Udělám výjimku a nebudu psát vlastní článek, pouze přeložím článek z norštiny, jak vyšel v deníku Dagbladet 28. května 2015, protože je absolutně kriticky důležitý pro pochopení, co se v Norsku děje. Doufám, že iDnes promine.
„Jsem šťastná a cítím úlevu“, říká žena lehce nad dvacet let z kraje Troms deníku Dagbladet. Soud v severním Tromsu rozhodl, že dostane zpět do péče svého nejstaršího syna.
Dagbladet o ní poprvé napsal v roce 2013. Tehdy soud vyčetl Barnevernu, že nezkusil ženě nabídnout pomoc předtím, než jí vzal její dvě malé děti. Soud tehdy rozhodl, že už bylo příliš pozdě vrátit děti s ohledem na jejich dobro.
Nyní se případ projednal znovu a soud rozhodl, že žena dostane do péče svého staršího syna poté, co se případu ujal advokát Arne Seland. „Byl to skvělý den, když rozsudek dorazil“, řekl Seland deníku Dagbladet.
Zásadní obrat v případu nastal poté, co Seland připustil znalkyni, která mimo jiné zkoumala vztahy mezi ženou a dětmi, ženiny pečovatelské schopnosti a jak děti fungovaly v náhradní péči.
Ve své soudní zprávě znalkyně, psycholožka Guro Sonderland, uvedla, že chlapec i po třech letech v náhradní péči vykazuje bezpečné emoční poutu ke své matce. Znalkyně uvedla, že pouto je až překvapivě dobré s ohledem na to, že žena se mohla se synem setkávat jen třikrát ročně. Uvedla rovněž, že chlapec reagoval velmi negativně na umístění do náhradní péče, které vnímal jako nebezpečný a nepochopitelný prožitek. Před odebráním byl chlapcův vývoj hodnocen jako přiměřený věku.
„Jednou z nejdůležitějších částí mého hodnocení je, že BV nesprávně uvedla, že starší syn má nezdravý vztah k matce; hodnocení bylo založeno na negativní reakci, kterou dítě mělo na samotné odebrání. Takové hodnocení se přitom musí opírat o skutečnou souhru mezi matkou a dítětem“, říká Sonderland deníku Dagbladet a dodává: „Myslím si, že chlapcovy negativní reakce byly způsobeny traumatickým přetržením vztahu s matkou a truchlením“.
Na základě znaleckého posudku paní Sonderland soud rozhodl, že navrácení dítěte matce je obhajitelné a že navrácení nebude mít pro chlapce závažné důsledky.
Matka dítěte uvedla: „Cítím, že jsem dostala zpět svůj život. Pokaždé, když ho vidím, je to jako zázrak. Doufám, že tento případ inspiruje ostatní v podobných případech k tomu, aby se nevzdali“.
Advokát Arne Seland je velmi kritický k práci, jakou na případu BV odvedla. „K žádnému odebrání vůbec nemělo nikdy dojít, a v praxi to znamená, že BV falšovala celou dobu raporty, když říkala, že chlapec uváděl, že se nechtěl vrátit k matce, zatímco skutečnost byla taková, že se chlapec k matce chtěl vrátit celou dobu. Barnevernet překryla původní pochybení ještě dalšími“, uvedl.
BV uvedla před prvním soudním projednáváním, že dítě mělo nezdravý vztah ke své matce. Soudní znalkyně paní Sonderland přitom poukazuje na to, že ve znaleckém posudku, který byl napsán před odebráním dítěte, stojí, že dítě mělo naopak se svou matkou vztah zcela v pořádku. I ona si myslí, že k žádnému odebrání nemělo nikdy dojít. „Z toho, co vím o pozadí případu, si myslím, že i mladší syn by měl být vrácen“, uvedla.
Advokátův názor je, že Barnevernet v okrese Severní Troms pracuje špatně a že je potřeba situaci napravit.
„Někdo tam musí přijít a podívat se na to, co se tam děje, aby se něco podobného nestalo znovu. Tento případ není jediný. Problém je, že je to sama BV, kdo dodává důkazní materiál ve většině případů, což je důvod, proč je to nejbezpečnější pro soudce řídit se jejich radami“, říká Seland.
Barnevernet v okrese Severní Troms uvedla, že rozsudek prostudují a že se k danému případu vyjadřovat nebudou.
V každém případě žena nedostane zpět do péče svého mladšího syna, kterému bylo v době odebrání pouze několik měsíců. Soud rozhodl, že chlapec si nestačil vytvořit dostatečně pevný vztah k matce, a že se naopak sblížil s pěstounskou rodinou.
Psycholožka Sonderland si myslí, že to nejlepší pro mladší dítě by bylo postupné navracení do péče matky a to, aby si zároveň zachovalo vztah s pěstounskou rodinou. Soud tento argument neuznal, s odůvodněním, že chlapec v životě potřebuje zejména stabilitu. Matka dostala možnost ho navštívit na dvě hodiny čtyřikrát za rok.
V rozsudku stojí, že podle Barnevernet je těžké spolupracovat s matkou. Ale soud si myslí, že to má jednoduché vysvětlení: „Soud má pro to pochopení, vzhledem k tomu, že byla ve velmi tísnivé situaci, přičemž zásah ze strany BV byl vůči ní jen málo profesionální“.
V roce 2012 soud na základě zpráv od BV rozhodl, že starší dítě mělo nezdravý vztah k matce. Podle advokáta Selanda nový rozsudek uvádí, že se tak stalo na základě zfalšovaných důkazů.
„K předběžnému opatření došlo na základě nesprávných informací. To soud v roce 2012 nevěděl, pročež rozhodl, že matka děti zpět nedostane. Nyní vyšlo najevo, že chlapec naopak opakoval, že se chce vrátit k matce. Podle mě se jedná o tak závažné porušení práv dítěte a matky, že je skoro nemožné pochopit, že se to vůbec stalo“, uzavírá Seland.
Vyšlo v deníku Dagbladet 28. května 2015: http://www.dagbladet.no/2015/05/28/nyheter/innenriks/barnevern/39283632/
