Příroda, nízká hladina stresu, nepřítomnost takové té české negativní nálady.. ten život tady je pomalejší, lidé mají na sebe a na své záliby čas. Mají čas chytat ryby, chodit do hor, navštěvovat se. Usmívají se, jsou pozitivní. Naštvat nora je těžké. Nehádají se, nekřičí na sebe, vládne tu úcta mezi lidmy. Taková ta pohoda, co se musí zažít, nedá se popsat. Tady na maloměstě lidé nezamykají domy, auta... nekrade se, nepodvádí se. Většina čechů a slováků co jsou tady, uvádí jako hlavní důvod - no stress, pohodu, úctu mezi lidmy, nízkou hladinu korupce, pozitivní náladu ve společnosti. Klid. Nádherná příroda. Pozitivní lidé. Takové přirozené antidepresivum :-) Oproti shonu v čr je to tady balzám na nervy. Asi tak.

to měl být reakce na dotaz proč žít v norsku..

" evropské ani švédské ceny tvrdého alkoholu neznám" Já dneska kupoval u nás ve kšeftě Johnie Walker Red Label za 300 Kč

Andreji, předně Vám chci napsat, že Vaše blogy o Norsku jsousuper a velmi přínosné, zejm. pro někoho, kdo o přesídlení do Norska uvažuje.Nějak se mi ale nezdá Váš dnešní propočet potravinového spotřebního koše. Mámes manželkou tři děti a měsíčně utratíme zde v Praze za jídlo tak18.000 Kč. Ani, myslím, neplýtváme, ani se neomezujeme. Díval jsem se na „tilbud“ceny na norských serverech a i tyto ceny jsou stále cca 2x až 3x vyšší. Proto(snad jsem Vás správně pochopil, že skutečně píšete o spotřebním koši celérodiny a ne jednotlivce) je mi divné, že by průměrná čtyřčlenná norská rodinavydávala za potraviny 5-6.000 NOK (15-18.000 Kč), nebo, že by při nákupech veŠvédsku vystačila se 2.000 NOK (!) připadá mi to vzhledem k jejich cenám velmimálo. Uvádím orientační ceny podle průzku NRK, které jsem nedávno viděl: mlékocca 48 CZK, chléb (Kneipbrød) cca 72 CZK, máslo cca 96 CZK atd. Potvrdíte mityto ceny? Děkuji a zdravím do Norska.

Tak záleží na tom. Ad Švédsko - spousta věcí je tam levnější, než v ČR, třeba sýry, šunky, klobásky a maso. Chléb je tam výrazně dražší. Ty ceny máte v pořádku a ten propočet jídla na měsíc je podle toho, co jsem četl na norských stránkách, že tak průměrná rodina dá za jídlo měsíčně - z vlastní zkušenosti to nevím, protože v Norsku potraviny s výjimkou chleba, zmrzliny a polevy na ni a pár dalších drobností nenakupuji, všechno vozím ze Švédska. Za nákupy ve Švédsku, které vydrží na měsíc, dám většinou tak 2,5 tisíce a to je v tom hromada masa, sýrů, jogurtů a všeho možného, prostě koš naplněný přes okraj.

Díky za přiblížení severských reálií a severského "hospodářského zázraku" .

Karma

Nevím, je to země mimo EU a přitom více sešněrovaná než EU. Jak čtu. Takže to není členstvím nebo nečlenstvím v EU. Spíše národní povahou.

Mě připadá, že třeba i ve Švýcarsku je menší výběr zboží ve srovnání s Německem ....Všude mají ty svoje družstevní prodejny......

Nečlenství v EU způsobuje, že občan nemá moc na výběr, jestli bude chtít podporovat zdejší protekcionismus a sešněrovanou ekonomiku, nebo ne. Zatímco v EU je možné se vždy poohlédnout jinde a zároveň ochrana trhu před kartely, monopoly a nekalými dohodami mezi konkurenty v EU funguje více než dobře, v Norsku jsou některé kartely přímo oficiální, jako například Tine nebo Nortura, které mají dokonce státem uloženou povinnost kontrolovat a korigovat ceny za mléčné a masné výrobky na trhu - a spotřebitel pláče nebo hlasuje nohama, ale jen maličko, protože limity na dovoz jsou dost přísné.

Diky za Vase clanky, pekne a prinosne informace od jinud.

Resit jidlo ve fasistickem state, kde urady kradou deti, mi prijde ponekud nemistne.

Když se dívám na statistiky, tak mzdový medián (čisté mzdy) v Norsku je 3300 EUR zatímco ve Švédsku 2000 EUR. Z toho mne plyne při srovnání vašich cen, že průměrný Nor si žije s jeho cenovým košem podobně jako průměrný Švéd, ale může si více vyskakovat na zahraniční dovolené. 

Jenže ono se na to nedá tak koukat, medián je tady zatraceně regionálně a generačně ovlivněný. Nejvíce vydělávají lidé, kteří mají velmi dlouhou praxi, ovšem to bývají často lidé, co už splatili nebo téměř splatili hypotéku a mají "hotovo", takže si mohou dovolit dávat peníze za norské zboží. Oproti tomu pro rodiny s malými dětmi je v Norsku zkrátka draho strašně, protože to jsou lidé, kteří jsou v práci pár let a tady bohužel platí, že má-li firma potíže, vyhazují se ti, co tam jsou nejkratší dobu a na stejné pozici má výrazně větší plat ten, kdo je tam dlouho. V podstatě jediný způsob, jak si podstatně zvýšit v Norsku plat je změnit firmu nebo být povýšen. Problém je v tom, že měnit firmu je teď dost těžké, protože situace je taková, že kdo má smlouvu na 100 % na dobu neurčitou, tak se jí drží (jako třeba já), protože situace na pracovním trhu není rozhodně růžová, a povýšení není jednoduché, protože většina firem má velmi plochou hierarchii, takže od CEO po posledního zaměstnance je velmi málo úrovní. Povýšení se tak v životě běžného člověka stane za mnohem delší dobu, než v jiných zemích. Vezmete-li si ten medián, tak u těch, kteří jsou od mediánu výš, je velká pravděpodobnost, že to jsou lidi 40+. To je zároveň generace, která si ještě stačila vzít hypotéky kolem roku 2000, kdy nebyly požadavky na minimální kapitál, ceny nemovitostí byly relativně nízké (za posledních 15 let vyskočily naprosto extrémně a byl zaveden minimální kapitál 15 %). Pro tuhle generaci také byla pravda to, co je dnes pravda jen u některých firem, naštěstí i v té naší, a sice že se každý rok všem o něco zvedne plat. Ani to už není běžné. Výsledek je tedy ten, že lidé, kteří si dnes berou hypotéky, mají malé děti a jsou pár let teprve v práci mají při slušné kvalifikaci čistého 22-25 tisíc NOK, při horší kvalifikaci 18-20 tisíc NOK za předpokladu, že mají 100 % úvazek. A tady je zakopaný pes, protože spousta pracovních pozic je na částečný úvazek.

Pane Ruščáku, díky za vaše poučné blogy. Pracoval jsem pár let v zahraničí pro jednu velkou mezinárodní firmu. Kromě mnoha jiných, jsem měl za kolegu i Nora. Občas něco o norských reáliích utrousil. Když jel jednou za čtvrt roku domů, bylo jeho auto napakované, jako když Češi jezdili před 20 lety do Chorvatska. A celní předpisy měl v malíku. Já ale hlavně nechápal proč to dělá, protože jsme byli velmi, ale opravdu velmi nadprůměrně placeni. Teď už tomu začínám rozumět.

Tak já to dělám taky. Když jsem autem v Česku, tak vezu z Česka Kofolu, hrubou a polohrubou mouku, knedlíky, salámy z našeho řeznictví, utopence a dvě basy Birellu, pak se zastavím ve Flensburgu nebo v Neumünstru, tam koupím tři-čtyři basy nealkoholického weißbieru, 6,5 litrů alkoholického weißbieru, hromadu masa, uzenin, sýrů, dětského jídla, mléčných výrobků všeho druhu, ovoce, zeleniny, drogérie všeho druhu a tak 15 bochníků chleba na zmražení, pak se zastavím v Aabenraa v Dánsku v Remě 1000 a koupím tam tak 30 lahví Faxe Kondi a pár dánských sýrů a hurá na loď do Hirtshals 

Zajímavý článek, celkem to zapadá do mých zkušeností z jiné sev. země, z Finska. Pomalu zjišťuji, že mýty o tom, jak je obecně ve Skandinávii draho a jak máme být rádi, že prý máme oproti nim nízké daně, jsou skutečně jen pohádky.