Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pohled na Polsko polským okem, aneb proč se tolik Čechů mýlí

26. 10. 2015 9:20:59
Zisk absolutní většiny pro Prawo i Sprawiedliwość, soudě podle internetových diskusí a blogů, většina Čechů přivítala. Třebaže v dobré víře (sic), ti, kdož PiS vítají, se moc neliší od západních salonních levičáků chválících RVHP.

Na úvod dám takovou osobní retrospektivu. Píše se rok 2006, bydlím v Česku a snažím se přesvědčovat lidi ve svém okolí, aby nevolili Jiřího Paroubka. Účastním se „Hlídky svobody“, kdy po 72 hodin drží lidé „hlídku“ na Staroměstském náměstí a přesvědčují lidi, aby volili kohokoliv, jen ne Paroubkovu ČSSD a KSČM. Za této atmosféry jsem vnímal polské parlamentní volby z roku 2005 jako výhru: vždyť přeci celá polská politická reprezentace, koalice i opozice, se jasně distancovala od komunistické minulosti a bylo jim jasné, kam patří: na Západ. Bohužel to byla chyba: vnímal jsem Polsko očima české politické scény a nedošlo mi to, nač jsem přišel později, když jsem v Polsku bydlel, že PiS, v jakékoliv funkci, kde může něco rozhodovat, je katastrofa.

Prvním náznakem mohlo být, když jsem se účastnil tolkienovského setkání v Bielawie, kde samozřejmě přišla řeč u ohně večer i na politiku, a já jsem vyjádřil názor, který mimochodem dnes spousta Čechů podporuje (PiS je fajn, protože je proti něčemu, co se nám nelíbí u nás doma – dříve to byl směr „KSČSSD“, dnes jsou to pro mnoho mých spoluobčanů uprchlíci a EU), a výsledek byl ten, že jsem ze sebe před lidmi, kteří v tom museli bydlet, udělal blbce. Když jsem se pak do Polska přistěhoval a viděl jsem to na vlastní oči, musel jsem jim dát zapravdu.

Jako někdo, kdo, ač není katolík, má ke globální, i české katolické církvi respekt – nejsem tedy žádný zavilý antiklerikál a „husitsko-jiráskovský bojovník za český ateismus a proti církevním restitucím“ – musím jednoznačně říci, že polská katolická církev čím dál více vypadá, že je součástí té globální, všeobecné (=katolické) církve pouze formálně a pouze náhodou. Tak odpornou instituci, jako je ta, reprezentovaná většinou polského katolického kléru, totiž aby člověk pohledal.

Nejde ani zdaleka o to, že prezentují hodnotový konzervatismus. Třebaže sám jsem hodnotově liberální (respektive abych byl přesný, vůči sobě jsem dost konzervativní a vůči druhým jsem velmi liberální) a tak nesouhlasím s tím, když někdo nesnáší homosexuály, svobodné matky a kdo ví, koho ještě, nejsem z těch, kteří mají tendenci hystericky vyskakovat jako čertík z krabičky, když se s někým takovým potkají. Přesto chovám vůči velké části polského kléru hluboký odpor. Důvod je ten, že až na výjimky jim jde pouze o dvě věci: moc a bezpracné bohatství.

A opět: mnozí čeští konzervativci či katolíci jsou zvyklí na to, když přesně tato slova používají vůči nim různí pseudointelektuálové, a vědí, že je to, pokud jde o českou církev, nebetyčné přehánění. Problém je v tom, že v Polsku je to fakt. Dám příklad hamižnosti velké části polských kněží: poplatky za „služby“, které jsou v Česku pro věřící zadarmo, nebo u nichž kněží vezmou i symbolický dar vážně. Sloužení mše, která by i tak byla sloužena, ale bude na ní zmíněno, že je zde pro někoho konkrétního? 50-100 zlotých. Křest? Na vesnici kolem 100 zlotých, ve městě běžně 300 zlotých. Církevní sňatek? 500 zlotých. Církevní pohřeb? 2000 zlotých. A tak by se dalo samozřejmě pokračovat. Je někdo příliš chudý, že zkrátka nemůže dát tolik peněz za církevní pohřeb? Kněz ho jednoduše vyhodí, ať jde někam jinam, i kdyby zemřelý byl člověk, který za svého života často daroval majetek. Vím o případech, kdy zemřelý odkázal část jmění církvi a pozůstalí, kteří měli velmi těžkou finanční situaci, museli jít k lichváři, aby měli na zaplacení církevního pohřbu.

Aby bylo jasno, „vystoupit z církve a vykašlat se na to“ je daleko těžší, než se zdá. Naprostá většina Čechů si neumí představit, jaký tlak je na menších městech a vesnicích na každého člověka, aby byl konformní (tedy volit PiS, chodit na mše, dávat „na tacę“ a vyžadovat tentýž konformismus i od vlastních dětí). Dám pár příkladů, co se stane, když člověk „neposlouchá“ – všechno to jsou naprosto reálné příběhy:

  1. Zemřel člověk, který na svém pozemku měl malou kapličku (u nás bychom řekli něco jako Boží muka), postavenou na místě, kde jeho syn, rovněž, jako otec, zbožný katolík, účastnící se náboženského života vesnice jako kdokoliv jiný, chce jen posunout jinam, protože si chce na pozemku něco postavit. Lidi začnou „bránit kříž“, místní farář začne na každé mši štvát proti dotyčnému, celá vesnice se nejprve s danou rodinou naprosto přestane bavit, poté dojde k tomu, že dotyčnému někdo zbije dítě a nakonec dojde k tomu, že občasným fyzickým násilím, kameny rozbitými okny a hrozbami žhářství je rodina přinucena opustit vesnici a přestěhovat se jinam. Policie to ignoruje pro „nedostatek důkazů“, protože místní policista je jedna ruka s knězem a jeho nadřízený je zase jedna ruka s nadřízeným místního kněze. Stalo se v Malopolském vojvodství asi před pěti lety.
  2. Mladá žena začala chodit s nekatolíkem a chce si ho vzít. Důsledek? Rodina s ní naprosto utne veškerou komunikaci, v krajnějším případě ji vydědí a je pro ně „mrtvá“. Pokud chodí s katolíkem a mají svatbu v kostele a nechtějí pak pokřtít dítě, stává se celkem běžně, že prarodiče využijí situace, kdy třeba dítě hlídají, aby křest (samozřejmě za peníze) zajistili místo oněch „nezodpovědných“ rodičů. Výskyt: po celém polském venkově, čím víc na východ, tím častěji. Tohle se děje zajisté někde v Polsku právě teď, když čtete tyto řádky.
  3. Blíží se prezidentské volby. Kandidátem na prezidenta nemůže být kdokoliv, ale pouze ti, kteří nasbírají sto tisíc podpisů. Jak to vypadá v praxi? Na malých městech a vesnicích chodí lidé z místní stranické buňky PiS od domu k domu s podpisovými archy – a kdo nepodepíše, tomu se sousedi pomstí, protože to, kdo podepsal a kdo ne, se skrze šeptandu velmi rychle roznese.

Osobně mám za to, že plno polských kněží, jak jsem je poznal, snad ani nemohou být věřící, ale jen cynicky využívají víry místních lidí a strachu před šikanou a společenským vyloučením. Až příliš často mají drahá auta, milenky – a nikdo nic neřekne. V polské katolické církvi je běžné, že ruka ruku myje i v případech sexuálního zneužívání nezletilých – maximum, co se takovému knězi stává, je, že ho přeloží jinam, kde ho ještě nikdo nezná.

Prawo i Sprawiedliwość je politická strana, jejímž hlavním cílem je, aby takováto církev měla co největší moc, za což se klér odvděčuje tím, že za PiS otevřeně agituje a o PO se běžně mluví na nedělních mších v menších městech jako o zrádcích národa. Je to strana, které jde mimo jiné o absolutní zákaz potratů, i kdyby měl být ohrožen život matky nebo v případech znásilnění, což jsou dnes případy, kdy lze potrat v Polsku provést legálně. Velmi pravděpodobně k tomu zákazu teď dojde. Důsledky si radši nedomýšlet. Je to strana, jejíž poslanec v Sejmu, který by měl být sekulární, pověsil – načerno – kříž, který teď nejde sundat, protože tahle strana je okamžitě připravená mobilizovat obrovské masy k „obraně kříže“, ať je to kdekoliv. A ta „obrana kříže“ vypadá daleko víc jako džihád nebo jako protesty proti karikaturám Mohameda, než jako intelektem podložená víra moderního evropského člověka 21. století.

Je mimo představivost většiny Čechů, jaké to je, v Polsku, řízeném těmito lidmi, žít. A že to mnohým nevadí? Jistěže jim to nevadí, protože to jsou lidé, co samozřejmě hřeší, kudy chodí, ale protože jsou „poslušní“, hlásí se ke konzervativním hodnotám „hubou“, třebaže jim to v praxi moc nevychází a jsou dostatečně hlasití, pokud jde o to odsuzovat spoluobčany, kteří jsou „neposlušní“, žije se jim dobře a nikdo jim nic nedělá. Proč by takovým lidem potom měl vadit PiS, tím spíš, když je to právě PiS, který rád rozdává všelijaké „pastelkovné“?

Dalším problémem je to, že regulérnost voleb v Polsku je hodně nahnutá a kdyby české volební komise měly dohlížet na polské volby, asi by našly hodně věcí, které by v Česku nikdy neprošly. Tak například volební tajemství: prostor pro úpravu hlasovacích lístků je v Polsku běžně stůl, na němž stojí z kartonu vyrobená, asi 60 cm vysoká konstrukce o půdorysu písmene X, kde mezi rameny onoho písmene X má být „dostatečné soukromí“ pro úpravu hlasovacích lístků. Hlasovací lístky se pak nedávají do obálky, spousta lidí je hází do urny tak, že je vidí sousedi i volební komise. Je běžné, že rodiny volí spolu, vím o konkrétních případech konkrétních lidí, kde otec rodiny, velký konzervativec (v polském pojetí) a člen PiS kontroluje svou manželku i své děti, jak volí, protože všichni se odeberou k onomu stolu pro úpravu lístků společně a hezky je všechno vidět. A zkus si, dcerunko, volit PO, a končíš.

Tohle se netýká zdaleka jen jednoho volebního okrsku. Moje žena byla upřímně překvapená, když na českých volbách se mnou nemohla jít za plentu, když se mnou šla poprvé do volební místnosti. Tehdy jsem pochopil, že tu něco nehraje – a když pak šla s voličským průkazem volit mimo svůj okrsek (je z jednoho velmi konzervativního města mezi Krakovem a Varšavou), do Kudowy-Zdroju, bylo tam naprosto totéž, včetně lidí nesoucích otevřený lístek do urny tak, že každý viděl, koho volí, i těch nešťastných kartonů, které nahrazovaly plentu. Tento okrsek jsme vybrali v prezidentských volbách, v nichž byl zvolen Bronisław Komorowski, proto, že byl nejblíže ze Dvora Králové. Od té doby jsem se o to zajímal více a mohu potvrdit, že to je běžná praxe po celé zemi.

Pokud někdo ve východní části země, resp. v „modrých“ oblastech (kde dominuje PiS) se veřejně k tomu, že podporuje, či je člen PO, je vcelku běžně označován okolím za zrádce národa a bývá terčem šikany. Aby bylo jasno: PO je strana, která leží tak někde na průsečíku ODS, TOP09 a KDU-ČSL. Rozhodně nejde o „havlistickou“ politickou stranu, jak si mnoho lidí v Česku myslí, jen proto, že lidé, kteří se s odkazem Václava Havla spojují, ji podporují. Oni ji jaksi podporují proto, že v Polsku neexistuje strana, která by byla Havlovu odkazu blíž, což se ovšem nevylučuje s tím, že je od něj poměrně hodně daleko, a to ať už ekonomicky (PO je neoliberální strana a podporuje kapitalismus, na jaký si ani ODS netroufá), nebo společensky (pořád je hodně konzervativní v hodnotových otázkách, například ani věci jako registrované partnerství nejsou rozhodně univerzálně podporované napříč stranickým členstvem).

Když někdo v Česku jásá nad vítězstvím PiSu, je s největší pravděpodobností pokrytcem, aniž by to o sobě sám věděl. Vsadil bych boty, že kdyby takový člověk musel žít v Polsku řízeném PiSem, a ideálně na venkově, tak by hodně rychle vystřízlivěl. Tady totiž zdaleka nejde o uprchlíky nebo o EU. Tady jde o to, že vyhrála strana, jejíž guru, Jarosław Kaczyński, je takový katolický napůl Chomejní (napůl znamená, že není kardinál, což by odpovídalo Chomejního postavení v šíitské hierarchii v době, kdy přišel k moci, ale světský občan).

V každém případě to budou čtyři velmi krušné roky, ale třeba budou sloužit jako vakcína zdravého rozumu na roky následující, protože až příliš mnoho Poláků zapomnělo, jak vypadal poslední pokus této strany vládnout.

Autor: Andrej Ruščák | pondělí 26.10.2015 9:20 | karma článku: 34.87 | přečteno: 3808x

Další články blogera

Andrej Ruščák

Kdo chce moc, nemívá nic – dokonce ani v Británii ne

Kdybych věřil v karmu, tak bych asi řekl, že se v noci na dnešek ve Spojeném království rozdávala hromadně. To, co se stalo, je vyvrcholením dlouholetého sebeklamu o nekonečné důležitosti, a to na všech frontách.

9.6.2017 v 10:44 | Karma článku: 33.37 | Přečteno: 3288 | Diskuse

Andrej Ruščák

Jaké to je, být liberální patriot?

Z projevů pokrokářů to kolikrát vypadá, že být patriot a liberál se navzájem vylučuje. Že člověk nemůže být hrdý na to, odkud pochází. Nejlepší odpovědí na takové myšlenky je vlastní vyznání – a zde je to mé.

30.5.2017 v 13:05 | Karma článku: 27.22 | Přečteno: 1217 | Diskuse

Andrej Ruščák

Macronovo volání po reformě aneb jak vznikají české fake news

Emmanuel Macron prohlásil, že chce omezení pro vyslané pracovníky, aby nedělali nekalou konkurenci v zemi, kde pracují. Česká média to nepochopila a vytvořila fámu ve stylu „Macron nás ve Francii nechce“. Jenže to jsou fake news.

26.5.2017 v 16:08 | Karma článku: 35.88 | Přečteno: 4699 | Diskuse

Andrej Ruščák

Otevřený dopis premiéru Sobotkovi

Jsem naprosto pobouřen implikací ČSSD, že měsíční plat nad 50 tisíc hrubého znamená „bohatství“; ČSSD evidentně neví, jaké jsou v Praze cenové poměry. Návrh reformy se nedá chápat jinak, než jako válka vyhlášená Praze a Pražanům.

1.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.50 | Přečteno: 18693 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

ondřejmrázek Mrázek

Svěží vichr z hor nebo nájemné beranidlo?

Spanilá jízda oficiálního vyhnance z Ukrajiny Michaila Saakšviliho po ukrajinských městech je předzvěstí dalších politických otřesů v beztak notně roztřesené zemi. Kdo z nich bude mít prospěch?

22.9.2017 v 17:16 | Karma článku: 11.05 | Přečteno: 246 | Diskuse

Miroslav Gruner

Horáček nakrocil k legalizaci zločinu

Když v zemi existuje mnozstvi osob dluzicich státu a Horáček ve chvílích, kdy se mu začínají preference potacet, jim chce vyjednat úrokový pardon, je zjevné, že mu jde o moc.

22.9.2017 v 16:32 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 873 | Diskuse

Marek Tomanka

Náhled do blízké budoucnosti

Nejpravděpodobnějším vítězem říjnových parlamentních voleb je stále hnutí ANO Andreje Babiše. Pokud prosadí mnohokrát avizované "řízení státu jako firmy", Českou republiku čekají složité časy.

22.9.2017 v 15:56 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 350 | Diskuse

Luboš Zálom

Nigel Farage v Praze: následujme příkladu Brexitu

Včera navštívil Prahu britský politik, europoslanec za UKIP, Nigel Farage. Připomněl ve svém projevu českým euroskeptikům, že snaha na znovuzískání suverenity na bruselském politickém molochu má smysl.

22.9.2017 v 13:46 | Karma článku: 35.33 | Přečteno: 958 | Diskuse

Jan Dvořák

Přijít kvůli neschopným agentům o jedinou teroristickou skupinu by byl opravdu luxus!

Soud osvobodil skupinu anarchistů, která měla podle obžaloby chystat teroristický útok na vlak s vojenskou techniku a automobily.

22.9.2017 v 13:38 | Karma článku: 16.40 | Přečteno: 568 | Diskuse
Počet článků 202 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5745

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku - LLM z evropského práva z Univerzity v Maastrichtu a MA z evropských studií z Jagellonské univerzity.

***



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.