Dánsko pro začátečníky
Nejdříve trochu geografie – Evropské Dánsko (jinak do Dánského království patří i Faerské ostrovy a Grónsko) se skládá z ostrova Sjalland, poloostrovu Jylland, česky zvaného též Jutsko, ostrova Fyn, ostrova Bornholm, ostrovů Falster a Lolland a stovek méně podstatných ostrovů, z nichž ten nejsevernější, o rozloze asi 100 metrů čtverečných se nachází těsně vedle Sandviky, asi 16 km západně od Oslo a který se jmenuje, velmi příslovečně, Danmark. Co je zvláštní – poloostrov Jylland de facto končí u Aalborgu, protože od zbytku je oddělen úzkým průlivem, který vypadá v Aalborgu jako řeka, takže vše na sever od Aalborgu je geograficky ostrov zvaný Norrejyske O (Severojutský ostrov), ale protože nikdy neměl ostrovní charakter, počítá se jako nedílná součást Jutska a ne jako ostrov typu Sjallandu nebo Fynu.
Ostrovy Sjalland a Fyn už téměř ztratily svůj ostrovní charakter díky dvěma velkým mostům, Oresundskému mostu spojujícímu Kodaň a Malmö a Storebaltskému mostu, spojujícímu ostrov Sjalland a Fyn přes úžinu Store Balt, a díky malému Lillebaltskému mostu spojujícímu ostrov Fyn s Jutskem; týž osud potkal i Lolland a Falster. Jediný „pořádný“ ostrov tak je Bornholm, ostrov vystrčený do Baltu, který po roce 1945 krátce okupovala sovětská armáda.
Zeměpis, jak už to tak bývá, ovlivňoval charaktery lidí, a ty se tak poměrně hodně liší. Jiná byla bohatá a dnes velmi liberální Kodaň a její bezprostřední okolí (Roskilde, Helsingor), jiný byl Fyn, který navzdory své poloze mezi Kodaní a Jutskem a skutečnosti, že přes něj dnes vede velká dálnice a železniční koridor, byl v minulosti vždy hodně izolován, kvůli čemu se tam ostrovní mentalita drží pomalu víc, než v Anglii a tamní dialekt je obtížný k porozumění i pro většinu Dánů, a jiné bylo Jutsko, které bylo a dodnes je povětšinou zemědělské, a ruku v ruce s tím i hodně konzervativní. Bornholm osobně neznám, takže nemohu soudit, ale z toho, co jsem slyšel, je jejich lokální identita hodně silná.
Co je Dánům jako celku společné, navzdory tomu, odkud pocházejí, je jejich charakter, který pro většinu cizinců může být poměrně obtížný k vydržení, ale který třeba já osobně mám nesmírně rád. Dánové jsou totiž velmi přímí; jejich svoboda slova je prakticky absolutní (a jsou na to patřičně hrdí), nemají moc rádi autoritu, obzvlášť tu státní. Typický Dán, bez ohledu na to, jestli je to pravda nebo ne (a přitom většinou není), je toho názoru, že politici jako celek jsou lháři a zloději a že nikdo v Kodani neví, co je dobré pro Odense nebo Skagen [čti: skejen] navzdory tomu, že je Dánsko, pokud jde o rozlohu, celkem kapesní země.
Grenen - úplná špička Dánska (Jutska) poblíž městečka Skagen.
Představa, že bude existovat ještě jiná autorita, ještě dál než Kodaň, je pro mnoho Dánů poměrně nepříjemná, a to bez ohledu na to, co ta autorita říká, nebo dělá – což je také prakticky jediný silný zdroj dánského euroskepticismu. Jakékoliv nové omezení čehokoliv se v Dánsku zpravidla setkává s velkou nechutí, což je pravý opak mentality, která je typická v dalších severských zemích, Norsku, Švédsku a Finsku.
Vím, že to bude k nevíře, ale Dánové ve své naprosté většině umějí civilizovaně pít a i na to jsou patřičně hrdí, což je důvod, proč když dánská mládež dělá problémy v Praze, v Dánsku jde o téma číslo 1, noviny o tom píšou, lidé to komentují (povětšinou stylem „zavřete je, až zčernají, když dělají akorát ostudu“) a dánská komunita v Praze se už několikrát omlouvala za chování svých krajanů. To, co předvádí dánská mládež v Praze je i pro dánskou mládež v Dánsku výjimečně špatné chování a pro dospělé Dány je to v naprosté většině případů nemyslitelné.
Dánové, na rozdíl od Norů, Švédů či Finů mají velmi liberální vztah k alkoholu, je dostupný kdykoliv a kdekoliv, ale přesto se v Dánsku nepije tak nezřízeně, jako v ostatních severských zemích; ani zdaleka ne. Dánové si naopak – zejména ze Švédů – velmi rádi utahují pro jejich neschopnost civilizovaně pít, z čehož pochází úsloví, že někdo „drikker som en dansker, men er fuld som en svensker“, čili „pije jako Dán, ale je opilý jako Švéd“.
Dánové, kterým jsem říkal o českém přísloví, že někdo „pije jako Dán“ unisono odpovídali, že to musel do Čech přinést někdo, kdo byl v Kodani a kdo si myslel, že ti všichni opilí tam byli Dánové, i když to s velkou pravděpodobností měli být opilí Švédové, přišedší do Dánska za levným alkoholem.
Co je ale zejména pro některé cizince v Dánsku složité, je dánský humor. Čechům naopak problémy nedělá, protože dánský humor je postavený na sarkasmu; Dánové milují černý humor, drsný humor, sexistický i rasistický humor. Umějí si dělat srandu sami ze sebe, ale všeobecně platí, že jim není nic svaté – což, za sebe říkám, se mi také velmi líbí (není náhoda, že první karikatury Mohameda vznikly právě tam). Dánská přímost je ale dvojsečná, protože v Dánsku, tak jako i jinde, je nezanedbatelná část populace, která je xenofobní, rasistická a celkově vzato nepříjemná, ale v Dánsku, na rozdíl od jiných zemí, nebyli tito lidé umlčeni ani politickou korektností, ani ničím jiným.
Osobně to považuji za klad, protože když potkáte někoho, kdo je na vás i s vědomím, že jste cizinec v Dánsku žijící, milý, tak nemá skryté úmysly a nemyslí si o vás potají, že tam třeba akorát parazitujete a měli byste jet domů. Ovšem pokud si to někdo myslí, tak vám to řekne, a to hezky osobně, což pro některé cizince bývá opravdu šokující. Fakt je ten, že jako turista se s tímto člověk nepotká, Dánové turisty mají rádi a jsou vůči nim velmi pohostinní.
Jazyk není pro turistu problém, všichni Dánové umějí slušně anglicky. Pokud by se člověk ale chtěl přiučit něco dánštiny, místní to uvítají. Všeobecně se cizinci, kteří se snaží učit dánsky, těší úctě, protože dánština je jazyk hodně těžký, zejména pokud jde o výslovnost a nářečí. Australská manželka korunního prince by mohla povídat – lid ji začal zbožňovat poté, co se naučila dánsky mluvit jako rodilá Dánka.
Kromě toho, že má dánština velké množství různých samohlásek a dvojhlásek, má i jednu souhlásku, která, podobně, jako české ř, je pro většinu cizinců naprosto nevyslovitelná, a sice tzv. měkké d, vyskytující se například ve slově gade (ulice), čte se [gejde], kde to d vůbec nezní jako d, ale spíš jako napůl kombinované L a D a jako samohláska, kterou člověk vytvoří tím, že položí jazyk tak, aby se dotýkal všech dolních zubů najednou a člověk se pokusil o vyslovení „prázdné“ samohlásky, která se třeba francouzsky píše „eu“, turecky „i“, čeština nic takového nemá.
Takže, jestli Němci říkají „Deutsche Sprache schwere Sprache“, pak o dánštině to platí dvojnásobně. Psaná dánština je podobná s norštinou jako čeština se slovenštinou, se švédštinou pak blíž, než je čeština s polštinou, ale dál, než čeština se slovenštinou. Komplikovaná dánská výslovnost ale způsobuje, že většina Švédů dánsky nerozumí vůbec a Norové mají velký problém se chytat, zejména ve středním a jižním Jutsku a na Fynu (švédštinou ovlivněný kodaňský dialekt je pro Nory celkem slušně srozumitelný). Dánská gramatika a pravopis jsou také hodně konzervativní, nikdy neprošly zjednodušením, jakým prošla gramatika norská v 50. letech, takže se vyskytuje plno písmenek, která se nečtou – na rozdíl od norštiny, která se čte, jak se píše.
Co se v Dánsku dá navštívit – velká města, menší města, písečné duny, malebné vesničky, krásné pláže, kde bývá v létě docela příjemně a teplo (Malaga to není, ale i tak), cyklostezky, hospody, lesy, pár kopců či hrady a zámky. Velká města jsou v Dánsku tři – Kodaň, Aarhus (někdy se píše Arhus, aa = a, čte se dánsky [ou], takže [ourhüüs]) a Aalborg. Stojí za to ale navštívit i mnoho menších měst – na ostrově Sjalland mohu doporučit Helsingor, kde stojí Hamletův hrad, Hillerod, Koge a samozřejmě Roskilde, královské město, kde je katedrála s ostatky dánských králů, muzeum vikingských lodí a také slavný hudební festival. Co se jutských menších měst týče, tak stojí za vidění Sonderborg v jižním Jutsku, Silkeborg a Viborg ve středním Jutsku a pak Lokken, Hjorring a Skagen v severním Jutsku. Příroda má také co nabídnout – překrásné písečné duny u městečka Lonstrup v severním Jutsku, pěkné písečné pláže prakticky kdekoliv, ovšem nejhezčí podle mého názoru severně od Helsingoru na břehu Oresundu. Stojí za to se vyškrábat na ne sice největší, ale nejslavnější kopec v Dánsku zvaný Himmelbjerget (Nebeská hora) o výšce 147 metrů nad mořem, kde stojí věž postavená na počest králi Frederikovi VII. za jeho účast ve vzniku dánské Ústavy. K vidění je toho mnohem více, ale to by bylo už mimo formát tohoto článku.
Na serveru Dedeník (http://www.dedenik.cz) vychází celý seriál článků o Dánsku, kde je více detailů o tom, co stojí za to kde vidět.
Andrej Ruščák
Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.
V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.
Andrej Ruščák
Opozice se musí konsolidovat - už je nejvyšší čas
Je nejvyšší čas na konsolidaci opozice. To, že bude pro mnohé demokratické politiky problém odpískat vlastní "samostatný" projekt, není z hlediska budoucnosti naší země podstatné.
Andrej Ruščák
Podstata vězení obnažená na kost
Norsko spustilo ve věznici v Haldenu přesně před deseti lety experiment. Ty nejtěžší zločince zavírá do vězení, které je záměrně tak humánní, jak je to jen možné.
Andrej Ruščák
Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou
Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.
Andrej Ruščák
Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?
Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.
Andrej Ruščák
Když musí normální lidi a normální chování chránit zvláštní zákon
V Utahu vstoupil v platnost dlouho očekávaný, leč zcela absurdní zákon, který nic nezakazuje, naopak výslovně říká, že je něco dovoleno a člověk, který to dělá, nesmí být stíhán ani nijak popotahován. Schyluje se k tomu i u nás?
Andrej Ruščák
Přátelská rada pro „52 %“ jak vycházet se „48 %“
Vážení voliči Miloše Zemana, ať už byla vaše motivace pro tuto volbu jakákoliv – asi se moc nemýlím, když napíšu, že máte jistě plné zuby toho, jak vámi a vaší volbou média ostatní jenom straší.
Andrej Ruščák
Návod pro 48 %, aneb jak vrátit liberalismus do české politiky
Navzdory tomu, že myšlenky, které jsem ve své filipice vůči „48 %“ uvedl, formuloval už Dale Carnegie před více než osmdesáti lety, byla jejich aplikace na prezidentskou volbu pro mnohé lidi překvapením.
Andrej Ruščák
Ponaučení, která by si 48 % populace mělo z voleb vzít, ale nejspíš nevezme
Vyhrál Miloš Zeman. Nepřekvapivě. Můj tip v moment uzavření volebních místností, jak jsem ho napsal na Facebooku, byl 52:48 pro něj. Osmačtyřicet procent je totiž starý známý počet.
Andrej Ruščák
Kdo chce moc, nemívá nic – dokonce ani v Británii ne
Kdybych věřil v karmu, tak bych asi řekl, že se v noci na dnešek ve Spojeném království rozdávala hromadně. To, co se stalo, je vyvrcholením dlouholetého sebeklamu o nekonečné důležitosti, a to na všech frontách.
Andrej Ruščák
Jaké to je, být liberální patriot?
Z projevů pokrokářů to kolikrát vypadá, že být patriot a liberál se navzájem vylučuje. Že člověk nemůže být hrdý na to, odkud pochází. Nejlepší odpovědí na takové myšlenky je vlastní vyznání – a zde je to mé.
Andrej Ruščák
Macronovo volání po reformě aneb jak vznikají české fake news
Emmanuel Macron prohlásil, že chce omezení pro vyslané pracovníky, aby nedělali nekalou konkurenci v zemi, kde pracují. Česká média to nepochopila a vytvořila fámu ve stylu „Macron nás ve Francii nechce“. Jenže to jsou fake news.
Andrej Ruščák
Otevřený dopis premiéru Sobotkovi
Jsem naprosto pobouřen implikací ČSSD, že měsíční plat nad 50 tisíc hrubého znamená „bohatství“; ČSSD evidentně neví, jaké jsou v Praze cenové poměry. Návrh reformy se nedá chápat jinak, než jako válka vyhlášená Praze a Pražanům.
Andrej Ruščák
O norském antisemitismu
Zatímco ve většině západní Evropy za antisemitismem stojí místní levice maskující se odporem k Izraeli nebo muslimští přistěhovalci, v Norsku stále žije takový ten lidový antisemitismus, jehož v Německu zneužil Adolf Hitler.
Andrej Ruščák
Jak učinit Česko opět velkým
„Velikost“ společnosti je věc ošemetná, protože má setrvačnost přesahující délku našich životů. Postavit bohatou a úspěšnou společnost lze, ale až pro naše vnoučata. A to pouze za určitých podmínek.
Andrej Ruščák
Uprchlíci s iPhony a značkovým oblečením? Proč ne.
Jedním ze základních problémů debaty o uprchlících je, že lidé na Západě – tedy i v Česku – nevědí, kdo to uprchlík je, a také nemají úplně smysl pro proporce. Pojďme to uvést trochu na pravou míru.
Andrej Ruščák
Rovnost, úcta a rovnoprávnost: malé posezení nad hodnotami
Myšlenka, že jsme si všichni rovni, je v dnešním pojetí nekompletní. Bez pochopení, že rovnost a společenské rozdíly se navzájem nevylučují, těžko dosáhneme skutečného altruismu: pomoci potřebným tak, aby se měli skutečně lépe.
Andrej Ruščák
Kdo je tady rusofil?
Navzdory velmi reálné hrozbě ze strany Ruska se v Česku objevil fenomén, který, ač prvoplánově protiruský, Rusku naopak v dlouhodobém horizontu pomáhá.
Andrej Ruščák
Co má dělat svobodná společnost, aby přežila?
Demokracie má v sobě zabudovanou vlastnost, bez níž fungovat nemůže, ale která ji snadno zahubí: její nepřátelé ji mohou snadno svrhnout pomocí jejích vlastních nástrojů – voleb či svobody slova. Přesto se demokracie může bránit.
Andrej Ruščák
Návrat do svobodné země
V angličtině je následující rčení: to put my money where my mouth is. Vystihuje přesně to, co jsme učinili. Navzdory tomu, že mnozí nevěřícně kroutili hlavou, navzdory otázkám, proč, když jsme se tak dobře uchytili, odcházíme.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');