Andrej Ruščák
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Andrej Ruščák
Bojkot SodaStreamu demaskuje antisemitismus levice
Levice, která ráda poučuje a kritizuje Izrael vždy a při každé příležitosti, zpravudla odmítá jakákoliv nařčení z antisemitismu, poukazujíce na to, že jí údajně nevadí Židé, ale Izrael. Hysterie, která se rozpoutala poté, co Scarlett Johansson podpořila SodaStream, však ukazuje na to, že je to jen zástěrka pro staré dobré heslo všech antisemitů: „nenakupovat u Žida“.
Andrej Ruščák
Volební výsledek je uspokojivý – porevoluční vývoj je obhájen
Jistě, nová Sněmovna nevypadá rozhodně ideálně. Populistický Úsvit přímé demokracie, větší podíl komunistů, nevyzpytatelný Andrej Babiš s osmnácti procenty. Přesto jsem spokojen – voliči totiž obhájili zahraničně-politickou pozici, která je pro Českou republiku tím absolutně nejdůležitějším.
Andrej Ruščák
Pár postřehů předvolebních - opravdu není koho volit?
Na Zemích Koruny české mi záleží. To, jak budou spravovány, ovlivní nastávající volby. Dosud jsem se tomuto tématu spíše vyhýbal, ale soudím, že nastal čas pro to napsat pár slov ke spoluobčanům, kteří ještě nejsou rozhodnuti, koho volit, či zda jít vůbec k volbám.
Andrej Ruščák
Nespokojenost v Česku na nesprávném místě
Česká společnost se před volbami silně polarizuje a radikalizuje – často údajně z materiálních důvodů. Přitom to je právě jedna z věcí, která v Česku zpravidla funguje dobře. Skutečné problémy, které zemi hrozí, naopak nechávají mnoho lidí chladných. Otázka je – proč?
Andrej Ruščák
Bude zaveden Zákon na ochranu češství?
Jakkoliv bych označil Mustafu Kemala Atatürka za mého nejoblíbenějšího diktátora dvacátého století (měl-li bych si jednoho vybrat), jedna věc se jeho myšlenkovým následovníkům nepovedla docela určitě – v roce 2005 schválený kontroverzní Zákon na ochranu turectví - čl. 301 TZ. Pod něj se totiž dá schovat naprosto všechno. S velkou obavou sleduji rostoucí národní šovinismus v české společnosti a začínám mít obavu, zda se nepropracujeme k něčemu podobnému. Našlápnuto máme dobře.
Andrej Ruščák
Nepsaná pravidla nejsou k ničemu, pane prezidente
Miloš Zeman se (mimo jiné) nechvalně proslavil tím, že veřejně dehonestoval ústavní zvyklosti a tím, že obhajuje, jak sám říká, „extenzivní výklad“ Ústavy. Pojďme se tedy podívat na to, co nepsaná pravidla znamenají pro kvalitu politického systému a demokracie jako takové.
Andrej Ruščák
Poslední prezident?
Prezidenti novodobé České republiky jakoby byli každý zvlášť slabším odvarem svých předchůdců z počátku českého republikánství. Havel jako stín Masarykův, Klaus jako stín Benešův a Zeman jako stín – však čtenář jistě ví, čí. Alespoň že první dámou není žádná žena „kvalit“ soudružky milostpaní Marty. V devadesátých letech jsme si mysleli, že za selhání z let 1938 a 1948 mohly především vnější události, jichž se naše české země staly obětí – jenže tentokrát se nelze na nic vymlouvat, za vše, co jsme si nadrobili, si můžeme jen a jen sami. Naše nynější krize nám ukazuje, že problém není v konkrétních lidech, jako spíš v systému. Jak by nebyl – když je naše republika postavena z gruntu na historické lži.
Andrej Ruščák
Polsko na dějinném rozcestí
Polskou politiku a vývoj polské společnosti sleduji už dlouho – sám polsky mluvím, v Polsku jsem žil několik let i manželku mám Polku, takže je to poměrně přirozené. Ještě nikdy jsem ovšem neměl najednou tolik důvodů k optimismu, jakož i k vážným obavám, jako je tomu nyní.
Andrej Ruščák
Každému něco chybí, aneb učme se opisovat!
Za dobu, kterou žiji v zahraničí, jsem si potvrdil, že ideální země minimálně v Evropě neexistuje. V každé zemi, kde jsem žil, ať už šlo o ČR, Polsko, Nizozemí či Norsko, se objevují tu a tam nářky na téma „podívejte se na ně, u nich to jde a u nás škoda mluvit“. Fakt, že se tytéž nářky vyskytují v tolika různých zemích, je poněkud zvláštní.
| předchozí | 1 2 3 | další |
