Život v EFTA z pohledu občana

3. 12. 2012 19:31:20
Často na českých blozích zaznívá opakování mantry Petra Macha o tom, kterak je důležité vystoupit z Evropské unie a stát se členem EFTA – a skrze tuto organizaci členem Evropského hospodářského prostoru (EEA). Jakkoliv silně pochybuji o tom, že by Česko bylo do EFTA připuštěno, opustilo-li by EU, dejme tomu, že se to podaří. Jaký život českého občana EFTA čeká? Mnoho zajímavých aspektů tohoto života mohu ukázat sám – bydlím totiž v Norsku.

Norsko nevstoupilo do Evropské unie zejména kvůli silné venkovské lobby sdružující především zemědělce a rybáře. Referendum vyznělo v obou případech velmi těsně „ne“ a v obou případech, zvlášť v tom druhém, způsobilo vážné rozdělení norské společnosti, které trvá dodnes. Na otázce, zda vstoupit či nevstoupit do EU se nadosmrti rozhádaly mnohé rodiny. Nebudu zde rozebírat důvody rybářů ani zemědělců, to je téma na některý z příštích článků; podívám se spíš na důsledky pro lidi zde žijící.

„Deal“, který Norové dostali v roce 1994, známý zde jako Det europeiske okonomiske samarbeidsomrade, zkráceně EOS, ve zkratce říká: „Dostanete přístup ke čtyřem svobodám jednotného trhu – tzn. k volnému pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu – a dostanete své výjimky na zemědělství a rybářství, kvůli kterým jste odmítli plné členství – ale výměnou za to akceptujete v rámci těch čtyřech svobod veškerou evropskou legislativu bez možnosti ji spoluvytvářet“. Říká-li pan Mach, že je členství v EU nedemokratické a nabízí-li EEA, pak co si o tomhle myslet? Co mají Češi takového jako mají Norové zemědělství a rybářství, aby to dostali výměnou za takhle drakonický princip? Řeči o tom, že „se staneme členy EFTA místo EU“ totiž implikují přesně tohle. Jistě se to mnohým euroskeptikům nelíbí, potom ale by neměli chlácholit české občany členstvím v EFTA, ale měli by jim říct, že jim jde o opuštění evropské integrace jako takové. Bylo by to čestnější.

Pro běžného občana z toho vyplývá následující: není většího otloukánka v Norsku, nežli je spotřebitel; věru je tento bit jako příslovečný pes (v Norsku, které ctí práva zvířat je dokonce spotřebitel bit daleko, daleko více). Na rozdíl od odedávna průmyslových českých zemí, kde většina lidí kam až si pamatujeme byla více či méně konzumenty, Norové byli v naprosté většině producenty – ať už zemědělci či rybáři. Teprve v posledních desetiletích si pomalu a těžce zvykají na novou roli, kdy by teoreticky málo zemědělců mělo uživit efektivně celou zemi. Protože Norové jsou lid velmi empatický a naprosto upřímně odmítli mnozí hlasovali proti EU proto, že cítili, že by poškodila zájmy místních zemědělců a rybářů, vůči kterým mají místní lidé upřímnou, hlubokou úctu za to, že živili národ v časech chudoby pro obyvatele evropského kontinentu jen těžko představitelné, je dodnes velmi silným politickým argumentem, řekne-li se, že se něco dělá proto, aby mohli zemědělci dále obdělávat a rybáři dále lovit, a to bez ohledu na ekonomický přínos této činnosti. Naprostá většina Norů je ochotna dávat obrovské částky za předražené jídlo, jenom proto, že upřímně věří, že to pomůže těm, kteří Nory vždy živili. To, že většina těch peněz skončí v chřtánu zdejší – jak ji nazývají moderněji založení Norové – „potravinářské mafie“ (dagligvare-mafiaen), tedy v kapse mlékařského kartelu Tine a potravinářského kartelu Norgesgruppen AS – Reitangruppen – je vyloženě norské specifikum, ale udržuje se při životě právě díky nečlenství v EU. Jedním z vedlejších výsledků činnosti těchto „potravinářských mafiánů“ je to, že to vypadá, že už druhý rok po sobě nebudeme mít na Vánoce máslo, protože kartel Tine se řídí pravidlem „když nemůžou mít lidi máslo naše, nebudou mít máslo žádné“. Nu a protože není Norsko s Evropskou unií v celní unii, dovoz jakýchkoliv potravin do Norska jinou cestou, než soukromě s limitem 10 kilo na osobu, je naprosto šíleně drahý.

Právě českým kritikům dnešní doby a těm, kdo vzpomínají na „potravinovou soběstačnost“ bych přál si zažít (přepočteno na český průměrný plat): máslo za 50 Kč 250 g kostičku či snad 50 Kč za 600 g chleba. To je jeden z přímých důsledků norského nečlenství v Unii. Nutno podotknout, že Norové jsou lid velice důsledný a zatímco proevropští Norové hlasují nohama (nebo, chcete-li, volantem) a nakupují takřka všechno ve Švédsku, v Dánsku či v Tax-Free obchodech na trajektech Color Line (mají-li tu možnost), místní euroskeptici zarytě nakupují čistě jen domácí výrobky a na ty do zahraničí za nákupy jezdící se dívají velmi ošklivě. Jen tak pro informaci – jídlo ve Švédsku je až třikrát levnější s výjimkou chleba, který je v Dánsku až čtyřikrát levnější. Chapadla potravinářské mafie jsou tak silná, že i celníci nemají chuť důsledně se držet litery zákona a kontrolovat a zabavovat vše nad limit – stačilo by postavit se ve Svinesundu na E6 a důkladně zkontrolovat deset aut po sobě a počítám, že tak osm z nich bude mít přes limit, zbytek budou turisté. Vrchní ředitel celní správy před několika lety prohlásil do médií zcela otevřeně, že pokud to nebudou lidi opravdu vyloženě přehánět, nebudou proti nim celníci nic dělat. Teď rýpavá otázka – jak si myslíte, že by se v podobném případě zachovali čeští celníci? Nechám tuto otázku otevřenou.

Nečlenství v EU z hlediska spotřebitele také znamená, že koupit si něco po internetu vůbec není jen tak. Cokoliv, co se kupuje ze zahraničí (vzhledem k malému norskému trhu je to prakticky vše) a má hodnotu včetně dopravného vyšší, než 200 NOK podléhá clu a zaplacení zdejší DPH (25 %, jen tak pro přesnost) a administrativnímu poplatku za zaplacení DPH. Do toho všechny poštovní úřady v Evropě s výjimkou britské Royal Mail absolutně nezajímá, na které zboží se nevztahuje clo a přirážku za celní odbavení si do poštovného počítají vždy. Když si chci koupit například moje oblíbené nizozemské koření, musím ho kupovat z Anglie, protože nizozemská, podobně jako česká pošta by mi naúčtovala ke zboží za 2 EUR poštovné tak 8 EUR, poplatek za celní odbavení 20 EUR, čímž by se přešvihl limit 200 NOK a tady na poště bych musel zaplatit 120 NOK manipulačního poplatku + 25 procent ze 30 EUR. Tak nějak si říkám – kolik českých euroskeptiků si kupuje věci po internetu? Formální procedury pro odesílání zásilek do Norska jsou natolik specifické, že například takový Amazon je pro nás s velkou většinou svých produktů nedostupný.

Dále je takřka nemožné kvůli vysokým clům dovézt ze zahraničí auto či auto registrované v zahraničí používat (to je přísně zakázané, je-li to déle než 180 dnů a jsou za to vysoké pokuty), což je něco, co Češi znají pouze tehdy, kupují-li si auto třeba z USA. Důsledek? Auta tady stojí tak třikrát víc, než vedle ve Švédsku či v Dánsku; o Německu ani nemluvě.

Nečlenství v EU znamená samozřejmě přísnou kontrolu dovozu potravin – limity jsou: 10 kg na masné a mléčné výrobky (dohromady) na osobu, zelenina a ovoce taktéž 10 kg, o limitech na alkohol se ani netřeba zmiňovat, ty jsou až notoricky známé – to je ale spíš norské specifikum.

Chcete-li se přistěhovat z/do Norska a vezete-li si kamionem věci, musíte platit za proclení, třebaže na osobní věci při stěhování clo není. Stejně tak za každou věc, kterou si přes hranice nepřivážíte osobně a která nemá hodnotu do 3000 NOK.

Tohle všechno jsou problémy, které vyplývají z toho, že jste „pouhým“ členem EFTA/EEA, nikoliv EU. A to je ještě stále hodně „soft“ varianta proti tomu, nebýt členem ani EFTA/EEA. Samozřejmě, mohl bych povídat dlouho na téma, jak norské nečlenství v Unii překáží firmám – schválně si zkuste zjistit, kolik papírování a peněz znamená poslat kamion zboží z/do Norska – ale řeč byla jen o „obyčejných lidech“ – fyzických osobách. Jistě, žít se s tím dá, ne že ne. Sám v Norsku žiji velice, velice rád – mám Norsko natolik rád, že i jako člověk založený proevropsky jsem se sem rád přestěhoval. Norská upřímnost, slušnost, zdravé prostředí a fantastická příroda to bohatě vyvažují. Jenom bych rád tímto článkem upozornil na to, že si mnozí v Kotlince zvykli na poměrně dost výhod členství v EU, které si ani neuvědomují a uvědomili by si je teprve tehdy, kdyby o ně přišli. Proto bych skromně radil pěkným českým příslovím – ve vztahu k Evropě, bratře Čechu, dvakrát měř a jednou řež.

Autor: Andrej Ruščák | pondělí 3.12.2012 19:31 | karma článku: 17.10 | přečteno: 1585x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 269 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.10 | Přečteno: 506 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 464 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2304 | Diskuse

Bohumír Šimek

Je Babiš bezpečnostní riziko?

Mimořádná schůze sněmovny, tentokrát svolaná vládní pětikoalicí, které přetekl kalich trpělivosti, a která zvažuje riziková chování opozice, a opozice obviňující z bezpečnostního rizika vládu. Kdo má pravdu?

25.3.2024 v 18:15 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 651 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6413

Expert na evropské právo (EU a EEA) a evropskou politiku. Odkaz na LinkedIn

Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz

***

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...