Co má dělat svobodná společnost, aby přežila?

23. 11. 2016 11:02:52
Demokracie má v sobě zabudovanou vlastnost, bez níž fungovat nemůže, ale která ji snadno zahubí: její nepřátelé ji mohou snadno svrhnout pomocí jejích vlastních nástrojů – voleb či svobody slova. Přesto se demokracie může bránit.

V Norsku se objevil obrovský skandál, policie pozatýkala síť pedofilních násilníků, kteří zneužívali děti velmi ohavným způsobem a kteří byli prorostlí napříč společností: byli mezi nimi i někteří politici či další lidé na společensky významných pozicích. Jde v zásadě o totéž, co se provalilo před několika lety ve Velké Británii či dříve v jiných zemích. Je to smutné, k naštvání, ale to nejhorší na tom je reakce veřejnosti. Široká veřejnost totiž, zcela v souladu s tím, jak to funguje kdekoliv jinde na světě, začala žádat krev způsobem, který prostě nemohou neodnést i nevinní a který ohrožuje svobodnou, demokratickou společnost. Spojené státy jsou odstrašujícím příkladem, kam až to může zajít; nezbývá, než doufat, že Norové budou mít víc rozumu, než Američané, když už po Breivikových masakrech více rozumu, než Američané po 11. září, projevili.

Situace, jako je toto odhalení, případně situace jako teroristické útoky či jiné události, které zasáhnou společnost a odhalí jí, jak snadno se stane, že se „špatné věci stanou dobrým lidem“, jsou pro svobodnou společnost obrovským testem, protože lidská pudová reakce na ně je bohužel taková, že napáchá víc škody, než původní událost, na níž se reaguje. Nebudu nijak přehánět, když řeknu, že navzdory mrtvým špičkám al-Káidy, navzdory tomu, že se této skupině evidentně přitížilo, al-Káida svou válku proti Spojeným státům ve velkém vyhrála. 11. září bylo motivováno nenávistí k americkému způsobu života, svobodě, jistým způsobem lehkomyslné otevřenosti. Po patnácti letech je potřeba si přiznat: al-Káida tady pořád je, ale svoboda, pro Ameriku do 11. září typická, je tatam. Američané nechali al-Káidu vyhrát válku proti sobě samým, což je chyba, kterou v Evropě nesmíme opakovat. Militarizace policie, všeobecná bezpečnostní paranoia – a zdaleka se to netýká jen paranoie z teroristických hrozeb; kdo sleduje americkou společnost, nemůže nevidět, že společnost se stala posedlá rizikem a jeho odvracováním za každou cenu dříve naprosto nevídaným způsobem. Usáma bin Ládin nezničil Land of the Free and Home of the Brave. On šikovně spustil proces, kdy si Američané zničili Land of the Free and Home of the Brave zecla sami.

Totéž se týká i toho, co se právě zveřejnilo v Norsku. To nejhorší, co může norská vláda udělat – a já pevně doufám, že to neudělá – je, že podlehne tlaku ulice (která je slyšet víc, než jasně) a zavede něco jako americký Megan’s Law, tedy zákon, na základě kterého se dělají registry „sexuálních zločinců“, které jsou na internetu zcela veřejné a na ně navázaná omezení pro tyhle lidi. Tady totiž přichází ten nejtěžší test pro demokracii: když narazí na škodlivý jev, který se nedá nikdy vymýtit, ale který se dá zásadně omezit způsobem, který se vymyká „zdravému selskému rozumu“, jak si ho přestavuje „rozlícená většina“.

Zmínil jsem výše, že se lidem těžko akceptuje, že se špatné věci mohou stávat dobrým lidem. Je neuvěřitelné, jak zakořeněná je mezi lidmi představa, že špatné věci se mohou stávat jenom špatným lidem, a že děje-li se někomu příkoří, nejspíše si ho zasloužil. Tahle falešná představa je ovšem velmi rozšířená; kvůli čemuž, zavádí-li se nějaká nová restrikce, ať už je to seznam „sexuálních zločinců“ nebo EET, málokdo si představí, že on sám, který se vidí jako poctivý a slušný, tím přeci nemůže být poškozen. Prostí lidé, kteří žijí své běžné životy, v nichž nekradou, nevraždí ani neznásilňují, si neumějí představit, že se mohou dostat do pasti, která byla nastražena proti zlodějům, vrahům nebo násilníkům. Ale dlouhodobá praxe amerických drakonických zákonů, ať už těch týkajících se sexu, nebo těch, týkajících se třeba drog, ukazuje, že do těchto lidí padají nevinní lidé se železnou pravidelností, aniž by byl splněn zamýšlený cíl: aby společnost nemusela být už nikdy konfrontována s odhalením nového strašného zločinu. Zločin se děje dál a americké věznice jsou přitom plné nevinných lidí (k tomuto tématu se velmi dobře vyjadřoval John Oliver v Last Week Tonight a je k němu více než dost dobrých článků na serveru reason.com).

Naopak zkušenosti z Nizozemí ukazují, že to nejlepší, co se dá pro naše děti a jejich bezpečnost před násilníky udělat, je, dát slušným pedofilům možnost slušně žít a pak postihovat tvrdě násilníky. Pedofilie je, navzdory všeobecně přijímanému názoru živenému bulvárem, něco, s čím se člověk rodí. Pedofilem se může narodit i vaše dítě, které bude hodné a citlivé ke svému okolí a které by mouše neublížilo. Stejně jako „normální“ heterosexuální muž neznásilní dospělou ženu jen proto, že fyzicky může a proto, že ho sexuálně přitahuje, protože má svůj morální kodex, může existovat „slušný“ pedofil a nemusí nikdy udělat nic zlého. Tihle lidé si sami velmi dobře uvědomují, že to, jak se narodili, je defekt, ale ve společnosti, kde jsou stigmatizováni, se neléčí. A zkuste si schválně tipnout, co se může stát, pokud na sobě nebudou pracovat. Myslíte si, že v hysterické společnosti, která, jako teď ta norská (soudě podle naprosté většiny komentářů), chce pedofily – všechny – registrovat, veřejně zostuzovat, anebo i věšet na kandelábry (i takových komentářů je dost), o té britské či americké nemluvě (ty v této hysterii překročily všechny možné hranice), se půjde pedofil, který nechce škodit, sám někam přihlásit? Ani náhodou. Naopak, opatření tohoto typu způsobí, že vězení budou plná nevinných lidí, kterým se někdo chtěl pomstít, a ani nemusejí být pedofilové, stačí, když na ně někdo ukáže prstem – a braňte se, když jste nic nespáchali, ale veřejnost už má jasno. Budou těžce ranění, nebo i mrtví, jako v Manchesteru, kde dva chuligáni, kteří brali spravedlnost do svých rukou, brutálně zavraždili staršího pána na vozíku jen proto, že se jmenoval stejně, jako registrovaný „sexuální zločinec“, který akorát bydlel o vchod vedle. A přitom to stejně nezpůsobí, že sexuální zneužívání dětí skončí. Je to násilí, co je špatně, a proti násilí máme zákony už dnes. Ale vysvětlete to davu, který volá, že „reprezentuje většinu“ a tak se musí schválit, co požaduje.

Naprosto totéž se týká i všemožné jiné problematiky, v níž má „rozlícená veřejnost“ jasno – drog, potratů, islámu, prostituce, silničních pravidel, korupce, neplacení daní, příkladů se najde nespočetně mnoho. Dav žádá krev, když je vyděšený, to je politická konstanta. Úplně stejně, jako to, že revoluce požírá jako první své děti. Kolik už bylo politiků, kteří si chtěli upevnit pozici za pomoci vyděšeného davu, ale situace se jim vymkla z rukou a semlela i je samotné? Když už nic jiného, jako vyšší princip mravní, který se od většiny lidí čekat nedá, už jen tohle by mělo stačit k tomu, aby si dotyčný politik velmi dobře rozmyslel, zda se „lidovému hněvu většiny“ postaví do čela.

Jak se tedy může demokracie proti jevům tohoto typu bránit? Spoléhat se na to, že se bude dav chovat rozumně, je mylné. Co může pomoct, je zahltit je pozitivními příklady toho, co se všechno ve společnosti daří – ukazovat, jak nízká je zločinnost, když jsou legalizované drogy, proti zemím, kde jsou stigmatizované, protože závislí se můžou léčit a mafie ostrouhají; ukazovat, jak není žádný problém s islámem, když se stát chová slušně ke slušným muslimům, ale stíhá a vyhání radikály a brání Saúdům stavět v zemi mešity; aktivně ukazovat, že se slušní pedofilové nemají čeho bát, půjdou-li se přihlásit, protože zcela anonymně dostanou rady, jak zvládat to, s čím se narodili, aby neubližovali, případně léky, které tlumí sexuální pud. Pokud veřejnost bude často konfrontovaná s tím, že se stát snaží a že to funguje, mnohem snadněji přijme jednotlivá selhání a nenadálé tragédie, jako bylo odhalení té nechutné pedofilní násilnické kriminální sítě v Norsku, aniž by pak musela volat po krvi.

Ale především, a to je úkol pro veřejnost samotnou, každého z nás: kdykoliv budeme požadovat nějakou restrikci, představme si, jak se dá zneužít. Jak snadno se můžeme na místo obviněného dostat, coby nevinní, my sami.

Autor: Andrej Ruščák | středa 23.11.2016 11:02 | karma článku: 31.00 | přečteno: 1960x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 7.91 | Přečteno: 96 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 26.10 | Přečteno: 508 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 517 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 469 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2310 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6413

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn

Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz

***

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...