí odvolací soud povolil minimum kontaktů). Fakt je ale takový, že jen jiné soudní projednání  může věc změnit. Zatím byla pí. Michaláková všude z nějakého důvodu neúspěšná, tak zkoušela medializaci. Hlavním antihrdinou se stala obecní sociálka, která je první v terénu, ale ve skutečnosti o věci- zda budou žít děti u rodičů nebo pěstounů- s konečnou platností nerozhoduje. Opravdu si myslím, že v zájmu těch dětí není, aby lidé u internetu vydali jasný verdikt pro nebo proti norskému soudu. Kdybych mohla rozhodnout od netu o cizích dětech a co je pro ně nejlepší, tak žádné instituce, ani soudy nejsou potřeba...

- Ze strany Michalákových nebyl nikdo za nic odsouzen, nikomu nebylo nic dokázáno - fakt.

- Děti byly rozděleny - fakt.

- Soud rozhodoval na základě výpovědí pěstounů - fakt.

- Sociálka nedodržuje vlastní pravidla - fakt.

- Sociálka "trestá" matku za medializaci případu - fakt.

Co na tom chcete řešit?

Civilní soud  V Drammen  naopak z nějakých důvodů  došel k názoru, že děti byly vážně ohroženy- a  rozhodl o pěstounské péči.  . Lidé od internetu jako třeba já  nemohou soud nikdy nahradit a nemohou provést protidokazování a šetření  na stejné úrovni.Sociálka o této věci ani rozhodnout nemůže- nemůže dát děti k adopci, ani je vrátit.. Může jen předkládat svůj názor jako jedna strana. 

Paní Michaláková musí rozhodnutí soudu změnit, musí přijít s jinými právními argumenty.  Případně může podat žalobu na Bv, pokud obecní sociálka porušuje zákony. Rodina pí. Michalákové o svěření dětí do péče nikdy formálně správnou cestou nepožádala. Jde o dost složitou kauzu z mezinárodního práva soukromého. Tato věc spadá pod norskou jurisdikci, jiné věci pí. Michalákové pod českou jurisdikci (rozvedena např. byla v ČR). V posledních měsících se všichni stali experti, chtějí mluvit do toho, jak má soud rozhodnout, hodnotit kvalitu dokazování... ale to si myslím, že laik nemůže a může tím právě ublížit těm dětem (nevíme, v čem žili a hloubkové šetření, výslech svědků, dokazování na místě jsme právně neprovedli).

S tím by se možná dalo souhlasit 3 měsíce po odebrání, ale ne 4 roky. A když dokážou nevinu tak řeknou Sorry, tady je máte, trochu vyrostly, ale jinak škoda nevznikla?

Tak jsem se vždy považoval za demokrata. Po přečtení Vašeho, myslím velice fundovaného článku koukám, že zase ,,vím, že nic nevím."

S těmi dětmi a vztahy to mám ale hodně podobně.

Andreji, ještě že my žijeme ve Vestlandet  a tebou popisované charakteristiky se na život zde vůbec nehodí. O staré lidi se tu starají děti příkladně. Sami žijeme v domě se 3 byty, dole stará paní, nahoře vnuk a my. Syn dochází aspoň 2x týdně. Všichni mí známí zde mají se svými rodiči úzký vztah, byť hodně ze seniorů pobývá větší část roku mimo Norsko (nejčastěji ve Španělsku). Možná stojí za zmínku, že "nezvedené děti" zde můžeš vydědit o hodně snadněji, než u nás - prostě odkážeš svůj majetek někomu jinému, nebo státu a hotovo. To by byla v ČR silná páčka, co? :D

Co to tam, proboha, mate za skořápky přes záliv? Neviděl jsem tu ještě  trajekt s více jak 2 palubami (z textu vyplývá, že ten váš měl nejméně tři), kde by byl jen jeden výtah. Se kterou společností jsi jel? Vím, že Moss-Horten jezdí Bastø Fosen - ti mají velké lodě lodě s nejméně 4 výtahy, ne?

Zdravím z (ne)norského Vestlandet :)

Byla to Bastö Foss a byl tam jen jeden výtah. Paluby jsou tři - dole pro osobní auta, nahoře pro kamiony a kabina pro cestující ještě výš. Byla to jedna z jejich nejstarších lodí, ta, co není z paluby pro kamiony vidět ven. A že je Vestlandet jiné, to je, i když na Bergen nebo Stavanger bych si nesázel, že to tam nebude podobné, jako tady.

Je to zajímavý experiment. Je taková společnost životaschopnější? Podle teorie silných vazeb v rodině, které člověka mají vybavit sebedůvěrou a pevným hodnotovým systémem, by z Norů mělu růst rozháraní nejistí snadno manipulovatelní lidé jdoucí bez zábran jen za vlastním prospěchem. Jak to ale je ve skutečnosti?

Mno - řekl bych, že s lidmi by se experimentovat nemělo...

Opět díky za vynikající článek. To opravdu leccos vysvětluje. A víceméně to také odpovídá na otázku jak z toho ven (např. u kauz typu paní Michálkové). A ta odpověď je smutná. Nijak. Obávám se, že pokud chce paní Michálková svoje děti, žádný legální způsob neexistuje.

Vážený pane, opět moc děkuji za povedený a informacemi nabitý článek, Bůh s námi i Evropou.

Pokud to je tak, jak píštete, pane Ruščáku, tak to vypadá na selhání ve výchově u té starší generace, kterou litujete.

Norsko skončilo ze strašně chudé zemědělské a rybářské země za chvilku do hrozného bohatství. To pak si nese následky. Arabští pastevci koz a velbloudu se po získání ropy taky nechovají zrovna racionálně....

Sice Vase teorie na prvni pohled vypada logicky naprosta vetsina veci o kterych pisete je hodne vyberove filtrovani. Vyberete si co do te konspiracni teorie zapada a to co nezapada nezminujete. Komentare o "spiknuti" z Blindernu to jeste potvrzuji.

Vztah ke starsim a rodine obecne tu rozhodne neni tak zjednoduseny jak se to snazite vylicit. Par prikladu:

Ano v autobuse/vlaku mladi nevyskakuji aby pustili starsi sednout. Zas na druhou stranu pokud jak pise Jan Buben nekdo starsi ma u pokladny problemy tak mu prodavac spise pomuze a ostatni ve fronte to neresi, v Cechach casteji zacnou lide nadavat. 

Ano v Norsku se casteji stari lide posilaji do domova duchodcu. Jenze jak opet pise Jan Buben je naprosto normalni pak za nimi jezdit nekolikrat tydne, stejne jako na svatky lide cestuji stovky kilometru jen aby byli s rodinou. Podobne pak na stedry vecer se schazi cela sirsi rodina (i s prarodici) a ne jako casto v cechach bez prarodicu kteri sedi doma sami. Take je v cechach spousta prikladu kdy prarodice ziji ve stejnem dome a deti s nimi prakticky nemluvi.

Selektivnim vyberem faktu se pak da sestavit prakticky jakakoliv teorie. Zvlastni je take jak ignorujete a obchazite veci ktere se vam do teorie nehodi (viz opet Jan Buben).

Tato debata je pro mě  dost zajímavá, ale asi  nebude mít spravedlivé rozuzlení. Ukazuje, že tyto postřehy (např. z tohoto článku) jsou vždy hodně subjektivní. Záleží na tom, koho člověk potká, zda má kamarády, zažívá lidsky příjemné věci (milí domácí v okolí), nebo se v cizině cítí špatně... Podle toho pak svou zkušenost asi  zobecňuje, i když obecná být nemusí (což ukazuje i to, že co Čech v Norsku, to názor. Všimla jsem si toho nejen v této diskusi). Podobně i třeba  Češi usazení např. v Rakousku nemohli najít společnou řeč. Někdo si s Rakušáky sedl, někdo na ně nadával...Pan Ruščák se předpokládám asi brzy z Norska postěhuje pryč, protože všechno vidí  tak smutně  černě a negativně?

Mně tedy nepřipadá, že všechno vidí smutně, černě a negativně. Určitě tam byl velice spokojený, ale po narození dítěte najednou uviděl i jinou stránku této země. A  je pochopitelné, že má důvod se bát. Já bych upalovala pryč co nejrychleji.