Inspiracehodný norský přístup k efektivitě a kvalitě života
Když na počátku 20. století ekonomové předpovídali, že kolem roku 2000 bude produktivita práce díky automatizaci tak vysoká, že lidé budou pracovat na svou obživu pouze pár hodin týdně, byla jejich představa ve srovnání s dnešní realitou poměrně naivní. Problém je v tom, že tak by to mohlo být pouze tehdy, spokojili-li by se lidé v roce 2000 se stejnou životní úrovní, jakou měli v roce 1900. Tehdejší ekonomové zcela evidentně nebrali v potaz něco, co my považujeme za zcela samozřejmé – že by mělo být bohatství ve společnosti rozloženo víceméně rovnoměrně, s odchylkami maximálně o jeden-dva řády u schopných a nejschopnějších, či u méně schopných či zcela neschopných. Problém je v tom, že v roce 1900 byli bohatí výrazně bohatší, nežli relativně málo početná střední třída, a chudí byli výrazně chudší, přičemž špatná kvalifikace chudých vrstev způsobovala, že se o kvalifikovanější práce nebilo zdaleka tolik lidí – pročež tito mohli profitovat z vyšších příjmů v poměru k běžné mzdě, nežli je tomu dnes, kdy na dobrý standard může dosáhnout mnohem více lidí.
Podívejme se na to, co z materiálních věcí lidé potřebují především – bydlení, které bude optimálně teplé/studené, prostorné, čisté a bezpečné; energii, která zajišťuje dostupnost automatizace v každé domácnosti a která výrazně šetří čas; dostatek zdravého jídla a pitnou vodu; možnost dopravy, která není příliš drahá a je časově dostupná; bezpečí a stabilitu, aby se dalo plánovat do budoucna. Zní to jako málo, ale chceme-li, aby tyto hodnoty byly univerzálně dostupné, je to oříšek i pro nejbohatší státy světa. To, co je zajímavé, je, že země tzv. prvního světa jsou již natolik efektivní, že začínají být schopny tento standard dopřát všem, kteří v nich bydlí, přesto v naprosté většině z nich je jasná volba, co udělat s větší efektivitou – místo pracovat méně vydělávat více, aby bylo na nová auta, iPady a podobně. Otázkou je – stojí to za to?
Jednou z věcí, kterou si na Norsku cením nejvíce, je to, že velmi mnoho zdejších lidí, a to i včetně velmi vysoce postavených, by na předchozí otázku odpovědělo „ne“. Zatímco v Británii, Německu, Nizozemí, o USA nemluvě, je normální takový známý kolotoč: mám hodně práce – pracuji na tom, abych ji udělal efektivněji a měl ji dřív hotovou -> dávám signál, že mám volno pro další práci, v Norsku se to dělá jinak. Typický Nor, který zefektivní svou práci natolik, že udělá totéž za kratší dobu a lépe, reaguje jinak: je rád, že si díky tomu může snížit úvazek na méně než 100 procent (v podstatě každý, kdo není zatížen nějakou extrémní hypotékou, tuhle možnost využívá), čímž zároveň zabíjí dvě mouchy jednou ranou, protože dává příležitost pracovat těm, kteří mají jinde ve světě problém se zapojit – mladým rodičům, absolventům, lidem nad 50 let a podobně. Co Norové ve svém volném čase dělají? Buďto se starají o děti, mají-li nějaké, věnují se svým zálibám, chodí na dobrovolné brigády zlepšující své okolí (tzv. dugnad – příklad je třeba úklid čtvrti, hrabání listí či sekání trávy na obecním a podobně) či se přihlásí na kurz jazyka, zpěvu, pletení či čehokoliv jiného. Jaký je důsledek? Nízká nezaměstnanost, málo stresu mezi lidmi, díky čemuž se lidé ve zdraví dožívají delšího věku (a tak kdo chce, vydrží pracovat do 67 let podobně efektivně, jako zamlada – čímž odpadá další důvod k diskriminaci). To vše je automatickým důsledkem jednoho – že se Norové nebojí říct „už mám dost, nepotřebuji mít víc a jít výš“. Tím pádem tak mají víc nebo jdou výš jen někteří, které to baví a pro které to nepředstavuje extrémní psychickou zátěž.
Jenže jak je možné, že tenhle model nefunguje jinde, i když by mohl? Je to jen otázka předsudků. Málokde v industrializovaném světě totiž lidé dokáží docenit hodnotu volného času. Korporátní propaganda ve stylu „up or out“, kterou se dokonce některé firmy přímo chlubí, spolu s reklamní masáží způsobuje, že lidé ztrácejí svůj život mezi prsty, a když si uvědomí, že jen běhali jako křeček v kolečku, už jsou zpravidla zničení po celoživotní – často zbytečné – dřině a nemohou tak dělat to, co jim dojde, že vlastně chtěli, a to je žít svůj vlastní život.
Jistě někdo namítne – jenže peníze jsou přeci potřeba! Odpověď je ve stylu chytré horákyně: jsou i nejsou. Peníze samy o sobě nejsou cílem, jen prostředkem k zajištění věcí, které chceme. Jistě, je mnoho lidí, kterým ve výčtu základních potřeb, jak byly uvedeny výše, něco chybí, a tam je zcela pochopitelné, že potřebují dřít, aby to získali. Ale kolik je i v České republice těch, kteří vše z tohoto seznamu mají, a přesto dřou v podstatě pouze proto, aby věcmi, které nepotřebují, ohromili lidi, které nesnášejí? Vsadím se, že nemálo – a nemálo jich také osobně znám. Mnohým z nich chybí v životě adrenalin a touha udělat něco velmi odvážného; skáčou tak bungee či z letadla, lezou na Mt. Everest či dělají podobně extrémní věci, protože si chtějí dokázat, že mají odvahu to udělat. Přitom ještě často nepřišli na to, že daleko odvážnější, nežli vylézt na Mt. Everest, je veřejně prohlásit: „už jsem v životě dosáhl dost, je čas na to, ten život žít“.
Andrej Ruščák
Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.
V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.
Andrej Ruščák
Opozice se musí konsolidovat - už je nejvyšší čas
Je nejvyšší čas na konsolidaci opozice. To, že bude pro mnohé demokratické politiky problém odpískat vlastní "samostatný" projekt, není z hlediska budoucnosti naší země podstatné.
Andrej Ruščák
Podstata vězení obnažená na kost
Norsko spustilo ve věznici v Haldenu přesně před deseti lety experiment. Ty nejtěžší zločince zavírá do vězení, které je záměrně tak humánní, jak je to jen možné.
Andrej Ruščák
Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou
Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.
Andrej Ruščák
Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?
Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hromadná nehoda poblíž letiště blokuje Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše
Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahují na 27. kilometru Pražského okruhu, kde...
Česko a Německo sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině, řekl Pavel
Česko a Německo podle prezidenta Petra Pavla sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině, na...
Čarodějnice bez ohňů? V části Česka vydali zákaz, hrozí požáry
Ve Středočeském kraji se od úterý nesmí zapalovat oheň, a to ani na zahradách v blízkosti lesa nebo...
Lihový boss Březina se ve vězení napravil a změnil hodnoty, tvrdí znalkyně
Lihový boss Radek Březina, který si odpykává třináctiletý trest vězení za obří daňové podvody, se...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');