Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O čem se v Norsku mluvilo posledního půl roku

Posledních šest měsíců bylo v Norsku o čem debatovat. Pád ceny ropy, pád norské koruny, teroristická hrozba od Islámského státu, ruské sankce, neobvykle odvážný státní rozpočet, více svobody v každodenním životě, „znovuobjevení“ výchovy dětí či částečný úspěch v boji proti nesnesitelnému mýtnému – pozůstatku minulé vlády.

Když jsem do Norska přijel poprvé, psal se rok 2006. Nakolik moje norština tehdy byla téměř neexistující, snažil jsem se alespoň nějak číst zdejší noviny – a překvapilo mě už tehdy, jak málo se toho v Norsku dělo. Noviny byly plné víceméně druhořadých zpráv, jakoby Fukuyamova představa o Konci dějin dostala svou hmotnou podobu. Jaký to byl kontrast s posledními šesti měsíci. Jen máloco ilustruje změnu, kterou Norsko v posledních letech prochází, jako to, že se dějiny znovu daly do pohybu.

 

První významnou zprávou bylo oznámení od Politisikkerhetstjeneste (PST), čili tajné služby, že Islámský stát připravuje teroristický útok v Norsku. Nebylo zveřejněno, jakou má mít útok podobu, ani kde se má odehrát. Vše, co bylo veřejně známo, bylo, že několik teroristů z IS je na cestě do Norska, kde mají udělat něco hrozného. Norsko tehdy využilo možnost zakotvenou v schengenské úmluvě o dočasné kontrole státních hranic, policie začala nosit zbraně a ve společnosti vypukl poplach. O zhruba šest týdnů později jsme se dozvěděli, oč šlo – skupina teroristů měla vtrhnout do náhodného norského rodinného domu a na kameru uřezat hlavy jimi vytipované rodině. Totéž plánovali teroristé z IS v Austrálii, kde bylo jejich úsilí rovněž zmařeno. Přesto PST na začátku prosince varovala, že hrozba teroristického útoku ze strany IS v Norsku je stále vysoká.

 

Norsko se v létě přidalo k zemím, které vyhlásily sankce proti Rusku, za co jako odvetné opatření Rusko zakázalo import veškerých norských potravin do Ruska, což mělo poměrně vážné důsledky pro rybáře, neboť norský export ryb do Ruska byl po dlouhé roky významný byznys.

 

S Ruskem a situací na Ukrajině souvisí i mnohem závažnější zpráva – cena ropy se propadá na rekordně nízké hodnoty, v posledních dnech se pohybuje lehce nad 60 USD/barel, což je, vzhledem k tomu, že Norsko pro rentabilitu těžby potřebuje cenu alespoň 80 USD/barel, katastrofa pro zdejší ekonomiku. Na konci léta došlo k velkému propouštění v ropném průmyslu, jen Statoil propustil na 1900 zaměstnanců ve Stavangeru a okolí (většinou inženýrů) a vezmeme-li v potaz všechny firmy v ropném průmyslu v dané oblasti, tak úhrnem propustily přes 13 tisíc zaměstnanců. Na propad ropy se snaží reagovat i centrální banka; 11. prosince ráno přišla zpráva, že úroková sazba se snižuje z 1,5 % na rekordních 1,25 %. Guvernér Norges Bank zároveň oznámil, že situace s nízkou cenou ropy nejspíše bude trvat déle, což bude mít negativní vliv na ekonomiku.

 

Norské exportéry potěšila zpráva, že norská koruna se propadla z cca 8 na cca 9 korun za euro, což je opět bezprecedentní propad, který zároveň odebral část úspor lidem, kteří je měli v NOK na termínovaných účtech či ve stavebním spoření, jako například autor těchto řádků. Vzhledem k tomu, že je před Vánocemi a ceny jsou tou dobou vyšší obecně, je těžko říct, jak se pád koruny projevil na cenách pro koncové spotřebitele, ale je jisté, že pozitivní vliv to mít nebude. Klíčový bude první kvartál roku 2015, protože pokud bude propad trvat i v jeho průběhu, Norsko vstoupí do recese.

 

Pozornost si zaslouží rovněž nový státní rozpočet na rok 2015. Je to první státní rozpočet vůbec, který počítá s tím, že výdělky z prodeje ropy se dají používat na rekonstrukci či výstavbu infrastruktury, která je často katastrofálně zastaralá. Jen tak pro příklad – z Oslo do Bergenu se autem jede devět hodin v létě, v zimě i dvanáct. Byla-li by hotová dálnice, jelo by se maximálně 3,5 hodiny. Soudím, že to nepotřebuje další komentář. Problém je v tom, že takový rozpočet měl přijít v roce 1994 a ne v roce 2014. Jak víme z příkladu Islandu, kde nic není, ale je aspoň pozitivní výhled do budoucna, tam se dá s věřitelem na cash flow dohodnout lépe než tam, kde si věřitel jednoduše může svůj vklad vybrat. Dostane-li se Norsko do recese a předlužené domácnosti ztratí možnost splácet, ropný fond je může zachránit, jenže takové „vykoupení se“ z problémů bude znamenat, že celé to tvrdé odkládání na černou hodinu bude pryč a v Norsku nebudou ani dálnice ani vysokorychlostní tratě, které by si jen tak někdo neodvezl, kdyby za ropné peníze byly postaveny.

 

I když Fremskrittspartiet slibovala zrušení veškerého mýta – a spousta lidí je kvůli tomu volila – a kvůli tomu, že je součástí menšinového kabinetu, se jí nepodařilo mýtné odstranit, čeká na rok 2015 motoristy mnoho pozitivních informací. Podařilo se vyjednat velmi podstatné snížení mýtného na nových úsecích a zabránění výstavby některých mýtných bran. Nejvíce donebevolající byla situace v kraji Vestfold, kde byla postavena nová dálnice mezi Tønsbergem a Sandefjordem v délce ca. 25 km a na kterou minulá vláda vyjednala mýtné 112 norských korun za průjezd jedním směrem. To by samozřejmě způsobilo, že by po dálnici nikdo nejezdil, a to ani tehdy, když na vedlejší, „starou“ silnici dali skoro všude čtyřicítky a retardéry. Bývalá vláda se nechala slyšet, že budou-li lidé jezdit okolo, zpoplatní to i tam. Problém se zdejší sociální demokracií a levicí obecně je ten, že jejich politiku dělají zejména lidé z Oslo (a zejména z jeho východní části), kde je obstojná hromadná doprava a kteří si neumějí představit, že omezováním automobilismu, obzvlášť tímto způsobem, šikanují zejména ty nejchudší, byť i pro střední třídu to znamená velký problém. Auto zkrátka stále chápou jako luxus pro „bohaté“ a to, že se zde jinak do práce, nebydlí-li člověk v Oslo, Bergenu nebo Trondheimu, jezdit nedá, to zcela ignorují. Nové vládě se průjezd tohoto úseku podařilo zlevnit na 20 norských korun jedním směrem s možnou slevou při uzavření smlouvy s firmou spravující mýtné na tomto konkrétním úseku (E18 Vestfold AS) na 18 norských korun. A to už je celkem adekvátní. Podobně se podařilo vyjednat změnu u desítek dalších mýtných bran po celé zemi.

 

Zajímavá diskuse se vedla na přelomu listopadu a prosince. Vše začalo tím, když Aftenposten přeložil a otiskl tento článek švédské blogerky Malin Birgersson, v němž popisovala, jak měla na návštěvě známé se synkem, který svou své matce jen tak mezi řečí řekl, že ji zabije a nazval ji (volně přeloženo – pan prezident by měl radost) „zasraná kundí máma“. Paní Birgersson na to reagovala tak, že dítku řekla, že takhle se v tomto domě nemluví, že je to její dům a její pravidla a vykázala šestiletého spratka za dveře. Příspěvek na svůj blog napsala ani ne tak proto, že se něco takového stalo, ale proto, že spratkovy rodiče odmítli s věcí cokoliv dělat, omlouvali ho a kritizovali paní Birgersson za to, že si dovolila okřiknout jejich dítě. Tento článek vyvolal obrovskou diskusi na téma dětí a disciplíny, a aby toho nebylo málo, Aftenposten přeložil a publikoval ještě jeden její článek, v němž popsala, jak vychovává své dvě dcery. V kostce – je o tom, že je velmi efektivní čas od času, když něco provedou, k nim hodně ostře promluvit, trvat na tom, že doma existuje hierarchie, kde děti jsou níže, než rodiče. Dokonce si dovolila poznamenat, že rodič a kamarád jsou dvě různé kategorie a že dítě své rodiče musí poslouchat. Oba články si přečetlo na internetu jen v Norsku na 300 tisíc lidí a diskuse stály za to. Reflektují-li diskusní příspěvky aspoň trochu tendence ve společnosti, pak to s Norskem nevypadá tak špatně, protože většina diskutujících s paní Birgersson souhlasila, přesto ale se našli mnozí, kteří její chování hodnotili jako někde na hranici s týráním/zanedbáváním dítěte. Vzhledem k tomu, že Norsko je ve všech trendech zhruba 10 let za Švédskem, nepřekvapí, že zatímco ve Švédsku článek příliš nešokoval („bezstresová“ nevýchova tam skončila být populární tak 8-10 let nazpět a dnes se dokonce většina švédských rodičů shodne na tom, že děti potřebují k životu nutně disciplínu), v Norsku jde stále ještě o kontroverzní téma. Je dobře, že jej někdo otevřel.

 

Nejnověji se diskutuje v souvislosti s narušením ceremonie předání Nobelovy ceny za mír mexickým studentem, který, nepozván na akci, se dostal přímo před pákistánskou dívku Malala s mexickou vlajkou, aby upozornil na masakry, k nimž v Mexiku dochází a k nimž je svět naprosto netečný. Nejde ani tak o mladého Mexičana, který evidentně žádnou hrozbu nepředstavoval, jako spíš o to, že mohl-li se dostat navzdory bezpečnostním opatřením takhle daleko on, mohl se tam dostat kdokoliv. A člověk by, dva a půl roku od Utøyi, alespoň trochu čekal, že se policie poučila a zlepšila své bezpečnostní standardy. Vypadá-li to ovšem takto, pak je potřeba brát varování PST o teroristické hrozbě velmi vážně.

 

Přesto všechno panuje v Norsku dobrá předvánoční nálada a děti se těší na vánoční skřítky (julenisser) i jejich malé skřítčí pomocníky, kteří jim nosí dárky. Sníh není a do Vánoc nejspíš nebude, teploty se – alespoň v Østlandet – pohybují od nuly do +6°C.

Autor: Andrej Ruščák | čtvrtek 11.12.2014 11:50 | karma článku: 30,55 | přečteno: 3675x
  • Další články autora

Andrej Ruščák

Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.

V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.

28.5.2020 v 12:36 | Karma: 31,74 | Přečteno: 1833x | Diskuse| Politika

Andrej Ruščák

Opozice se musí konsolidovat - už je nejvyšší čas

Je nejvyšší čas na konsolidaci opozice. To, že bude pro mnohé demokratické politiky problém odpískat vlastní "samostatný" projekt, není z hlediska budoucnosti naší země podstatné.

10.5.2020 v 17:41 | Karma: 17,96 | Přečteno: 792x | Diskuse| Politika

Andrej Ruščák

Podstata vězení obnažená na kost

Norsko spustilo ve věznici v Haldenu přesně před deseti lety experiment. Ty nejtěžší zločince zavírá do vězení, které je záměrně tak humánní, jak je to jen možné.

20.4.2020 v 22:17 | Karma: 40,24 | Přečteno: 4898x | Diskuse| Politika

Andrej Ruščák

Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou

Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.

21.1.2019 v 10:07 | Karma: 29,45 | Přečteno: 2637x | Diskuse| Společnost

Andrej Ruščák

Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?

Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.

26.6.2018 v 13:05 | Karma: 27,80 | Přečteno: 1929x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině

26. dubna 2024

Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...

Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců

26. dubna 2024

Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie

25. dubna 2024  21:23

Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...

  • Počet článků 211
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 6414x
Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz

***


');
//-->

(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');

ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');